(17.00 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Tak to byla faktická poznámka. Nyní pan místopředseda vlády Karel Schwarzenberg ještě vstoupí do všeobecné rozpravy.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, snad jenom tři poznámky k tomu, co bylo předtím řečeno.
Je to teoreticky naprosto správné, že by bylo nejlepší, kdyby bylo příměří a kdyby se mohlo přikročit k jednání s dvěma stranami. Jedna z potíží libyjské situace je, že sice na jedné straně je jasné, kdo je odpovědný a kdo vede, to je plukovník Kaddáfí. Naprosto nejasné je to na straně povstalců. Ustanovil se sice jistý národní výbor, jak bych řekl, revoluční národní výbor v Benghází, ale i proti tomu se ozvaly různé hlasy z řad povstalců, že jeho autoritu neuznávají. Pochopitelně také, poněvadž dva členové jsou bývalí ministři, jeden vnitra, jiný spravedlnosti z Kaddáfího vlády.
Takže na jedné straně máme opravdu lidové povstání, což je sice krásná představa, ale pro zprostředkování je to těžké, když nevíte, s kým máte vůbec jednat. To je jenom otázka. Až se tam vyvrbí někdo, kdo jasně má autoritu, kdo má pouvoir mluvit za ostatní, tak teprve stojí za to se zabývati zprostředkováním.
Druhá věc. To je spíše pro pobavení těch, kteří svého času se učili německy. Nedorozumění, které před nějakými týdny vzniklo v Bruselu, bylo, že jsem vešel do budovy Evropské unie. Tam jako vždycky, když přicházejí ministři, byl houf novinářů. Oslovil mě dopisovatel tiskové agentury německé DPA a zeptal se mě, co říkám k tomu povstání v Libyi. A já jsem mu, jak mě oslovil německy, odpověděl také německy: Das wäre keine Katastrophe. Jak tam byl šum, tak nerozuměl, neslyšel správně a pochopil to Das wäre eine Katastrophe, což je pravý opak toho. A to potom přinesla DPA, to bylo přeloženo do všech jazyků světových a s tím byl tento malý skandál, se projevil. Takže někdy doplatíte na takové blbosti. Přiznávám, že tam u vchodu je vždycky velký šum. Já to tomu novináři vůbec nevyčítám, poněvadž tam bylo opravdu špatně slyšet.
Ještě do třetice jedna věc k objasnění, poněvadž pochopitelně se lidi na mě obrátili, co jsem mínil eventuálním nasazením naší protichemické jednotky. Jak známo, mandát Rady bezpečnosti nepovoluje nasazení pozemních vojsk v Libyi mimo k záchraně lidí, k čistě humanitární akci. Poněvadž je nám známo, že vládní síly v Libyi mají velké zásoby yperitu a jiných nebezpečných látek, tak by nebylo k vyloučení, že by tyto byly použity v tomto případě k záchraně lidí a tak dále, bych řekl, že bychom neměli odmítnout pomoc. Nikoli ovšem jako bojové jednotky.
Děkuji mnohokrát.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu místopředsedovi vlády Karlovi Schwarzenbergovi. A zeptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Přivolávám všechny kolegy do jednacího sálu.
Pana kolegu Vidíma nyní poprosím, zda by zopakoval pro přítomné návrh usnesení tak, jak jej přečetl před malou chvílí.
Poslanec Jan Vidím: Určitě. Děkuji, paní předsedkyně. Paní a pánové, Poslanecká sněmovna bere na vědomí informace ministra zahraničí a ministra obrany o pozici České republiky při vymáhání rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1973 na ochranu libyjských civilistů.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano. O tomto návrhu usnesení budeme hlasovat. Mám zde žádost o odhlášení, takže váš všechny odhlašuji, prosím, přihlaste se znovu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 89. Táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení tak, jak jsme s ním právě byli seznámeni. Kdo je, prosím, pro? Kdo je proti tomuto návrhu usnesení?
Hlasování pořadové číslo 89. Přítomno 138, pro 123, proti 2. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Končím projednávání bodu 6. Děkuji panu místopředsedovi vlády, panu ministrovi, panu místopředsedovi Sněmovny, pánům kolegům, kteří se podíleli na projednávání tohoto bodu. Nyní je před námi projednávání bodu číslo 32. A já předám řízení schůze panu kolegovi Zaorálkovi.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, máme před sebou bod číslo
32.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb.,
o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 253/ - prvé čtení
Návrh by měl předložit ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Prosím. (Ministr hovoří na nezapnutý mikrofon.) Vy jste vypnutý. Počkejte. To jsem ještě neudělal já. Teď jsem to zapnul. Teď můžete opravdu mluvit. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a vážení poslanci, problematika komoditních burz a komoditního trhu je v České republice ukotvena zákonem z roku 1992, který se dnes jeví jako koncepčně zastaralý a vzhledem k vývoji podnikatelského prostředí a legislativy již i částečně překonaný.
Návrh novely vychází z potřeb praxe, zakotvuje úpravy, které stávající zákon neobsahuje, a která je dovozována z jiných právních předpisů, například obchodního zákoníku, zákona o účetnictví a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Dotýká se jak výkonu státního dozoru, tak vlastního provozu komoditních burz.
Dosavadní regulace postavení a role státního dozoru ve věci komoditního trhu je rozdělena mezi Ministerstvo zemědělství ve vazbě na zemědělské komodity a Ministerstvo průmyslu a obchodu ve vazbě na komodity průmyslové. Tato ministerstva na dozoru spolupracují s Českou národní bankou, která dohlíží kapitálový trh, tedy také trh s komoditními deriváty, které jsou investičními nástroji. Oproti České národní bance mají však resortní dozorové orgány omezené právní nástroje pro nápravu nežádoucího stavu. Státní dozor má podle dosavadních právních předpisů relativně slabé možnosti odebírání státního povolení, resp. přísnější kontroly u těch subjektů, které porušují zákon nebo statut. Státní dozor tak nemůže doposud efektivně ovlivnit existenci neobchodujících komoditních burz, tedy burz pro forma, stejně jako složitě může reagovat na situace, kdy někdo sice činnost provozuje, avšak závadně.
V oblasti vzniku komoditních burz se pro zakladatele burzy navrhují zákonné podmínky, které přispějí k vyšší transparentnosti a důvěryhodnosti vznikajících subjektů. Návrhem se dále zakotvují podmínky vlastního provozu burzy, neboť současná právní úprava je jednoznačně nespecifikuje. To přinese právní jistotu provozovatelům burz i jednotlivým účastníkům burzovních obchodů.
Cílem novely je tedy přispět k vytvoření příznivějších podmínek, umožňujících existenci a rozvoj zdravého trhu s komoditami, což by mělo být přínosem nejen pro podnikatelské prostředí, ale i pro samotné konečné spotřebitele.
Děkuji. ***