(9.10 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
To, že úspěšnost členů panelů je několikrát vyšší než ostatních žadatelů na projekty, se zdůvodňuje tím, že členové panelů jsou ti nejschopnější a nejlepší odborníci v daném oboru v České republice. Myslím si, že je velmi snadné ukázat, že samozřejmě tomu tak není, že i mimo panely v daných oborech existují vynikající odborníci, kteří tu odpovídající úspěšnost jako členové panelů při získávání grantů na projekty nemají.
Dále mi vadí to, že - to bohužel nemohu přímo číselně doložit - ale z posuzování přijatých grantů, což se samozřejmě zveřejňuje na webových stránkách Grantové agentury České republiky, je možné alespoň u některých panelů u některých oborů usuzovat, že i pracovníci z ústavů a škol panelistů, jsou úspěšnější než ostatní uchazeči. To rovněž může být vykládáno různým způsobem a jeden z nich je opět ten, který jsem vyslovil před chvílí, že panelisté nepostupují při hodnocení projektů úplně spravedlivě.
Samozřejmě je možné ještě diskutovat další takové zvláštnosti při posuzování projektů, při výběrovém řízení projektů. Například to, že se stává, že u některých projektů chybějí vůbec oponentní posudky zahraničních oponentů, i když každý projekt by měl mít minimálně dva zahraniční posudky. Tím se vytváří jakási nerovnost při posuzování jednotlivých projektů.
Čili jinými slovy řečeno mohu konstatovat, že existují jisté nejasnosti v činnosti Grantové agentury České republiky týkající se výběrových řízení na vědecké projekty. Je na uvážení, jestli je možné s touto situací něco udělat. Vzhledem k tomu, že podobný názor jako já má i řada členů akademické veřejnosti, myslím si, že by to bylo nutné. Ona totiž, abych dodal, byla provedena jakási anketa mezi vědeckými a akademickými pracovníky, která ukázala, že většina, přes 60 % tady těchto akademických pracovníků a vědeckých pracovníků, si myslí, že změna ve výběrovém řízení na tyto projekty, která byla před dvěma nebo třemi lety provedena, nevedle ke zlepšení v tomto výběrovém řízení. Nevedla k jakési optimalizaci a větší spravedlnosti. Takže je jasné, že kritické připomínky vůči Grantové agentuře nejsou jenom mou záležitostí, ale že tuto záležitost, tento názor sdílejí i ostatní pracovníci, alespoň jejich určitá část.
Já si myslím, že podle mého názoru ke zlepšení tohoto výběrového řízení by mohlo dojít tehdy, když i ty oborové panely by byly tvořeny mimo jiné také zahraničními pracovníky, to znamená nejen domácími pracovníky, domácími vědci, ale také zahraničními vědci. Myslím, že takováto jakási zahraniční kontrola by mohla situaci v tom výběrovém řízení výrazně zlepšit. (V sále je nepříjemný hluk.) Proti tomuto návrhu jsou však ze strany Grantové agentury stavěny argumenty, především ten, že by to prodražilo činnost Grantové agentury. To prodražení podle mého názoru by nebylo nijak velké, řádově snad několik milionů, což v intencích státního rozpočtu je jistě zanedbatelná částka.
Takže vážený pane premiére, já bych byl rád, kdybychom ještě jednou probrali ty moje kritické připomínky, které jsem zde ústně prezentoval, a kdybyste se také vyjádřil k tomu mému návrhu, který se týká zlepšení procesu výběrového řízení v rámci činnosti Grantové agentury České republiky.
Děkuji zatím za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo panu premiérovi.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl panu poslanci Ohlídalovi poděkovat za tuto interpelaci, protože se v ní zabývá velmi věcně problémem, který by neměl být nazírán politickými nebo ideologickými brýlemi nebo ideologickou optikou, ale je to skutečně racionální záležitost, kde bychom měli společně hledat rozumné řešení.
Problém, o kterém mluví, to znamená problém, zda rozdělování grantových peněz na projekty v oblasti vědy a výzkumu je ovlivněno například i osobními vazbami, osobní známostí apod., je podle mého názoru závažný a nemůžeme tento efekt úplně vyloučit. Koneckonců Česká republika je malou zemí, vědecká komunita tady není nijak rozsáhlá, především v oborech, ve kterých působí, vlastně každý zná každého. Já to považuji za problém, který bychom měli řešit.
Musím také říci, že samozřejmě úspěšnost podaných projektů ze strany panelistů, kteří jsou v těchto posuzovacích panelech, má i některé objektivní faktory. Určitě jeden z objektivních faktorů je, že zpravidla v těch panelech by měli sedět vědci a výzkumníci spíše nadprůměrní, kvalitní, respektovaní. To znamená, že šance dosáhnout na grant, dosáhnout úspěšného projektu je tady logicky vyšší. Samozřejmě že tam s vysokou pravděpodobností, a opět je to objektivní fakt, může sehrávat roli to, že tím, že jsou "insajdři", jsou vlastně vevnitř té agentury, takže hromada těch různých formálních náležitostí, znalostí těch projektů jim umožňuje napsat kvalitněji projekt a podávat ho kvalitněji než ten, kdo je mimo tento panel.
Určitě se podle mého názoru nepříznivě projevilo například to, že doba na posuzování těch projektů se novelou zákona o výzkumu snížila z osmi měsíců na šest, což mimo jiné má ten efekt, o kterém tady mluvil pan poslanec Ohlídal, to znamená, že například je možné dosáhnout pouze jednoho zahraničního posudku, místo aby byly alespoň dva. Já jsem přesvědčen, že bychom se měli vážně zamyslet nad tím, abychom opět prodloužili to období na osm měsíců.
Na druhou stranu je skutečností, že opatření, která přijala Grantová agentura, vedla k poklesu úspěšnosti podaných projektů u členů odborných panelů. V roce 2008 a 2009 se úspěšnost pohybovala okolo tří pětin, to znamená mezi 57 a 63 %, po zavedení nových opatření v loňském roce to již bylo 44 %. Jestliže si uvědomíme, že členové odborných panelů ze všech projektů, které jsou podány, podávají zhruba 4 % všech žádostí, tak pak vlastně z toho vychází, že zhruba 2 % všech žádostí jsou úspěšné projekty podané členy odborných panelů.
Naprosto souhlasím s tou tezí, že je nezbytné větší zapojení zahraničních odborníků s nižším počtem osobních vazeb. Na druhé straně u odborníků, kteří budou působit na posuzování těchto projektů v České republice, samozřejmě nemůžeme vyloučit, že tam osobní vazby například v podobě společných týmů, stáží, doktorandských pobytů apod. budou zrovna tak jako mezi odborníky v rámci České republiky.
Na druhé straně jsem přesvědčený, že peníze investované do většího nasazení zahraničních odborníků v posuzování, přestože povedou k nárůstu nákladů Grantové agentury, jsou účelně a dobře investované prostředky právě proto, že zvýší efektivitu rozhodování a alokace těchto finančních zdrojů. Čili já jako předseda Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace budu patřit mezi ty, kteří budou podporovat větší zapojení zahraničních odborníků do hodnocení. Určitě musí být především vyjmuty z hodnocení projekty podané panelisty. To může být jakási první fáze, že zahraniční odborníci budou důsledně používáni tak, že panelisté nebudou posuzovat vlastní projekty. A ve druhém kroku i větší zapojení přímo do práce těchto odborných posuzovacích panelů. Jsem přesvědčen, že je to jediná racionální cesta. To znamená bez ohledu na to, že to povede k částečnému zvýšení nákladů, efekt v efektivnější alokaci naprosto zaplatí tyto zvýšené náklady. ***