(16.00 hodin)
(pokračuje Schwarzenberg)
Dnes kolem poledne bylo rozhodnuto, že NATO dostalo mandát na zbrojní embargo, tedy pod velením NATO budou lodě a letadla, která zajišťují zbrojní embargo proti Libyi, zatím bezletová scéna. Tam se ještě společné stanovisko v rámci NATO nenašlo. Toho času jsou tři velení. Je francouzské velení, co se týká francouzských letadel, anglické, co se týká anglických letadel, a americké, které je řízeno z Německa, jsou také po americké lince vedeni.
To je toho času stav. Víc vám toho mnoho říci nemůžu.
Česká republika se od začátku držela toho, že jsme byli proti jakémukoli ozbrojenému zásahu, dokud není mandát Rady bezpečnosti. Pro Ministerstvo zahraničí je klíčová otázka, jestli jednáme v souladu s mezinárodním právem, nebo ne, a tudíž byla pro nás bezpodmínečná podmínka pro to, vůbec se blíže tím zabývat, mandát Rady bezpečnosti.
Proč jsme hlasovali v rámci NATO, aby se NATO, jehož členy jsme také, vedení akce ujalo? Dle mého názoru je to tak, že je lepší, když ozbrojené akce jsou pod vedením, ale tudíž i dozorem celého NATO, kde máme všechny struktury k tomu, aby nasazení bylo také pod přísným dohledem. Je to dle našeho názoru rozumnější než akce jednotlivých zemí, které odpovídají jenom vlastnímu velení, vlastním politikům, a tudíž mají větší pokušení překračovat mantinely, které jsou dané Radou bezpečnosti a jinými předpisy. Proto my jsme byli pro, aby se to dělo koncem konců teď v rámci NATO.
Zdá se, podle posledních zpráv, že k tomu stanovisku se pozvolna přiklánějí také ty mocnosti, které dosavad vedly samostatně, tak doufejmež, že za prvé akce bude brzy ukončena, a za druhé, že to potom bude už plně v režii NATO. NATO, zdá se, podle toho, jak jsem dostal zprávu, se asi během 24 hodin do akcí zapojí.
Tak to je situace, jaká je teď. Tím tedy končí, doufejmež, období samostatných akcí národních států a bude to převedeno na úroveň spojenectví.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji místopředsedovi vlády, ministrovi zahraničních věcí Karlovi Schwarzenbergovi. Prosím nyní ministra obrany Alexandra Vondru jako druhého, kdo podá ze strany vlády informaci k této otázce.
Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Dobrý den, paní předsedkyně, dámy a pánové. Všichni jsme tady poslouchali obsáhlý historizující výklad našeho kolegy, ministra zahraničí, který by se dal shrnout pod titulek řekněme Anatomie české zdrženlivosti nebo Anatomie určité české zdrženlivosti.
My to pravidelně komunikujeme a z našich výroků jste mohli cítit, že zdrženlivost je skutečně vydiskutovaná a má své důvody. Jednak je to komplexita celého problému. Za druhé je to celková situace dnes v arabském světě, kdy skutečně Západ si musí dávat pozor, protože není v jeho silách řešit všechno. Nepochybně je tu faktorem i naše, a tady bych podtrhl i České republiky, angažovanost v těch lokalitách, která je Parlamentu velmi dobře známa, ať už Afghánistán nebo Balkán. Čili rozhodně jsme tady nebyli mezi těmi, kdo by vyzýval, něco mohutně prosazoval. Prostě nebylo by to v žádném případě na místě. Zároveň jsme také úzkostlivě dbali na to, aby jakákoli akce měla jak politický konsensus uvnitř klíčových západních institucí, tak zároveň i onen právní základ.
Faktem je, že právní základ tu je v podobě příslušné rezoluce Rady bezpečnosti, která byla přijata minulý týden a v zásadě dává zmocnění k použití veškerých nezbytných opatření pro ochranu civilistů. Zdůrazňuji, že zároveň tato rezoluce vyloučila použití zahraničních okupačních sil v Libyi. Rezoluce schválila ustavení bezletové zóny a v neposlední řadě rozhodla o tom, že zbraňové embargo, které bylo schváleno již předchozí rezolucí, může být nejen monitorováno, ale i prosazeno.
Pokud jde o úroveň ministrů obrany a plánování v rámci Severoatlantické aliance, tak my jsme měli schůzi na úrovni ministrů minulý týden, 10. a 11. března. Tam se stanovily, řekl bych, poměrně striktní limity, pokud jde o angažmá Severoatlantické aliance. Za prvé musí být jaksi prokazatelná potřebnost takového angažmá. Za druhé musí existovat jasný právní rámec, který pak následně ona rezoluce poskytla. A za třetí byla žádána jasná podpora zemí regionu, zejména byla na mysli Liga arabských států.
Následný vývoj je vám poměrně dobře znám a popsal ho tady pan ministr, kdy nakonec se nečekalo na to, až v rámci Aliance dojde ke konsensu, a zejména Francie prosadila zásah ještě dříve. Čili těch několik dnů, to, čeho jsme svědky, je v zásadě aktivita koalice, ve které jsou Francouzi, Britové, Američané, Italové, Kanaďané, Dánové, Španělé, Belgičané a dále také dvě arabské země - Spojené arabské emiráty a Katar.
Na alianční půdě ke zlomu došlo dneska dopoledne, kdy Aliance vydala politický souhlas se zahájením operace na prosazení zbrojního embarga. Pokud jde o bezletovou zónu, tam je to stále na úrovni koalice ochotných, s tím, že možný posun směrem na alianční půdu, směrem k velení, je představitelný zítra. To je samozřejmě z vojenského hlediska ne optimální situace. Pan ministr tu mluvil o třech veleních, počínaje dnešním dopolednem můžeme v zásadě mluvit dokonce o čtyřech veleních. Protože k francouzskému, britskému, americkému přistoupilo, pokud jde o prosazování embarga, i velení alianční. ***