(12.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Tady došlo k omezení i podpor, které směřovaly do oblasti pořízení bydlení pro mladé rodiny. Tady fungoval v dobách vlády sociální demokracie fond bydlení, který poskytoval nízkoúročené nebo bezúročné půjčky pro mladé rodiny, pokud si chtěly vlastní bydlení pořídit. Máme tady ministra financí, který si stanovil jako jeden ze svých hlavních životních cílů zlikvidovat systém státní podpory stavebního spoření. Ale i to byl přece systém, který mladé rodiny, mladí manželé velmi intenzivně využívali pro to, aby pro rodinu, která chce mít děti, vytvořili rozumné životní podmínky. Vláda uvažuje o tom, že zruší daňovou podporu hypoték, to znamená, poté co se oseká stavební spoření, tak bude tlak na to, aby se osekalo daňové zvýhodnění hypoték, nebo se dokonce úplně zrušilo. I to jde přece proti rodinám s dětmi, které chtějí pro tu rodinu vytvořit nějaké základní stabilní zázemí.
Celá řada opatření ve všech sektorech, ve všech oblastech činnosti vlády fakticky působí proti rodině. Pro rodinu působí jediné opatření, které se prosadilo - zvýšení slevy na dítě. Ale oproti zvýšení slevy na dítě jde zase omezení dětských přídavků. Takže vlastně to pro rodinu fakticky neznamená většinou žádné zlepšení, vyjde to tak nastejno a pro některé rodiny je to samozřejmě k horšímu, zejména pokud třeba živitel rodiny přijde o práci a žádnou slevu tím pádem uplatňovat nemůže, tak to je samozřejmě pro takovou rodinu docela obtížná situace.
Tady si myslím, že je chyba, že vláda na jednu stranu ruší motivaci, která tady dlouhá léta existovala v rámci důchodového systému, a byla to jistá tradiční motivace, ale nenabízí místo ní žádnou jinou alternativu z hlediska aktuální podpory rodin s dětmi v době, kdy tyto děti mají. A přitom vláda by měla mít pozitivní demografickou politiku, měla by mít propopulační politiku - ačkoli musíme být realisté a je zřejmé, že žádná populační politika vlády nemůže zásadním způsobem ovlivnit anebo změnit tok demografického vývoje, to je zřejmá věc. Ale vláda pozitivním způsobem může přispět k tomu, aby více rodin mělo alespoň dvě děti, které by mohly zajistit zlepšení parametrů demografického vývoje v příštích letech.
Chci jenom připomenout, že dekáda vysokého hospodářského růstu, byly v té době tady vlády sociální demokracie, rostly mzdy, ale je potřeba také říci, že rostla produktivita práce, to znamená růst mezd byl v souladu s růstem produktivity práce, tak bylo to také období, kdy se začaly zase rodit děti, kdy se zvýšil počet nově narozených dětí v naší zemi a začal dosahovat velmi zajímavých čísel. Bohužel v posledních letech už zase se čísla postupně zhoršují a myslím si, že to určitě souvisí i se sociální situací a se stabilitou ekonomického vývoje.
Souhlasím s tím, co zde uvedl premiér, pokud šlo o bilanci stavu důchodového účtu. Ano, přebytek důchodového účtu souvisel s tím, že v dobách vlády sociální demokracie tady byl růst mezd a byl tady také růst ekonomiky a byl tady také růst produktivity práce, ale současně vlády sociální demokracie nesnižovaly odvody na sociální pojištění. Nerealizovali jsme žádné experimenty, které by snížily příjmy průběžného důchodového systému. To se nedá říci o těch ostatních vládách - a prostě reálné kroky vlády vedly k tomu, že se příjmy podlomily. Ať už to bylo zavedení stropů na odvody sociálního pojištění nebo to byl experiment se slevami na sociální pojištění v době hospodářského poklesu, který potom byl zrušen v rámci Janotova balíčku. Prostě bylo tady několik kroků, které fakticky podvázaly příjmovou stranu průběžného systému.
A pokud jde o platby za náhradní doby, myslím si, že by bylo dobře, kdyby tady byl zaveden systém a bylo jasně řečeno a možná i rozpočtově určeno zvláštním zákonem, že by výnos i z jiného typu odvodu, než je sociální pojištění, z jiného typu daně, byl nasměrován do průběžného důchodového systému a ten průběžný důchodový systém byl díky tomu vyrovnaný a pokud možno v dobách hospodářského růstu i přebytkový. Pokládali bychom jako sociální demokraté za rozumné, aby se stanovila i jiná daň nebo mix jiných daní, které by směřovaly ze zákona na financování průběžného důchodového účtu tak, aby byla zajištěna jeho stabilita. A současně, pokud máme zájem o stabilitu průběžného důchodového účtu, tak není možné realizovat jakoukoli formu opt-outu, nějakým způsobem příjmy toho průběžného systému oslabovat - a to už je ta zvažovaná druhá fáze důchodové reformy, ke které se tady nepochybně ještě na půdě Poslanecké sněmovny dostaneme.
Chtěl bych požádat pana ministra Drábka, pokud bude reagovat ještě na proběhlou diskusi v Poslanecké sněmovně, aby nás informoval o tom, jestli vláda nějakým způsobem chce řešit situaci lidí v předdůchodovém věku. Jestli vláda nějak bude reagovat v rámci své aktivní politiky zaměstnanosti na to, že lidé starší 50 let, zejména lidé starší 55 let, mají vážný problém na trhu práce, když o tu práci přijdou, a dostávají se do velmi složité sociální situace. A jsou to lidé, kteří desítky let poctivě pracovali, nevyhýbali se práci, dělali práci, která byla často velmi těžká, velmi často poškodila jejich zdraví, často nevratným způsobem, a dneska jsou v situaci, kdy si připadají málem jako příživníci, protože ne z vlastního přičinění jsou závislí na sociálních dávkách. Tahle vláda tady šíří ve společnosti filozofii, že každý, kdo je závislý na sociálních dávkách, tak je málem podvodník, a tito lidé se prostě ocitají pod společenským tlakem. Nejenom pod sociálním tlakem, nejenom se zhorší jejich ekonomická situace, ale politika vlády, která je směřována tímto směrem, jako by tady reálná ekonomika, tržní systém nepřinášel složité sociální situace, které se musí řešit poskytováním sociálních dávek, tak vláda tady ještě vytváří morální a společenský tlak na tuto věkovou kategorii a tito lidé jsou na tom psychicky velmi špatně. A mě by zajímalo, jestli vláda se chystá s tím něco udělat. Bylo by to poctivé, protože pokud na jednu stranu tato vláda říká, že chce donekonečna zvyšovat věk pro odchod do důchodu, tak přece musí nabídnout nějaké řešení lidem v předdůchodovém věku, kterých bude přibývat a jejichž situace se spíše zhoršuje. Nemluvě o napětí na trhu práce, které tady stále existuje. Nemluvě o situaci v některých regionech, kterou vládní hospodářská politika ještě zhoršuje v posledních letech, a tam pracovní příležitosti prostě nejsou.
Čili bylo by poctivé, kdyby pan ministr informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, jestli vláda vůbec se chystá situaci těchto lidí nějak řešit. Já jsem ve vládním programovém prohlášení k tomu nic nenašel. Myslím si, že je to vážná chyba.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka nyní pan poslanec Stanislav Křeček, prosím.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji za slovo. Já jenom doplním kolegu Sobotku. Pan ministr, když byl u nás na klubu, tak na tuto otázku, na tento problém reagoval tak, že lidé si musí zvyknout na to, že nebudou celý život vykonávat jedno zaměstnání. Že budou samozřejmě v průběhu věku měnit svá zaměstnání.
To je celkem logické, ale já se ptám: Jaká zaměstnání budou vykonávat 65-, 70letí nemocní lidé? Jaké zaměstnání budou dělat? Pan předseda vlády říkal, že bude chybět spousta pracovníků. No jistě, jestliže bude chybět 2000 pokrývačů, tak je to sice zajímavé, ale z tohoto hlediska nám to přece nic neřeší. Čili jaká zaměstnání máme připravena pro 60leté lidi, kteří celý život pracovali manuálně a jen tak tak dneska v tom 60. věku ještě jsou na tom fyzicky...
Čili to je, myslím, jedna z klíčových otázek. Podotýkám, že to není jenom problém České republiky. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji za tuto faktickou poznámku. Pan poslanec Opálka ještě, prosím. ***