(11.10 hodin)
(pokračuje Šefčovič)
Transpozice evropského práva je něco, čím se zabýváte pravidelně, a chci velmi pěkně poděkovat za to, že Česká republika patří k těm novým členským zemím, které tuto zodpovědnost berou velmi vážně a kde transpoziční deficity patří k těm nejnižším. Je to možná i tím, že vzhledem k velmi přísně nastavenému přístupovému procesu jsme museli právo harmonizovat velmi rychle, velmi organizovaně, a tento přístup k evropskému právu nám zůstal. Jsem velmi rád, že to tak pokračuje i nadále, protože když máme harmonizované prostředí a když dodržujeme stejná pravidla na evropské úrovni, tak to vytváří stejné podmínky pro všechny, kteří se v něm pohybují.
Samozřejmě témat, kde Evropská komise s národními parlamenty musí diskutovat intenzivněji než doposud, je velmi mnoho. Ať už je to budoucnost ekonomického vývoje v rámci Evropské unie, ať jsou to otázky rozšiřování, ať jsou to otázky vnějších vztahů. A věřím, že i tím, jak jsme nastartovali tento proces a mechanismus subsidiarity i kontroly, toho určitě bude dosaženo a budeme spolu komunikovat intenzivněji než předtím.
Dopoledne jsem strávil rozhovory s vašimi kolegy v Senátu a musím říct, že Česká republika jako taková patří k nejaktivnějším partnerům pro komunikaci s Evropskou komisí, ať jsou to usnesení a stanoviska ze Senátu, nebo ze Sněmovny. A chci říct, že tyto poznatky, tyto pohledy z vaší strany jsou pro Komisi velmi důležité. Je velmi potřebné, abychom věděli, jak vy vnímáte návrhy, které Evropské komise připravuje, jak vnímáte jejich potřebu pro Českou republiku a jaké připomínky, resp. komentáře k nim máte. Umožňuje nám to zkvalitnit naši práci, umožňuje nám to lépe se připravit na samotný legislativní postup a doufám, že v tomto dialogu budeme pokračovat i v budoucnu.
Dovolte pár slov o největších prioritách, které budeme spolu sdílet v tomto období. Určitě všichni sledujete velmi živou diskusi na téma budoucnosti eurozóny, opatření, která se přijímají ke stabilitě v rámci eurozóny. Bude to jedno z témat, které bude diskutováno i během nadcházejícího summitu, který proběhne tento týden. Předpokládám, že k výraznému posunu z hlediska stabilizace eurozóny a souboru opatření, který se bude přijímat, dojde v březnu.
Čeho všeho by se to mělo týkat. Myslím, že začátek roku nám přinesl i několik pozitivních zpráv, ať už jde o prodej dluhopisů Portugalska, až už jde o prodej dluhopisů Španělska, Itálie, ale i o první emisi dluhopisů, která vlastně byla vedena Klausem Reglingem z nového Evropského fondu finanční stability. Tam byl zájem o dluhopisy devětkrát větší, než byla aktuální nabídka. To znamená, že zájem investorů o dluhopisy v rámci Evropské unie roste, a věříme, že jsou to takové první známky, které by měly znamenat postupnou stabilizace situace na finančních trzích.
Je nám však jasné, že k tomu, abychom konečně překonali krizi, abychom se mohli zaměřit na ty dlouhodobější plánované cíle, potřebujeme toho udělat ještě velmi mnoho. Pro vás určitě bude velmi důležité, velmi potřebné, abyste se podrobně seznámili s tím, jakým způsobem se bude připravovat v rámci České republiky národní reformní program. My jsme dostali zatím ze všech členských zemí první návrhy národních reformních orgánů, tzn. jaké strukturální reformy chtějí jednotlivé země udělat, v jakém spojení a propojení jsou na evropskou strategii EU 2020 a zda, když se všichni spojí dohromady, opravdu dosáhnou té evropské úrovně, na které jsme se dohodli. Musím říct, že zatím tomu tak není, a proto Komise komunikuje s jednotlivými členskými zeměmi, aby je motivovala k trochu větší ambicióznosti, aby je motivovala k trochu větší přesnosti v tom, čeho chtějí v letošním roce jednotlivé členské země dosáhnout. Věříme, že do toho období, kdy se budou společně posuzovat, do dubna, se jednotlivé národní reformní programy zkvalitní, zlepší a že skutečně budou garantovat to, že nového reformního úsilí, které je v rámci Evropské unie potřebné, bude dosaženo.
Je nám také velmi jasné, že musíme mnohem zodpovědněji přistupovat k tomu, jak hospodaříme s veřejnými financemi. Lekce, kterou Evropská unie zažila v uplynulém období, kdy skutečně dramatická situace v jedné členské zemi měla mimořádně negativní vliv na stav celé eurozóny a celé Evropské unie, se už nesmí v budoucnosti opakovat. Z tohoto důvodu přišla Komise s návrhem na posílení Paktu stability a růstu a také na posílení mechanismů, které budou moci jeho dodržování v budoucnosti vynucovat. Budete to určitě diskutovat i ve vašem Parlamentu. Chtěl bych jenom zdůraznit, že hlavním motivem tohoto opatření je to, abychom se vyhnuli takovým překvapivým vývojům, jakým byla složitá situace v Řecku, Irsku, a abychom uměli takovýmto vývojovým tendencím zabránit hned na začátku.
Poslední téma, které bych chtěl připomenout, je jednotný trh. V roce 2012 budeme mít dvacáté výročí jednotného trhu, který nám vlastně vytvořil čtyři svobody. Umožňuje, že podnikatelé mohou svobodně působit na trhu celé Evropské unie. Podařilo se vytvořit trh, který má 500 mil. zákazníků, kteří jsou jedněmi z nejsolventnějších v celosvětovém měřítku. Přinesl obrovský ekonomický rozmach a vytvořil velmi mnoho pracovních příležitostí. Avšak vidíme po té několikaleté zkušenosti, že nadále mimořádně zaostává za svým potenciálem, nadále na jednotném trhu je velmi mnoho bariér, nadále je pro mnohé pracovníky velmi složité zaměstnat se v jiné členské zemi, nadále je pro malého podnikatele mimořádně komplikované podnikat i trochu dál než v sousední zemi. Proto přicházíme se sérií opatření, která se jmenují Akt o jednotném trhu, která by měla být zaměřená na překonávání těchto bariér a která by měla vytvářet lepší možnosti k tomu, jak by se mohli pracovníci na jednotném trhu pohybovat, jak by mohli malí a střední podnikatelé působit i dále než jen v sousední zemi a jak bychom mohli využít potenciál, který nám tento jednotný trh nabízí. Jen takové předběžné propočty, co by to znamenalo, kdyby se nám podařilo vytvořit skutečně jednotný trh v oblasti energetiky, v oblasti výroby a nákupu elektrické energie, kdyby se nám podařilo vytvořit jednotný trh pro nabídku elektronických služeb, kdyby se nám podařilo odstranit bariéry, které máme na digitálním trhu jako takovém, tak jen ty velmi konzervativní odhady hovoří o stovkách miliard eur, o které by se posílila evropská ekonomika, kdybychom se těchto bariér zbavili.
Česká republika stejně jako mnohé členské země až do tohoto období vlastně byla limitována různými přechodnými obdobími, která omezovala pohyb pracovní síly po Evropské unii. Přechodné období končí, prostor se otevřel. Nadále v něm však zůstane velmi mnoho bariér, protože v rámci Evropské unie máme 4 600 regulovaných profesí. To znamená pokud jste z jedné z těchto profesí a chcete působit v jiné členské zemi, musíte splnit velmi mnoho administrativních úkonů, abyste se skutečně mohli o toto místo ucházet. Toto je takový konkrétní příklad, kde musíme společným úsilím tyto administrativní bariéry překonat, zrušit a vytvořit skutečně společný trh, který určitě znovu povede k tomu, že pracovních příležitostí v Evropě bude víc.
Pokud mi dovolíte, paní předsedkyně, vím, že váš program je mimořádně nabitý, proto jen posledních pár slov ohledně pracovního programu Komise, který je zaměřený na pět nejdůležitějších výzev, které stojí před námi: překonat krizi, nastartovat ekonomiku, vytvořit společný prostor svobody, spravedlnosti a bezpečnosti, připravit nový moderní rozpočtový rámec, který na Komisi přijde v červnu, a samozřejmě využít fakt, že jsme založili Evropskou zahraniční službu k tomu, aby hlas Evropy na světovém pódiu zazníval hlasitěji a hlavně koordinovaněji. ***