(9.30 hodin)
(pokračuje Šulc)
V souvislosti s usnesením číslo 675 bych také rád opravil vaše tvrzení, že odebrání podílu státního rozpočtu se od roku 2011 bude týká pouze krajských projektů, jak píšete ve své odpovědi. Není to pravda. Pane ministře, usnesení vlády č. 675 připravuje o podíl státního rozpočtu nejen projekty krajů a kraji zřízených a založených organizací, nýbrž i všechny nově předkládané a připravované projekty bez ohledu na jejich předkladatele. Tedy obcí, nestátních neziskových organizací, podnikatelů i dalších.
Dovolte, abych se nyní vyjádřil k vašim odpovědím na některé své dotazy své interpelace. Musím předeslat, že tyto vaše odpovědi na mé podrobné otázky považuji za velmi nedostatečné, vágní a nepovažuji je za zodpovězené.
V dotazu č. 1 své interpelace jsem se vás tázal, jak byly vyhodnoceny Ministerstvem financí ČR dopady usnesení č. 563 do soustavy veřejných rozpočtů, jakým způsobem bylo naplněno znění Národního strategického referenčního rámce, schváleného Evropskou komisí, podle nějž Ministerstvo financí pravidelně analyzuje schopnost veřejných rozpočtů zajistit dostatek prostředků na spolufinancování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Žádám vás, pane ministře, o předložení výsledků analýz provedených vaším úřadem, které dokládají, že v rozpočtech krajů, obcí a dalších veřejných subjektů, které se podílejí na implementaci regionálních operačních programů, je dostatek prostředků na převzetí závazků státního rozpočtu v regionálních operačních programech. Slíbená změna daňových příjmů krajů ve výši 2 miliardy nedostačuje závazkům, když jen regionální operační program Severozápad přišlo usnesením vlády o 1,3 miliardy korun.
Vážený pane ministře, dne 20. 10. 2010 jste mi odpověděl, že nejnovější verze materiálu, v němž Ministerstvo financí v souladu s Národním strategickým referenčním rámcem analyzuje schopnost veřejných rozpočtů zajistit dostatek prostředků na spolufinancování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, předložíte vládě v nejbližších dnech. Ve skutečnosti se tak zřejmě asi stalo už materiálem č. j. 1132/10 Možnosti veřejných rozpočtů spolufinancovat fondy EU v letech 2011 až 2015, předloženým vládě pro informaci 16. 11. 2010. Soudím tedy, že tento podklad nemohl sloužit k vyhodnocení dopadů usnesení č. 563 do soustavy veřejných rozpočtů, neboť toto usnesení, stejně tak jako usnesení 675, bylo předloženo vládě dříve, než spatřil světlo světa vámi zmiňovaný analytický materiál. Zároveň jste nevyhověl mé žádosti a nepředložil ani jinou analýzu, která by dokázala, že v době usnesení 563 váš úřad vyhodnotil důsledky tohoto usnesení pro veřejné rozpočty.
Proto jsem nucen své dotazy opakovat:
Za prvé, jak byly vyhodnoceny Ministerstvem financí ČR dopady do usnesení č. 563 do soustavy veřejných rozpočtů před tím, než bylo toto usnesení navrženo vládě?
Za druhé, žádám vás, pane ministře, o předložení výsledků analýz provedených vaším úřadem před navržením rozpočtových škrtů, které dokládají, že v rozpočtech krajů, obcí a dalších veřejných subjektů, které se podílejí na implementaci regionálních operačních programů, je dostatek prostředků na převzetí závazků státního rozpočtu v regionálních operačních programech. Pokud vyvozujete dostatečnou schopnost regionálních a obecních rozpočtů převzít závazek státního rozpočtu v ROPech z toho, že regionální rady potvrdily schopnost zajistit spolufinancování podílu z tzv. dodatečné alokace, chtěl bych jenom upozornit, že jde o závazek řádově o několik nul nižší, než je ve financování stále ještě značné alokace operačních programů. Regionální rady nebudou mít zřejmě problém se zajištěním spolufinancování dodatečné alokace, protože jde podle mých výpočtů o částku ve výši 24 milionů korun přibližně na jeden regionální operační program. V případě odebrání státního rozpočtu krajským projektům a všem novým projektům po 22. 9. 2010 se jedná přinejmenším o stovky milionů korun připadajících na každý ze sedmi regionálních operačních programů.
V dotazu č. 4 své interpelace jsem se vás tázal na to, jak byl vzat v úvahu fakt, že v rámci regionálních operačních programů jsou s příjemci na realizaci projektů uzavírány smlouvy na základě obchodního zákoníku, tedy dvoustranný právní akt, na rozdíl od přidělování dotací na základě rozhodnutí, tedy jednostranného právního aktu, v tematických operačních programech. Prosím o doložení, jakým způsobem Ministerstvo financí při přípravě návrhu usnesení 563 analyzovalo možné právní důsledky zrušení státního spolufinancování v regionálních operačních programech a možnosti změn již uzavřených smluv o poskytnutí dotací. K tomuto tematickému okruhu připomínám, že regionální rady regionů soudržnosti nejsou zřízeny kraji, a kraje tudíž za ně neodpovídají. Regionální rady jsou samostatné právnické osoby zřízené podle zákona č. 248/2000 Sb., v platném znění, jimž byl zákonem svěřen výkon státní správy. Za škody způsobené regionálními radami při výkonu veřejné moci nese tedy odpovědnost stát. Na vrub státu tedy půjdou i případné sankce plynoucí z porušených uzavřených závazkových vztahů, popř. platně vyhlášených a vyhodnocených výzev.
Vaši odpověď, že byl tento dotaz vyřešen přijetím usnesení vlády č. 675 ze dne 22. 9. 2010 a nevyžaduje již žádné další vysvětlení, považuji za nedostatečnou, protože výše zmíněné usnesení vlády riziko žalob ze strany příjemců sice odstranilo z poměrně velké části, nikoli však úplně. I když vezmu v potaz, že riziko žalob na regionální rady ze strany krajů a kraji zřízených organizací může být minimální a teoretické, zůstává stále na stole nevyřešená otázka smluv mezi regionálními radami a městy o tzv. integrovaných plánech rozvoje měst. V těchto dlouhodobých smlouvách je městům rovněž přislíben podíl státního rozpočtu. Když v jednotlivých výzvách na dílčí projekty lze stanovit financování možná již bez státního rozpočtu, města při plánování IPRM samozřejmě se státním rozpočtem počítala a regionální rady budou muset nyní řešit, jak závazky vyplývající z těchto smluv o IPRM řešit, a vyhnout se tak eventuálním soudním řízením s městy o vymáhání spoluúčasti.
I v tomto případě jsem nucen své dotazy opakovat.
Takže za třetí: Jak byl při přípravě usnesení 563 vzat v úvahu fakt, že v rámci regionálních operačních programů jsou s příjemci na realizaci projektů uzavírány smlouvy na základě obchodního zákoníku, tedy dvoustranný právní akt, na rozdíl od přidělování dotací na základě rozhodnutí, tedy jednostranného právního aktu, v tematických operačních programech.
Za čtvrté prosím o doložení, jakým způsobem Ministerstvo financí ČR při přípravě návrhu usnesení č. 563 analyzovalo možné právní důsledky porušení státního spolufinancování v regionálních operačních programech a možnosti změn již uzavřených smluv o poskytnutí dotace.
V dotazu č. 5 jsem se vás tázal, jakým způsobem Ministerstvo financí ČR při přípravě návrhu usnesení č. 563 prověřilo technickou proveditelnost změn finančních údajů v informačním systému MONIT7+. Prosím o předložení souvisejících záznamů a o provedení testování informačního systému MONIT7 + a případných dalších analýz, kterými je možno doložit, že provedení změn finančních údajů v několika stovkách projektů zaregistrovaných v informačním systému MONIT7+ nebude tento informační systém destabilizován a bude i nadále zárukou poskytování hodnověrných informací a údajů.
I na tento dotaz jsem dostal odpověď, že byl vyřešen přijetím usnesení vlády č. 675 ze dne 22. 9. a nevyžaduje další vysvětlení. Bohužel i v tomto případě považuji tuto odpověď za ještě méně přiměřenou a oprávněnou než u předchozího dotazu. Usnesení vlády č. 675 problém proveditelnosti změn finančních údajů v informačním systému MONIT7+ nevyřešilo. Bohužel se snížil okruh projektů, jimiž se tento problém zabývá. Problém nadále přetrvává u projektů, které jsou připravovány a registrovány v informačním systému MONIT7+ na základě výzev vyhlášených ještě podle původních pravidel financování, tzn. s účastí státního rozpočtu ještě před přijetím usnesení vlády č. 563, resp. 675. Tyto projekty byly připraveny v informačním systému, který se jmenuje BENEFIT7, a následně byly zaregistrovány do informačního systému MONIT7+ se strukturou financování včetně státního rozpočtu. Jelikož však projekty z těchto výzev jsou schvalovány výbory regionálních rad až po 22. 9., nemají podle usnesení vlády 675 na státní rozpočet nárok. V případě smluv o poskytnutí dotace by tedy měly být provedeny změny v IS MONIT7+.
Stejný problém je samozřejmě i u všech projektů krajů a krajem zřízených založených organizací, na něž se usnesení vlády 675 rovněž vztahuje. V jejich případě je problém ještě naléhavější, protože v mnoha případech jde o projekty značně rozpracované, kde máme na stole již žádosti o jejich proplacení. Není tedy mnoho času na vyřešení otázky, jak v informačním systému MONIT7+ změnu financování těchto projektů provést. Zatím se to - připomínám - nepodařilo.