(12.20 hodin)
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl dne 8. prosince 2010 projednán Senátem a vrácen Poslanecké sněmovně s jedním pozměňovacím návrhem. Vzhledem k tomu, že s obsahem návrhu zákona již byla Poslanecká sněmovna seznámena při jeho nedávném projednávání na podzim letošního roku, zopakuji pouze, že hlavním důvodem pro zpracování návrhu zákona je nutnost zapracovat do právního řádu České republiky směrnici Rady Evropské unie číslo 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu. Rád bych opětovně zdůraznil, že lhůta pro transpozici směrnice uplyne dne 12. ledna roku 2011, tedy za několik dní.
Předmětem pozměňovacího návrhu schváleného Senátem je doplnění ustanovení § 18 a § 19 návrhu novely krizového zákona, které upravují působnost a pravomoc starosty obce s rozšířenou působností a obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zajišťování připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací o povinnost státu hradit náklady spojené s úkoly uvedenými v těchto ustanoveních. K tomuto návrhu mi dovolte několik slov.
Už dnes jsou podle současného znění krizového zákona stanoveny povinnosti v oblasti krizového řízení tzv. určeným obcím. Hasičský záchranný sbor kraje např. ukládá určeným obcím povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje. Určenými obcemi přitom jsou dnes všechny obce s rozšířenou působností. Současná konstrukce však v praxi přináší nejasnosti ve výkladu kompetencí starosty obce s rozšířenou působností při výkonu této působnosti, a to jednak na území obce s rozšířenou působností a jednak na území obce. Krizový zákon přisuzuje rozhodující roli při zajišťování připravenosti na řešení krizové situace a jejího řešení starostovi obce s rozšířenou působností s tím, že ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na zajištění této připravenosti podílejí. Z tohoto důvodu dochází v návrhu novely krizového zákona k nahrazení pojmu určená obec pojmem obec s rozšířenou působností, přičemž, jak jsem již řekl, určenými obcemi jsou dnes všechny obce s rozšířenou působností. Tímto návrhem tedy nedochází k rozšíření počtu subjektů, kterým by se na místní úrovni ukládaly povinnosti v oblasti krizového řízení. Rozsah úkolů ukládaných obcím s rozšířenou působností se v zásadě shoduje s úkoly, které již dnes tzv. určené obce na úseku krizového řízení vykonávají. Návrhem novely krizového zákona nově definované úkoly, např. zřízení pracoviště krizového řízení, nepřináší zvýšené finanční nároky na obce s rozšířenou působností. Zřízení pracoviště krizového řízení je toliko změnou organizačního charakteru náležející do vnitřní správy obce s rozšířenou působností.
Zakládat v krizovém zákoně povinnost státu hradit přímo obcím s rozšířenou působností náklady na výkon působnosti podle krizového zákona, jak předpokládá pozměňovací návrh, odmítáme, neboť toto řešení je nelogickým vybočením ze systému finanční zainteresovanosti státu na výkonu přenesené působnosti obcemi s rozšířenou působností. Z uvedených důvodů tedy nemohu s pozměňovacím návrhem schváleným Senátem souhlasit.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás závěrem svého vystoupení požádat o podporu vládního návrhu zákona, a to ve znění, ve kterém byl návrh zákona Poslaneckou sněmovnou postoupen Senátu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu ministrovi. Ještě bych se zeptal pana poslance Václava Klučky, jestli by se chtěl vyjádřit jako zpravodaj příslušného výboru k předloženému návrhu. Prosím, poslanče, můžete nyní.
Poslanec Václav Klučka: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já jsem si původně myslel, že pan senátor bude mít přednost, ale pokud tomu tak není, dovolte mi pár slov.
Při prvním i druhém čtení v této sněmovně jsem řekl, že vládní zákon o krizovém řízení je napsán dobře a měli bychom ho tak, jak byl předložen, schválit.
Dámy a pánové, já souhlasím naprosto s panem ministrem, že situace s financováním pracovníků krizových útvarů na obcích s rozšířenou působností, tak jak jsou teď tady definovány, je standardní, stálá a nikdo tomu nevěnoval doposud žádnou větší pozornost, protože obce dostávají příspěvek na přenesený výkon státní správy. Přiznám se, že jsem spíše očekával návštěvu pana senátora Kubery v této sněmovně, neboť podle mého názoru to byl on, kdo do toho vnesl problém snížení příspěvku na výkon státní správy. Mě jenom a jenom mrzí, že se to zrovna má dotýkat krizového zákona, který o tom, ale o tom vůbec není. Já vás prosím, abychom hlasováním potvrdili verzi schválenou Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Otevírám rozpravu. V ní jako prvnímu dávám slovo senátorovi Tomášovi Kladívkovi. Prosím, máte slovo.
Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji, pane místopředsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych za Senát zdůvodnil pozměňovací návrhy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, tzv. krizový zákon.
Senát na své druhé schůzi v osmém funkčním období dne 8. prosince 2010 rozhodl počtem 65 hlasů z přítomných 71 senátorů o vrácení návrhu zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Tento tisk má dva pozměňovací návrhy. Na základě pozměňovacího návrhu číslo 1 se v čl. I bodě 43 v § 18 návrhu zákona doplňuje odstavec 5, který stanoví, že náklady spojené s úkoly starosty obce s rozšířenou působností, tak jak jsou stanoveny v § 18 odst. 1 až 4, hradí stát. Obdobně je doplněno pozměňovacím návrhem č. 2 ustanovení čl. I bodu 43 § 19 návrhu zákona ve vztahu k úkolům obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Senát se domnívá, že pozměňovací návrh č. 1 a 2 řeší otázku financování úkolů uložených návrhem zákona orgánům obce s rozšířenou působností, tj. starostovi a obecnímu úřadu, neboť nárůstu úkolů a odpovědnosti by měl odpovídat i nárůst finančních zdrojů pro jejich zajištění. Takový závěr lze dovodit z usnesení Evropské charty místní samosprávy, která představuje mezinárodní smlouvu podle čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, publikované pod č. 181/99 a doplněné pod č. 369/99 Sb. Evropská charta místní samosprávy v čl. 9 odst. 2 stanoví, že finanční zdroje místních společenství jsou úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem. Pozměňovací návrhy dále vycházejí z názoru Ústavního soudu, který konstatoval ve svém nálezu z 5. února 2003, publikovaném pod č. 53/2003 Sb. - cituji: "Přílišné zatěžování samosprávy výkonem státní správy může ohrožovat její majetkovou a finanční nezávislost." Ústavní soud v tomto nálezu shledal, že - cituji - "nedostatečné financování výkonu státní moci v přenesené působnosti ohrožuje samotnou existenci funkční územní samosprávy. Zásady vyjádřené ústavou i chartou by tak byly porušeny." Pozměňovací návrhy proto navrhují stav, který by mohl ohrozit ústavněprávně zakotvené zásady na území samosprávy.
Chci konstatovat, že obdobným způsobem Senát rozhodl již v minulosti, když ve svém čtvrtém funkčním období usnesením číslo 267 z 12. schůze dne 10. prosince 2003 vrátil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem usnesením číslo 890 na 26. schůzi ve čtvrtém volebním období dne 14. ledna 2004. Tento zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 85/2004 Sb. ***