(11.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
K prvnímu nařízení, které je tedy preventivní, které říká, co se smí a musí. Komise navrhuje posílit dohled nad rozpočtovými politikami zavedením nového konceptu hodnocení rozpočtové kázně. To znamená, nebude se měřit pouze staticky. Zavádí se návrh posuzovat také tempo růstu vládních výdajů. To znamená nejenom deficit ze statického pohledu, ale posuzovat tempo růstu vládních výdajů s ohledem na dlouhodobý trend. Nemělo by překročit obezřetně stanovené střednědobé tempo růstu, leda by toto překročení bylo zcela kompenzováno zvýšením příjmů. Jinými slovy, pokud by nějaká země dopustila prudké zvýšení výdajů, například schválením velkorysých mandatorních dávek, nebo naopak prudké snížení daní, tak na jedné nebo druhé straně by to muselo být kompenzováno: buď by se musely seškrtat výdaje, nebo by se musely někde zvýšit příjmy.
Nově Komise definuje významné odchýlení od obezřetné fiskální politiky tak, že výsledná mezera má celkový dopad na vládní saldo v jednom roce ve výši minimálně 0,5 % HDP, nebo ve výši alespoň 0,25 % HDP ročně v průběhu dvou po sobě jdoucích období. V případě významného nesouladu s principem obezřetné fiskální politiky by Komise mohla adresovat zemi varování. Pokud by takto významná odchylka přes varování dále přetrvávala, vydala by Rada zemi doporučení, aby nezbytná opatření přijala. V případě zemí eurozóny by Rada měla na návrh Komise současně uvalit na dotčenou zemi finanční sankci v podobě složení úročeného vkladu, který by byl po zjednání nápravy vrácen i s úroky. To se nás sice netýká, nicméně přesto to musíme velmi pečlivě sledovat vzhledem k tomu, že stále podle asociačního závazku zemí s potenciálním vstupem do eurozóny jsme.
Druhé nařízení, které je vám dnes předkládáno, upravuje tu nápravnou část - to už není ta preventivní, to už je represe, když to země poruší. Je platné pro země, které mají a musí odstranit nadměrný rozpočtový schodek, což jsou 3 %, nebo nadměrný vládní dluh, tj. překročí-li celková míra zadlužení 60 % hrubého domácího produktu daného roku.
Hlavní změnou je návrh, aby se evropské instituce více zabývaly výší a dynamikou vládního dluhu. Opět, nejenom tedy statickým pohledem, ale i trendem a způsobem - buď snižováním, nebo zvyšováním. Dosud byla pozornost věnována především tomu druhému maastrichtskému kritériu, to znamená vývoji rozpočtového schodku, méně se dynamicky sledoval vývoj dluhu, a to přesto, že obě kritéria jsou v zásadě rovnocenná, neboť jistě víte, že maastrichtských kritérií je pět. Dvě jsou fiskální, tři monetární a jde právě o ta dvě fiskální kritéria, tedy deficit a výši zadlužení.
Komise v tomto případě konkrétně navrhuje definovat číselnou hodnotu k měření, zda země s dluhem přesahujícím 60 % svůj dluh snižuje dostatečným tempem. A nově navrhované pravidlo říká, že dostatečné tempo je takové, aby se za minulá tři léta zadlužení snižovalo tempem minimálně 5 % převisu nad těch 60 %, což se samozřejmě mnohem lépe dělá v dobách dobrých, kdy lze počítat s nějakým tempem růstu HDP; mnohem složitěji se to dělá v dobách recese, kdy naopak dochází k poklesu. Nesoulad s tímto pravidlem však nemusí automaticky znamenat, že je na zemi uvalena procedura při nadměrném schodku, protože před takovým rozhodnutím musí být zohledněna celá řada relevantních faktorů, což je třeba právě světová hospodářská situace.
Co se týče pozice vlády ČR, je možné říci, že obecně podporujeme přístup k pokud možno co nejpřísnější k fiskální disciplíně, k větší důvěryhodnosti a vynutitelnosti rozpočtového dohledu, ovšem s tím, že primární odpovědnost za rozpočtovou politiku vždy zůstává na národních vládách.
Náš přístup k fiskální politice si možná - pro zajímavost - zasluhuje i religiózní pohled. V přístupu k fiskální disciplíně v diskusích EU je naše pozice velmi blízká zemím převážně protestantským, na rozdíl od zemí tradičně katolických. Bůh ví proč! (Pobavení.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji za religionistický exkurs. To já zvláště ocením.
A teď bych poprosila, protože výbor pro evropské záležitosti návrhy nařízení Evropského parlamentu a Rady projednal a usnesení máte součástí sněmovního tisku 237-E, tak prosím, aby ujal slova zpravodaj výboru poslanec Jan Bauer a informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Bauer: Vážené dámy a pánové, já se vám opět pokusím alespoň částečně ten velice složitý evropský jazyk přeložit do češtiny. Já si myslím, že v tomto okamžiku by určitě měli zpozornět všichni, kteří rozumějí veřejným financím, nebo alespoň si myslí, že rozumějí veřejným financím, protože možná to, co tady ještě nepadlo z úst pana ministra, je skutečnost, že ať si tady budeme o tom diskutovat jakkoliv, tak je téměř stoprocentní, že na březnovém jednání Rady něco schváleno bude, a u balíčku šesti opatření si myslím, že bude schválena většina.
Ona je to docela zásadní informace i pro politiky a pro politické strany, protože až si příště budou psát své politické programy ohledně veřejných financí, tak vám garantuji, že poté, co se schválí tento materiál a tento balíček, tak i politické strany budou významně determinovány, jak budou zacházet s veřejnými financemi této země, ať se nám to líbí, nebo ne, protože to, co je nového oproti minulosti, jsou sankce, o kterých tady hovořil pan ministr.
Já bych vám chtěl jenom říci, že doposud jsme měli maastrichtská kritéria, která jsou skvělá a všichni je asi znáte: 3 % HDP veřejné finance, veřejný dluh 60 %. To byla krásná kritéria, kterými se bohužel ale prakticky nikdo buď neřídil, nebo se významně porušovala. Ona se porušovala tak dlouho, protože neměla vůbec žádné sankce v sobě schované do té doby, než jsme byli svědky toho, co se děje v Řecku, v Irsku nebo na Islandu, a může to samozřejmě pokračovat dál. Proto Komise nevymyslela nic chytřejšího, než že mimo kritérií, jak posuzovat veřejné rozpočty, musí přijít také nějaké sankce.
Takže tento balíček, který byl prostřednictvím Komise zveřejněn a jehož některé body dnes projednáváme, je tedy součástí balíčku šesti návrhů, které se týkají samozřejmě posílení Paktu stability a týkají se správy ekonomických záležitostí. První materiál je tzv. preventivní složka, jak o tom hovořil pan ministr. Je to posílení dohledu nad stavy rozpočtů. Druhý materiál se týká urychlení a vyjasnění postupů při nadměrném schodku, a jak tady bylo řečeno, je to tzv. nápravná složka.
Jinak to, co je asi důležitého, a to, co je ještě doplněním mimo to, co zaznělo v úvodu: Mimo jiné se předkládá povinnost v období od 1. do 30. dubna každého konkrétního roku předložit v rámci zemí, které jsou součástí eurozóny, tzv. stabilizační program a pro státy, které jsou mimo eurozónu, tzv. konvergenční program. A připravuje se zavedení nové zásady tzv. obezřetné fiskální politiky, která má své ekonomické parametry, a samozřejmě také platí, že své ekonomické ukazatele a parametry má skutečnost, pokud dojde k odchýlení od této obezřetné fiskální politiky.
Doplňuji, že pokud jednotlivý členský stát tzv. nebude poslouchat, dostane od Komise tzv. varování, a pokud nedůvěryhodnost bude dále pokračovat, může Rada učinit tzv. nápravná opatření, která samozřejmě mj. v sobě skrývají sankce, o kterých tady bylo hovořeno, mj. 0,2 % hrubého domácího produktu ve formě úročeného vkladu. Takže to je ta velká novinka. Samozřejmě platí, že ČR zatím není součástí eurozóny, a proto se ten první materiál tak bytostným způsobem nebude týkat naší země. ***