(17.20 hodin)
(pokračuje Heger)
Dočasně fungovalo centrum i v Chomutově, ale faktem je, že prostě nesplnilo požadavky na odbornou péči nejvyššího typu, a proto tam byla zachována péče nižšího typu a ti pacienti, kteří potřebují tu nejvyšší péči, prostě ji musí konzumovat v Ústí nad Labem. Pokud Ústí nad Labem funguje, mělo by takto být všechno v pořádku. Já jsem informován, že se tam týkají nějaké přestavby, takže je možno dohodnout, aby dočasně se péče přesunula do jiných center, nebo se povýšilo centrum v Chomutově, ale v podstatě není racionální, aby nejdražší péče byla poskytována příliš rozsáhle.
Musím říct, abych byl konkrétní, že petice odeslaná na Ministerstvo zdravotnictví občanským sdružením byla projednána výborem onkologické společnosti. Členové výboru jednohlasně konstatovali, že k omezování onkologické péče nedochází. Komplexní centrum Masarykovy nemocnice v Ústí má statut na základě splnění kritérií onkologické společnosti a Ministerstva zdravotnictví, spolupracuje aktivně s centrem v Chomutově a zajišťuje pacienty pro superspecializovanou péči, a onkologická společnost konstatuje dále, že onkologická péče je v Chomutově v plném rozsahu zachována.
Jestli nebylo odpovězeno v řádném termínu, za to se omlouvám a napravíme, ale v každém případě, pokud i nadále budou vaši pacienti a spoluobčané nespokojeni, já bych prosil, abyste poslali nějaký konkrétní příklad, který může ministerstvo prozkoumat, a dá se k té věci vrátit. My sami máme zájem, aby péče byla co nejkvalitnější a k takovým věcem nemuselo docházet. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně položí doplňující otázku? Nepoloží. Děkuji. Končím tuto interpelaci.
Přistoupíme k interpelaci následující. Pan poslanec Jiří Šulc interpeluje ministra Martina Kocourka ve věci podpory pro podnikatele v letech 2014 až 2020. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Šulc: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Dobré odpoledne. Pane ministře, dámy a pánové, Česká republika a Evropská unie se společně blíží ke konci prvního programového období 2007 až 2013. Pro nás tedy prvního. Já se v oblasti evropských fondů pohybuji a pracuji, a proto mě zajímá, jak se odvíjí příprava nové kohezní politiky na další programové období roku 2014 až 2020. V horizontu týdnů, maximálně měsíců by přitom Evropská unie měla zveřejnit příští finanční perspektivu Evropské unie. Zveřejnění návrhu příštího víceletého finančního rámce Evropské komise se dá očekávat pravděpodobně právě tento měsíc. V té době bychom se tedy měli dozvědět, kolik finančních prostředků plánuje Evropská komise věnovat na budoucí kohezní politiku všech členských států.
Příprava na nové programovací období, ale intenzivně probíhá už v současné době, a to jak na evropské, tak doufám i na národní úrovni. V tuto chvíli je ale zatím brzy se ptát na konkrétní výši podpory. Kvalifikovanou odpověď nám asi v tuto chvíli nemůže poskytnout vůbec nikdo. Nicméně během několika týdnů už by mohlo být všechno o dost jasnější, jakmile Evropská unie zveřejní alespoň svou představu o rozpočtu do roku 2020. Zřejmě musíme počítat s tím, že evropské dotace už k nám nebudou tak štědré jako v prvních letech našeho členství v Evropské unii. Z toho bude, jak doufám, vycházet i zaměření nových operačních programů. Ekonomika evropských zemí, které se jen těžko vzpamatovávají z recese, která je doprovázena značnými rozpočtovými schodky, by měla být stimulována novými impulsy. Nové operační programy by měly být mnohem přesněji zacíleny na podporu inovací, znalostí ekonomiky a konkurenceschopnosti, a tedy i zaměstnanosti. Jedním z takových nástrojů, na kterém se pracuje, doufám, už i v současné době, je vytvoření speciálního fondu růstového kapitálu. (Upozornění na čas.)
Ano. Položím otázku. Česká republika se blíží mílovými kroky ke konci programovacího období. To končí 2013. Zajímalo by mě, jakým způsobem se Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje na období poté. Mohou vůbec podnikatelé s nějakou podporou po tomto roce počítat?
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Odpoví pan ministr průmyslu a obchodu, ministr Martin Kocourek.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečně pravdou, že se musíme připravit na situaci, že se bude blížit velmi rychle konec programovacího období v roce 2013. O této situaci samozřejmě víme a od toho se také vyvíjí náš přístup ke kohezní politice na další programovací období, které by mělo začít v roce 2014 a trvat do roku 2020.
V tomto ohledu jsme se v mnohém poučili ze současného a předchozího programovacího období, kdy Česká republika si zvolila zbytečně mnoho programů k financování z kohezních fondů a stanovila si pro ně docela velmi přísná pravidla s vysokou administrativní zátěží.
Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu, jak už zde zmínil pan poslanec, se budeme snažit zachovat programovací nástroje, které máme v současné době k dispozici, zejména v našem operačním programu Podnikání a inovace, nicméně chtěli bychom jít určitou novou cestou, a to je tou, že bychom se chtěli do budoucna zaměřit více na program inovací. V tomto ohledu též tedy se snažíme připravit speciální nástroj a tím by měl být již zde zmíněný speciální fond růstového kapitálu, který pracovně nazýváme tzv. seed fondem, přičemž výhodou tohoto fondu růstového kapitálu by měla být určitá kombinace peněz, které se budou skládat z české části, z evropských peněz, a chtěli bychom do nich zapojit i peníze soukromé, a tento fond růstového kapitálu by měl podporovat slibně začínající inovační společnosti. V tomto ohledu máme přislíbeno z Evropské unie, pokud se nám podaří pilotní projekt tohoto fondu spustit, zhruba 1,5 miliardy korun a v případě, že se nám podaří zapojit i privátní kapitál alespoň v poloviční výši, mohli bychom pro tento pilotní projekt startovat zhruba se třemi miliardami korun.
Další výhodou tohoto fondu je, že tento fond bude mít charakter revolvingového fondu, to znamená, jinými slovy, peníze, které z něj budou čerpány, se potom do něj budou vracet a tyto vrácené peníze pak mohou sloužit na podporu dalších projektů. To znamená, že s jistým ziskem může takovýto fond fungovat v podstatě velmi dlouhou dobu a může případně nahrazovat výpadky, které nám budou hrozit v případě, že na kohezní politiku nebude tolik zdrojů jako v tomto programovacím období. Zároveň výhodou takovéhoto fondu růstového kapitálu je to, že nebudou v českých podnikatelích vytvářet nezdravou závislost na přímých dotacích, jak je tomu případně v současné době.
Takže tuto situaci velmi pečlivě sledujeme, konzultujeme ji s Ministerstvem pro místní rozvoj, tak aby se náš program, případně program společně s Ministerstvem školství v oblasti inovací stal jedním ze stěžejních programů následujícího programovacího období, abychom mohli naplnit své ambice v oblasti modernizace české ekonomiky, a tou je cesta inovací.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Chce pan poslanec využít svého práva na položení doplňující otázky? Vidím, že chce. Prosím.
Poslanec Jiří Šulc: Děkuji. Já navážu na ta poslední slova, co tady pan ministr říkal. Je jasné, já už jsem to říkal na začátku, že ty omezené prostředky budeme mít, a podle mě je třeba efektivněji s nimi nakládat.
Nápad propojit Ministerstvo průmyslu a obchodu se školstvím bych plně podporoval, protože, aspoň v současné době, ne v současné, posledních pět let máme kritický nedostatek technicky vzdělaných lidí v Ústeckém kraji. Určit to nevíme stoprocentně. ***