(12.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Zahajuji hlasování. Zeptám se na stanoviska pana ministra i pana zpravodaje. (Ministr i zpravodaj: Souhlas.)
Zahajuji hlasování číslo 172. Táži se, kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem dle usnesení rozpočtového výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 172. Přítomno 158, pro 105, proti jeden. Návrh byl přijat.
Nyní budeme moci hlasovat o závěrečném usnesení. Zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 195." Zeptám se ještě na stanoviska pana ministra i pana zpravodaje. (Ministr i zpravodaj: Souhlas.)
Zahajuji hlasování číslo 173. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 173. Přítomno 159, pro 105, proti 27. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Tím končí projednávání bodu 74, sněmovního tisku 195. Děkuji panu ministrovi a děkuji též panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo
75.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání
se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 199/ - třetí čtení
Pan ministr financí zůstává u stolku, zpravodajem rozpočtového výboru je pan poslanec Radim Vysloužil. Návrh na zamítnutí nezazněl. Pozměňovací návrhy předneseny nebyly.
Otvírám rozpravu a ptám se, zda se do této rozpravy ve třetím čtení někdo hlásí. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím a přikročíme k hlasování o návrhu zákona.
Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 199."
Zahajuji hlasování číslo 174. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Hlasování číslo 174. Přítomno 159, pro 127, proti 2. Konstatuji, že s návrhem zákona Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas.
Tím jsme projednali bod 75, sněmovní tisk 199. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo
76.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb.,
o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 224/ - třetí čtení
Pan ministr Kalousek zůstává u stolku. Prosím, aby k němu přisedl pan zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Michal Doktor. Pozměňovací návrhy byly rozdány jako sněmovní tisk 224/2.
Otvírám rozpravu a ptám se, kdo se hlásí. Pan poslanec Michal Doktor v rámci rozpravy ve třetím čtení má slovo jako první, prosím.
Poslanec Michal Doktor: Já se nejdříve musím jako zpravodaj tohoto sněmovního tisku vypořádat s tím, že kontrolou vládního návrhu zákona bylo zjištěno, že ustanovení § 1 je ve vládní předloze sněmovního tisku členěno na odstavce, s čímž další znění zákona nepočítá. Vznikl by tedy výkladový nesoulad, jakkoli z podstaty sdělení obsažených v § 1 tu soulad je, není ovšem odpovídající členění § 1 na jednotlivé části. A proto mi dovolte, prosím, abych navrhl legislativně technickou úpravu, která bude zcela konformní z hlediska vnitřní struktury členění § 1 s dalšími částmi vládní předlohy.
Navrhuji tedy legislativně technickou úpravu: v článku I v bodě 4 se v § 3 odst. 2 slova "§ 1 odst. 1 písm. a)" nahrazují slovy "§ 1 písm. a)". Dále slova "§ 1 odst. 1 písm. b)" nahrazují slovy "§ 1 písm. b)". A slova "§ 1 odst. 1 písm. c) a d)" nahrazují slovy "§ 1 písm. c) a d)". Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Doktorovi. Prosím další přihlášku do rozpravy ve třetím čtení. Pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. Dámy a pánové, dovolte, abych se velmi stručně vyjádřil k pozměňujícím návrhům, zejména pod body A1 až A8. Svým způsobem i pod A9. S tím, že je opravdu suverénním rozhodnutím Poslanecké sněmovny, jak se rozhodne. Nicméně dovolte trochu historie.
V době, kdy byl schválen zákon o finančním arbitrovi, bylo rozhodnuto, že bude jako kvazinezávislá instituce jmenován, odvoláván, řízen a bude se také zpovídat Poslaneckou sněmovnou a Poslanecké sněmovně a vyplácen bude Českou národní bankou, tedy jako centrální bankou. De iure byl nezávislou institucí, de facto byl odborem České národní banky.
Tak to fungovalo. Upřímně řečeno z pohledu ministra financí by to tak klidně mohlo fungovat ještě 30 let. Ministerstvu financí to opravdu nevadilo. Výrazným způsobem to vadilo Evropské komisi a Evropské unii, neboť finanční arbitr je ve všech zemích Evropské unie součást moci výkonné. Byli jsme velmi interpelováni v tom smyslu, aby starý finanční arbitr byl vyplácen nikoli z prostředků České národní banky, ale z prostředků státního rozpočtu a aby se stal součástí moci výkonné, tedy aby se stal organizační složkou státu, a nikoliv součástí centrální banky. Což je nepochybně argumentace správná. Česká republika na ni přistoupila ve spolupráci s Českou národní bankou.
Ministerstvo financí zpracovalo a předložilo tento návrh a nyní je otázkou, zda formálně, tedy výlučně pouze z hlediska platů ze státního rozpočtu, bude finanční arbitr součástí moci výkonné a zbytek kompetencí si ponechá Poslanecká sněmovna, anebo zda finanční arbitr tím, že se stane součástí moci výkonné a organizační složkou státu, také bude se odpovídat vládě, zpovídat vládě, bude placen - což se obávám, že je asi tak nejsilnější argument, sice možná v podtextu, nicméně nejsilnější, těchto diskusí - bude placen tak jako organizační složka státu. Přičemž podotýkám, že právo na informovanost - nebo přímo povinnost informovat Poslaneckou sněmovnu zůstává nedotčena. Jde čistě o výkon kompetencí a zařazení do systému.
Pokud se rozhodnete vyhovět pozměňujícím návrhům A1 až A8, zítra také vyjde Slunce. Ale bude to mimořádně nesystémové, bude to jediný případ tohoto typu, neboť dokonce i soudce jmenuje moc výkonná. I soudce jmenuje prezident republiky. Obdobně můžeme zmínit Český telekomunikační úřad. Ten je také zřízen jako organizační složka státu. Čelní představitelé jsou pětičlenná rada, jsou jmenováni vládou. Pochopitelně se zpovídají Poslanecké sněmovně, ale o řadě úkolů ve správním řízení a soukromoprávních záležitostech rozhoduje vláda. Stejně tak by to mělo být systémově u finančního arbitra. Pokud se rozhodnete jinak, zdůrazňuji, že to bude jediný precedent tohoto typu. ***