(16.40 hodin)
(pokračuje Filip)
A jestliže se souhlasem ČR to bude znamenat, že neexistuje konsensus minus jedna v rámci NATO, ale že existuje jiné uspořádání, tak my se staneme těmi, kteří budou součástí těch - promiňte mi - útočících vojsk, i když tam nebudeme mít ani jediného vojáka. To pro nás do budoucna nemá ale žádný zahraničněpolitický, ekonomický, ale - promiňte mi - ani mezinárodněpolitický efekt, protože se zapojíme do akce, o jejímž výsledku nevíme! Ono nám nestačí, v jakém průšvihu jsme v Afghánistánu, v jakém průšvihu jsme v Iráku. Máme před návštěvou předsedy iráckého parlamentu a já se tady dohaduji s panem ministrem o tom, jestli vůbec jsme schopni naplnit postoje, které máme vůči současnému Iráku, ale my si otevíráme další frontu, na jejíž výsledek vůbec nevidíme.
A jestli máme být těmi, kteří tady dělají jakousi - promiňte mi - přehlídku vojenskotechnické převahy zemí NATO nad vojsky Libye, tak to mi připadá více než směšné, protože takovou ukázku dělat nemusíme, a vojenské přehlídky pravděpodobně nejsou tím, čím bychom se mohli pochlubit. Protože o tom nikdo nepochybuje, že Libye nemůže mít výzbroj, kterou mají nejvyzbrojenější armády světa.
Nezbývá, než si položit otázku - za prvé - jestli chceme před lidem těchto arabských států, včetně Libye, opravdu diskreditovat evropskou civilizaci. To je otázka první. Za druhé, jestli jsme jako Česká republika militantní mocnost, nebo podržíme zdrženlivý postoj, který jsme zaujali na začátku, a jestli jsme schopni sledovat stejný záměr, který sledují země Velká Británie a Francie a případně Itálie, která je samozřejmě ohrožena nedostatky dodávek ropy, protože v tomto ohledu si nemyslím, že jsme zajedno s těmito politikami, které nám, České republice, nemohou nic přinést.
Máme jednu trpkou zkušenost. Česká republika se svým způsobem podílela na odtržení Kosova od Srbska. To nám nic nepřineslo ani ve vztahu k Srbsku, ani ke Kosovu jako součásti Srbska, ale už vůbec ne ani ve vztahu například k Chorvatsku nebo k Bosně a Hercegovině. V tomto ohledu je otázkou, jestli má být takový smluvní závazek, do kterého vstoupíme, protože pokud my podpoříme, aby to byla akce NATO, pak je to potom i akce České republiky, a jestli tedy povedeme jako Aliance válku proti Libyi. Říkám záměrně válku, ač zatím nejde o válečný konflikt, ale v tomto ohledu spíše využívám slov Václava Klause, který prohlásil na předchozím zasedání evropských zemí, že už vyhlášení bezletové zóny je vyhlášení války.
A v tomto ohledu musím říct, že by bylo mnohem lepší, kdyby se Česká republika vrátila k jiným principům mezinárodní politiky a pokusila se jako zatím nezúčastněný stát o určité zprostředkování nebo vyvolání zprostředkovatelské mise a ukončení válečných operací, protože samotné vedení válečných operací nám nic dobrého přinést nemůže. A rád bych, abychom se ze svého dnes otevřeného postoje podpory takové válečné operace vrátili k tomu postoji zdrženlivému.
Pokud bych měl vyjádřit názor svůj a názor, který převažuje: Myslím si, že určujícím názorem pro Komunistickou stranu Čech a Moravy je, že jedinou cestu ke spravedlivému a udržitelnému míru v Libyi může přinést jen jednání znepřátelených stran, a nikoliv zabíjení lidí. Vyzývám tedy pana ministra, aby odsoudil toto hazardérství a odsoudil i militantní kult síly a pohrdání právem, protože věřte mi, nebo ne, jakákoliv civilní oběť bude přičtena útočícím vojákům jako porušení mezinárodního válečného práva. A nerad bych, aby se na tom Česká republika jakkoliv podílela, byť jenom tím, že dá souhlas k takové akci, kterou povedou státy NATO. Zatím tedy, dokud - doufám, že platí, co jsem si četl, že nejdříve do 24 hodin k takové akci, která by byla kryta aktivitou Severoatlantické smlouvy, nedojde, takže můžeme pořád svůj postoj změnit a vrátit se k tomu postoji, který jsme zastávali, postoji, který dodnes zastává Spolková republika Německo, ale i některé státy, které se, myslím, dívají dále do budoucna než jen do zítřka.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Filipovi. Nyní pan kolega Jan Vidím, poté pan místopředseda Sněmovny Zaorálek. Prosím.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně, paní předsedkyně. Paní a pánové, když Poslanecká sněmovna dnes ráno rozhodovala o tom, zda zařadí, či nikoliv tento bod na pořad, já byl velmi skeptický a považoval jsem zařazení tohoto bodu za věc, která tady vzbudí jenom prázdnou a jalovou debatu. Musím říct, že nakonec je dobře, že o této věci zde mluvíme, a chci poděkovat všem řečníkům, možná s výhradou k panu poslanci Filipovi, chci poděkovat všem řečníkům za to, co zde zaznělo, protože mám pocit, že se všichni shodujeme na jedné věci, že co se Libye a vymáhání oné rezoluce Rady bezpečnosti 1973 na ochranu libyjských civilistů týče, pak pozice České republiky je v tomto velmi opatrná. Na druhou stranu je zároveň dobře, že jsme se přihlásili k této rezoluci a že stejně tak i uvnitř Severoatlantické aliance jsme připraveni své povinnosti a závazky plnit.
Chci zde zdůraznit jednu věc. Z toho čistě vojenského pohledu je pravdou, a zmiňoval to i pan ministr obrany, že Česká republika nemá v tuto chvíli kapacitu ani schopnost být nápomocna pro vymáhání toho jednoho aspektu rezoluce Rady bezpečnosti, tedy zamezit letům nad libyjským územím, protože zkrátka, opakuji, naše česká armáda schopnosti pro toto nemá.
Zmiňovaná možnost nasazení jakéhokoliv jiného typu vojenské techniky, než jsou letadla, mám pocit, v tuto chvíli nepřichází vůbec do úvahy, protože bychom šli opravdu nad rámec oné rezoluce, která hovoří o tom, že členské státy OSN poté, co se přihlásí generálnímu tajemníkovi OSN a předsedovi Ligy arabských států, mohou se té akce účastnit proto, aby vymáhaly bezletovost území Libye, z čehož samozřejmě plyne, že přítomnost pozemních vojsk jakéhokoliv jiného státu než samotné Libye na území Libye je nepřípustná. Proto prostě, i když máme samozřejmě velmi unikátní kapacitu v oblasti protichemických vojsk, máme vynikající kapacity v oblasti vojenské medicíny, máme velmi schopné a připravené ženisty, máme vojenské policisty, kteří mohou jak mentorovat, tak vykonávat tuto agendu kdekoliv na světě, domnívám se, že žádná z těchto jednotek je nenasaditelná - prostě proto, že nemůže vymáhat bezletovost území Libye. Prostě pozemní jednotka na území Libye nemá co dělat, a proto Česká republika v této oblasti nemůže poskytnout žádnou schopnost. ***