(17.40 hodin)
(pokračuje Dolejš)

Za prvé. Cílem tohoto zvýšení daně z přidané hodnoty je zalátat díru na důchodovém účtu. Ta díra, která už v podstatě narůstá i díky tzv. malé penzijní reformě, se má zvětšit proto, že zavedeme tzv. dobrovolný opt-out. Nebohý občan, potenciální důchodce, nejspíš neví, co je to opt-out, natož dobrovolný. Tak v tomto vládním newspeaku to v podstatě znamená tolik, že z univerzálního pojištění každého občana na důchod, aby se mu dostalo důstojného stáří, tak si ti bohatší vezmou část peněz, přesněji řečeno 3 % onoho odvodu, který odvádíme všichni, aniž by se těch chudých ptali. Logicky ty peníze, byť je to dobrovolné, aspoň u těch lidí, kteří si chtějí zahrát na soukromé pojištění, tak ty peníze tam budou chybět. A může se stát ledacos. Také se stalo, v zahraničí například. A nebyli to levičáci, nebyli to dokonce ani komunisté. Byl to liberální polský premiér Donald Tusk nebo konzervativní maďarský premiér pan Orbán, Viktor Orbán, kteří museli přikročit k tomu, že takto vyvedené peníze raději, aby nedošlo k nejhoršímu, vrátili pod střechu veřejného pojištění, pod tu státní garanci.

Říkáte, že my touto cestou nepůjdeme, že co peklo jednou schvátí, víc už nenavrátí a že soukromé pojišťovací fondy budou držet tyto peníze za každou cenu, a že vy byste to dokonce označili za něco, co je v rozporu s naší ústavou. No kdož ví. Ale v každém případě je nelogické brát odněkud peníze a vracet je tam jaksi navíc z vlny, kterou ostříháte z ovcí právě těch chudých. Protože onen zvýšený výnos DPH - a teď jste se sice dohodli na kompromisu, tedy není to oněch 20 % základní sazba, ale pouze 17,5 % - tak má z lidí dostat zhruba těch 22 mld. korun. Ale připomínám, že v roce 2013 bude kromě zvýšené snížené sazby bude snížena ona horní sazba, nebo základní, chcete-li, a to bude vlastně znamenat výpadek příjmů. A jestliže na jednu misku vah dám zvýšený výnos a na druhé straně výpadek, tak musím sledovat, jaký bude konečný výsledek. A on ten celkový efekt bude velmi malý. Dokonce někteří, kteří si hráli s těmi čísly, říkají, že nula od nuly pojde. Takže vy od lidí vyberete dalších 22 mld., tyto peníze skončí v soukromých fondech, ale stát, veřejné finance vlastně nebudou mít nic. Tak k čemu taková operace je vůbec dobrá? Proč mají dnes ti chudí - i ti chudí - dotovat úspory na stáří těch bohatších? Protože dobrovolný opt-out si nevybere každý občan, ale jenom ti, kteří naleznou odvahu a kteří na to budou mít, to znamená jejich příjmy budou takové, že kromě těch 3 % z veřejného systému tam přihodí i ty nezbytné koruny navíc.

Ty dopady na cenovou hladinu samozřejmě budou velmi nepříjemné a těžko to zastřete poukazováním na to, že je to pár stovek, že když si někdo ušetří pár piv týdně, krabičku cigaret nebo jiné rozmařilosti, tak že je to doma zpátky v kešeni. Protože kromě tohoto zdražení, které vy sice vyjadřujete průměrem vzestupu cenové hladiny zhruba jen 1,5 %, tak se nám zdražují i jiné položky, jsou tady jiné faktory růstu cenové hladiny, a ten souběh růstu cen energií, zdražování z důvodu DPH, zdražování světových cen potravin atd. atd. je tak negativní, že skutečně se jedná o sociálně citlivou operaci, která by se měla dobře zvážit.

Další poznámka, že DPH je sdílená daň. Tedy kromě inkasa do státního rozpočtu, popř. inkasa na důchodový účet nakonec, tak výnos této daně směřuje do rozpočtů územních samospráv. Vy jste se rozhodli z důvodů maximalizace oné částky, kterou chcete darovat systému soukromého spoření, změnit zákon o rozpočtovém určení daní a tu odhadovanou částku prostě obcím a krajům sebrat, odčerpat. Nabízí se ale otázka: co když vaše propočty nárůstu daňového inkasa nevyjdou? Třeba lidi začnou nakupovat raději v cizině, než aby kupovali předražené výrobky doma, a z řady dalších a dalších důvodů - někde se to dá vyřešit přesunem spotřeby k méně kvalitní spotřebě, k méně kvalitním potravinám, ale tam, kde není kde couvnout, budou možná lidi hledat jinou náhradu nebo budou prostě nakupovat míň a to inkaso se naplnit nemusí, ale procento v zákonu o rozpočtovém určení daní už bude stanovené. Takže nakonec dokonce na tom územní rozpočty možná mohou prodělat. A to za situace, kdy jim chybějí peníze, kdy by se naopak mělo přidat, kdy celkový dluh územních samospráv je tuším kolem 100 mld. korun. K tomu je třeba připočíst, že vyšší daně znamenají i vyšší platby institucí, tedy veřejné správy včetně územní samosprávy, a že i obce a kraje platí DPH. Budou to muset platit v oblasti městské hromadné dopravy, bydlení, tepla a všech organizací, které zřizují. A z toho vyplývá, že kraje budou muset, jak se říká lidově, vypláznout cca jednu miliardu navíc, a když posčítáme celý sektor obcí zejména v těch velkých městech, tak ono nám to vyleze do řádu určitě většího než stamiliony korun.

Argumentem této novely je, že dvě sazby jsou vlastně přežitek. Jak tedy vysvětlíte, že většina zemí Evropské unie má dvě sazby, že to vytrvale, navzdory pravdě zjevené naší vládě, argumentuje tím, že to má sociální funkci. Zřejmě asi neví, že podle vašich propočtů je vlastně jedno, že chudý člověk a bohatý člověk má odlišný spotřební koš, že ty rozdíly vah jednotlivých výdajů ve spotřebním koši jsou tak nepodstatné, že k tomu netřeba přihlížet. Já si myslím, že to je falešný argument, že zkrátka pro chudé rodiny, chudé domácnosti jsou výdaje na zdraví, na stravování daleko podstatnější, že ve struktuře životních nákladů zejména důchodcovských domácností to má daleko větší váhu. Velmi opatrná prognóza odborů např. hovoří o tom, že nikoli o 1,2 % vzrostou životní náklady této kategorie, ale rovnou o celá 4 %, a ten důchodce, který je závislý na svém důchodu, tak ten sakra zvažuje každou stovku, kterou musí vytáhnout z peněženky. A to nemluvím o tom, že mu chystáte další zvyšování zdravotnických poplatků atd. atd.

Další váš argument, proč jsou dvě sazby přežité, je údajně, že chyby v rozlišování těch dvou sazeb jsou takové riziko, že je jednodušší to srazit do jedné sazby, a vyvarujeme se těchto chyb. Opravdu si myslíte, že klíčové úniky v oblasti DPH jsou dány tím, že existují historicky po desítky a desítky let dvě sazby? Že na sociálně citlivé komodity, na komodity, které by i nadále měly mít naši podporu, jako je např. oblast sportu, kultury atd., je snížená sazba? Proč myslíte, že v některých zemích je dokonce sazba nulová? Proto, aby mohli lidé v této oblasti organizovat mohutné daňové úniky? Kdepak! Ty daně unikají někde úplně jinde.***




Přihlásit/registrovat se do ISP