(14.10 hodin)
(pokračuje Orgoníková)
Podle této úpravy může být pedagogickým pracovníkem v uvedených zařízeních či střediscích jen ten, kdo mimo jiné splňuje podmínku psychické způsobilosti. Ta se zjišťuje psychologickým vyšetřením a prokazuje se posudkem o tomto vyšetření, který je platný sedm let ode den jeho vydání a je součástí osobního spisu pedagogického pracovníka.
Psychická způsobilost se prokazuje jednak obligatorně před vznikem pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku, jednak i za trvání tohoto pracovněprávního vztahu. Dále se prokazuje tehdy, pokud vznikne důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti. V takovém případě ředitel zařízení či střediska nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu, nebo se prokazuje periodicky poté, co psychologický posudek pozbude platnost, to jest po uplynutí sedmi let od jeho vydání, to jest od data jeho vyhotovení.
Jaké jsou hlavní principy navrhované právní úpravy? Navržená novela sleduje jediný cíl - zrušení časově omezené platnosti psychologického posudku. Z omezení časové platnosti psychologického posudku vyplývá totiž pro pedagogické pracovníky zaměstnané v uvedených zařízeních či střediscích zákonná povinnost pravidelného opakování psychologického vyšetření nejdéle jednou za sedm let. Toto opatření je nadbytečné ve vztahu k výkonu obdobných profesí v rámci resortu školství i mimo něj, jakož i finančně neefektivní. Velmi zřídka totiž dochází u dospělého člověka k tak závažným změnám osobnosti, že v jejich důsledku pozbývá psychickou způsobilost k výkonu pedagogické profese. V žádné odborné literatuře není ani zmiňováno právě období sedmi let ani jiné časové období, ve kterém by mělo dojít ke změnám osobnosti dospělého člověka. Struktura osobnosti dospělého člověka, který již absolvoval psychologické vyšetření o psychické způsobilosti a u kterého nebyla shledána patologie, se již prakticky nemění, jelikož jde o relativně trvalé vlastnosti jeho osobnosti.
Všechno toto je uvedeno i v důvodové zprávě k návrhu zákona, takže já se už teď soustředím pouze na to, že podotknu, že navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s mezinárodními smlouvami. Také respektuje tato novela článek 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož jsou si lidé rovni v právech; v základních právech a povinnostech se zaručuje totiž všem bez rozdílu jakékoli postavení jednotlivce, to je článek 3 odst. 1 Listiny.
Dále respektuje článek 26 odst. 2 Listiny, podle něhož zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Novela vzhledem ke specifikům práce pedagogických pracovníků v uvedených zařízeních či střediscích proto zásadně neruší podmínku pořizování psychologického posudku pro způsobilost výkonu tohoto povolání. Ponechává ji však jen na případy před nástupem do tohoto zaměstnání a dále kdykoliv v jeho průběhu z rozhodnutí ředitele zařízení či střediska, vznikne-li důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti.
O tom, že není tento zákon v návrhu v rozporu s mezinárodními smlouvami jsem již hovořila, a návrh zákona nemá žádný vliv na zvýšení výdajů státního rozpočtu ani rozpočtů krajů a obcí. Působí naopak úspory ve výdajích těchto zařízení či středisek, pokud tato svým pedagogickým pracovníkům hradí psychologické posudky.
Ještě bych chtěla podotknout, že o změnu tohoto zákonu nebo o tuto novelu mě požádal předseda školské rady Dětského diagnostického ústavu v Hradci Králové Mgr. Pecháček, podpůrné stanovisko vydal doc. Lašek z Katedry pedagogiky a psychologie Univerzity Hradec Králové a dále rada Asociace náhradní výchovy pan Miloš Picek. Vláda k tomuto návrhu zákona zaujala neutrální stanovisko, a již jsem o tom také hovořila s panem ministrem Dobešem.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím o propuštění návrhu novely do druhého čtení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Haně Orgoníkové. Prosím nyní o slovo zpravodajku, kterou pro prvé čtení byla určena paní poslankyně Ivana Levá. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Ivana Levá: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, předkladatelka myslím podrobně zdůvodnila novelu - jde o jednoduchou novelu. Ruší psychologické posudky, které je nutno podstupovat každých sedm let. Novela v žádném případě neohrožuje bezpečnost dětí, řediteli zůstává nadále pravomoc zaměstnance na psychologické vyšetření poslat, vznikne-li potřeba. Novela odstraňuje nadbytečné a finančně náročné nařízení. I já doporučuji nechat projít tuto novelu do druhého čtení.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní zpravodajce. Otvírám obecnou rozpravu, mám zde přihlášku pana ministra Josefa Dobeše. Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Děkuji, vážená paní předsedající. Dámy a pánové, jak paní poslankyně řekla, když poslanecká novela zákona 109 přišla do vlády, tak vláda k ní zaujala neutrální stanovisko. V diskusi na vládě já jsem tento návrh podpořil, činím tak i nyní. A je to z těchto důvodů. Já jsem se potkával s odbornými asociacemi a od nich skutečně zaznívala potřeba ten § 18 novelizovat. Důvody byly řečeny - jednak je to administrativní zátěž, jednak je to ekonomická zátěž. Já si myslím, je tu i jistá nespravedlnost mezi zaměstnanci, protože požadavek jednou za sedm let absolvovat psychologické vyšetření není mezi mnoha jinými zaměstnanci.
Já tam vnímám ještě jednu věc, a to, že často se to psychologické vyšetření dělalo pouze formálně a z mého pohledu i snižovalo kompetenci ředitele. Protože ten ředitel, když by se náhodou něco stalo, tak by řekl - já nic, to byl psycholog, který dělal to vyšetření. Já si naopak myslím, že je tam zachován ten důležitý prvek, a to, že každý pedagogický odborný pracovník musí absolvovat vstupní psychologické vyšetření, které jasně ukáže, jestli pro tu práci má předpoklady, či ne, a pak je v kompetenci a odpovědnosti ředitele, když by měl jakoukoli pochybnost, aby toho zaměstnance poslal na případné psychologické vyšetření. A v tom já vidím to nejklíčovější. Je tam větší odpovědnost ředitelů těch ústavů.
Takže já se přimlouvám za to a chci vás vyzvat k tomu, abychom tuto novelu propustili do druhého čtení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře. Zeptám se na další přihlášky do obecné rozpravy. Písemnou jsem žádnou neobdržela. Z místa se též nikdo nehlásí, končím tedy obecnou rozpravu a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Já se zeptám, zda má někdo ještě další návrh na přikázání.
Pokud tomu tak není, zahajuji hlasování pořadové číslo 207 a táži se, kdo souhlasí s tím, aby tato norma byla přikázána výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 207, přítomno 155, pro 127, proti nikdo, konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Tím končí prvé čtení sněmovního tisku 255, končím projednávání bodu číslo 41. Děkuji paní předkladatelce, děkuji též paní zpravodajce.
Zahajuji projednávání bodu číslo 29, je to
29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb.,
o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 281/ - prvé čtení
Požádám pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, aby z pověření vlády tento návrh uvedl.***