(11.10 hodin)
(pokračuje Krátký)
Chci poukázat na několik strategických dokumentů, které by měly být pro nás minimálně vodítkem, nejlépe závazným, a navazují na cíle strategie Evropa 2020.
Jde například o nařízení Parlamentu a Rady Evropské unie pod číslem 1233/2010 z 15. 12. 2010, kde se mimo jiné uvádí: "Podpora hospodářského růstu za využití prostředků Evropské unie pro projekty energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů." Myslíte si, že půjde tyto prostředky využít pro spoluspalování ve stávajících elektrárnách, tak jak si to představuje ČEZ? Nebo využít potenciál biomasy z potravinářsky nevyužívané půdy, která nabízí zdroj cca 5 tis. MW, z celkového výkonu může být použito 2 tis. na elektriku.
Nebo sdělení Komise Evropskému parlamentu z 1. 2. Letošního roku pod číslem OR.en 5965/11. Materiál mimo jiné hovoří o modernizaci sítí, flexibilní a decentralizované výrobě elektřiny tam, kde je to nejvýhodnější, aby pro financování výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů existovalo stabilní a předvídatelné prostředí; že fosilní paliva jsou čtyřikrát více dotována než obnovitelné zdroje; veřejné zdroje využívat jen v oblasti vědy a výzkumu, včetně pilotních projektů. Upozorňuje na velmi škodlivý jev, a to náhlé změny, které jsou destruktivní a ohrožují veškeré strategie a narušují důvěru investorů.
Závěrem Komise vyzývá členy, aby provedli národní akční plány obnovitelných zdrojů energie - máme; zjednodušili režim plánování - tady už jsme ve sporu; dosahovali rychlejšího pokroku v budování rozvodných sítí; vypracovali mechanismy spolupráce a integrace obnovitelných zdrojů energie; zajistili, aby jakákoli reforma stávajících národních režimů podpory zaručila stabilitu pro investory a zabránila tím retroaktivním změnám. - Toto jsou všechno citace.
To, co mě skutečně inspirovalo k tomu, abych tento návrh novely předložil, byla situace, která nastala, už o ní hovořil kolega Novotný v souvislosti s novelou zákona o obnovitelných zdrojích, stoosmdesátky.
Nejde mi jenom o retroaktivní srážkovou 26procentní daň, kterou právě řeší Ústavní soud, ale o změnu, která se týká ostrovních provozů. Tam jsme nikdo neviděli žádný problém, ale skutečnost je bohužel jiná. Neřekli jsme, kdo těm stovkám střešních domovních instalací uhradí náklady na připojení, a ti, kteří se rozhodnou toto naše nařízení respektovat, se pak dozvědí, že je nikdo nemusí připojit, protože se ČEPS a distribuční společnosti dohodly - podle mě nezákonně - v únoru loňského roku, že nikoho vlastně připojovat už nebudou. Já jsem si ta slova nebudou připojovat nikoho dal do uvozovek, protože samozřejmě víme všichni, a proběhlo to veřejně, kolik dalších ohromných instalací bylo v průběhu tohoto memoranda na připojování připojeno.
Takže já se domnívám, že těch důvodů vrátit tento materiál do výboru, opravdu si počkat na ten zákon o podporovaných zdrojích, vyjasnit si situaci v té Evropě, vyjasnit si naši situaci, kam chceme jít, a potom se takovýmto závažným materiálem zabývat, je podle mě více než rozumné.
Takže, pane předsedající, jestli jsem rozuměl dobře jednacímu řádu, o tomto mém návrhu byste měl dát hlasovat už v této době, pokud ne, může se o něm hlasovat ještě jednou v podrobné rozpravě.
Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mluvil jste o tom návrhu vrátit návrh zákona k dopracování, tak jste to myslel?
Poslanec Jiří Krátký: Ano, k novému projednání do výboru.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: K novému projednání, aha, ano, výborně. Může se o tom hlasovat.
Tak prosím nyní dalšího diskutujícího v obecné, je to pan poslanec Karel Šidlo.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi v obecné rozpravě ve druhém čtení této náročné novely říci několik argumentů, které mě vedly k opakovanému podání pozměňovacího návrhu, který předkládám přímo před vás, protože to, co jsem předkládal na hospodářském výboru v řádných lhůtách k projednání, bohužel nebylo vyslyšeno. Tak bych chtěl upřít vaši pozornost k tématu, o kterém budu hovořit, abyste případně ve třetím čtení tento můj návrh podpořili.
Vládní návrh novely zákona 458/2000 Sb. nepřiměřeně posiluje pravomoci Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad vydává rozhodnutí a současně tato rozhodnutí má i kontrolovat. Tímto přenesením kontrolní činnosti na Energetický regulační úřad, respektive oslabením kontrolní činnosti Státní energetické inspekce, by mohlo docházet ke zneužívání kontrolní činnosti právě ze strany Energetického regulačního úřadu.
Úpravy nového zákona obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu hospodářského výboru pod tiskem 232/2 nezmiňují obsah pravomocí Energetického regulačního úřadu. Proto předkládám k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu vlastní pozměňovací návrh, který respektuje platný právní stav v této oblasti jak na úrovni vnitrostátní, tak na úrovni komunitární.
Předkládám pozměňovací návrh, kterým se zřizuje Rada Energetického regulačního úřadu, aby tak nemohlo docházet ke zneužívání pravomocí tohoto úřadu, jako orgán dohlížející na činnost Energetického regulačního úřadu.
Usnesení hospodářského výboru Poslanecké sněmovny zapracovává pouze některé připomínky poslanců. Není brán zřetel na to, že Energetický regulační úřad již v minulosti - a bohužel ani v současnosti nezvládá vydávat objektivní rozhodnutí. Například se jedná o opatření proti skokovému nárůstu ceny elektřiny ze slunce, dále regulační opatření související také s energií ze slunce. Od roku 2005 je neřešena úprava vyhlášky č. 502/2005 Sb., která stanovuje podmínky pro spoluspalování biopaliva a fosilního paliva. Nebo další příklad. Cenová rozhodnutí na teplo, která jsou nesrozumitelná a bohužel i v rozporu se zákonem o cenách, který byl uznán a např. i uznává neoprávněný zisk.
Uvedené námitky jsem přednesl již v průběhu prvního čtení a směřoval k jejich řešení pozměňovací návrh, který jsem předal na hospodářský výbor. Po vyřízení Ministerstvem průmyslu a obchodu a projednání na hospodářském výboru nebyly akceptovány a nejsou obsahem komplexního pozměňovacího návrhu.
Usnesení hospodářského výboru vůbec neřeší uvedená selhání Energetického regulačního úřadu. Žádné konzultace ani zveřejňování informací nemůže ovlivnit anebo zlepšit celkovou situaci v chování Energetického regulačního úřadu. Tato oblast je natolik specifická, že i lidé pracující v energetice mají problémy s těmito návrhy.
Z vládního návrhu i z návrhu hospodářského výboru jednoznačně vyplývá, že právní úprava je zcela ve prospěch Energetického regulačního úřadu. Jsou nepřiměřeně rozšiřovány pravomoci úřadu bez nezávislé a kvalitní kontroly. Mezi nejdůležitější tato opatření patří: cenový orgán pro energetiku, vydávání licencí, certifikace soustav, rozhodování sporů, zpracovávání energetické legislativy, sledování a rozhodování včetně kontroly. Návrh vytváří z Energetického regulačního úřadu orgán, který vydává předpisy a současně si je kontroluje. Chybí zpětná vazba. Vzniká úřad řídící energetiku vedle Ministerstva průmyslu a obchodu. Tím získává energetika vlastně dvě správní centra, což je v rozporu se zákonem o kompetencích č. 2/1969 Sb.***