(17.40 hodin)
Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Děkuji, paní předsedající. Vážený pane poslanče, vážení kolegové, co se týče cenové mapy nájemného, která je velmi často diskutována, já bych jenom velmi krátce zopakoval fakta. Deregulace od 1. ledna tohoto roku nebyl nápad ani Ministerstva pro místní rozvoj, ani této vlády. My se pomocí této mapy snažíme pomoci jak těm nájemníkům, tak těm majitelům domů. Já s postupem pana náměstka Kalouse v této věci souhlasím. Musím říct, že v tuto chvíli máme těmi posudky pokryto již ne deset, ale třicet procent. Předpokládáme, že bude řádově do konce roku pokryto celé území. Řádově 300 obcí - bavíme se tedy o obcích s počtem vyšším než 2 000 obyvatel - nám už poslalo svoje údaje o uzavřených nájmech v jejich obcích. Spolupracujeme velmi úzce se Sdružením na ochranu nájemníků. Já si myslím, že je to věc, která je skutečně prospěšná.
V tuto chvíli nemám aktuální čísla o tom, kolik je zahájených soudních sporů. My jsme se řádově před měsícem, měsícem a půl o tom bavili se Sdružením na ochranu nájemníků, které, jak jsem řekl, s námi velmi úzce spolupracuje, a prostřednictvím jejich poraden vlastně radíme nájemníkům, co dělat. A v té době to bylo v řádu desítek. Já samozřejmě tu informaci mohu aktualizovat a mohu vám ji rád poslat. To je k té mapě nájemného.
Co se týče toho začátku, to znamená, že někteří ti majitelé domů využívají, řekněme, velmi nestandardní metody při uzavírání nových smluv, já s tím souhlasím. My jsme se také snažili, abychom byli jakýmsi moderátorem při některých jednáních, ať se to týkalo některých bytů na severu na Moravě anebo Litvínov, Ústí, a já se domnívám, že se nám to zčásti dařilo otupit to ostří, které tam bylo. Ale samozřejmě k určitým excesům docházet může. Proto radíme, aby se obraceli buď na naši linku, nebo na Sdružení na ochranu nájemníků. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Bude podána doplňující otázka? Nebude.
Přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Josef Tancoš interpeluje ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ve věci novely trestního zákoníku. Pan poslanec, pan ministr vchází do dveří - ostatně poslancem je taky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Tancoš: Vážená paní předsedající, pane ministře, vážení kolegové. Pane ministře, obracím se na vás v závažné záležitosti, která vychází ze zjištění statutárních měst v Ústeckém kraji. Jde o to, že ze zkušenosti od 1. 1. 2010 došlo k přeřazení skutku řízení vozidla bez řidičského oprávnění mezi přestupky, když předtím se jednalo o trestný čin. Z analýzy pohledávek měst za rok 2010 vyplynulo, že uložené pokuty za tento přestupek v drtivé většině nejsou přestupci placeny. Uvedený trest se tedy zcela minul účinkem a lze předpokládat, že přestupci ve své nezákonné činnosti budou pokračovat i nadále se závažným dopadem na bezpečnost silničního provozu.
Proto vás, pane ministře, žádám, aby uvedená skutková podstata vzhledem k výši společenské škodlivosti začala být znovu posuzována jako přečin ve smyslu zákona č. 40/2009, trestní zákoník, tak jak tomu bylo do 31. 12. 2009 - § 180 písmeno d) trestního zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Odpoví pan ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji, paní předsedající. Pokusím se stručně odpovědět. Pan poslanec mě víceméně požádal, aby protizákonné jednání řízení vozidla bez řidičského oprávnění bylo opět trestným činem, nikoliv správním deliktem. To je samozřejmě legitimní žádost, jen se obávám, že toto nezáleží na pravomoci ministra spravedlnosti, ale jediný, kdo může takto rozhodnout, že nějaké jednání bude trestným činem, je zákonodárný sbor, to znamená Poslanecká sněmovna a Senát. Každý poslanec může předložit svoji novelu, svůj poslanecký návrh a může takovouto věc vyřešit.
Já chci říci, že během minulého volebního období se na půdě Poslanecké sněmovny vedla velmi intenzivní debata, co všechno má být trestným činem a jaká jiná protiprávní jednání mají spadat do kategorie správních deliktů. Velká debata byla vedena také kolem řízení vozidla bez řidičského oprávnění a parlament tehdy svojí většinou rozhodl, že řízení vozidla bez řidičského oprávnění má být protiprávním jednáním, které bude postižitelné, ale má spadat do kategorie správního deliktu, nikoliv trestného činu.
Musím říci, že ministerstvo tento postoj podporovalo a stále podporuje, protože se domníváme, že toto jednání, které v zásadě je skutkově jednoduché, které má svoji míru společenské nebezpečnosti, ale určitě nižší než trestné činy například proti životu a zdraví, je mnohem efektivněji a lépe postihnutelné jako správní delikt než jako trestný čin. Vycházíme i z toho, že pouze ta nejvíce závažná protiprávní jednání mají mít charakter trestného činu a má o nich rozhodovat soud ve zdlouhavém a finančně nákladném řízení. Nicméně Ministerstvo spravedlnosti bude respektovat, pokud parlament na základě poslaneckého návrhu přijme změnu a tento, řekněme, protiprávní skutek nebo protiprávní jednání zařadí mezi trestné činy. My se však domníváme, jak jsem řekl, a je to pohled našich expertů, že je vhodnější toto jednání postihovat jako správní delikt. Pokud správní řízení v této oblasti ne vždy funguje, pak výsledkem nemá být snaha přenést toto jednání do podoby trestného činu, ale snahou má být zlepšit správní řízení tak, aby řízení vozidla bez řidičského oprávnění jako správní delikt bylo efektivně a přiměřeně postihováno v rámci správního řízení.
Nevím, zda jsem odpověděl, pane poslanče, na váš dotaz. Případně prosím ještě o specifikaci, ale odpověď je taková, že ministerstvo nyní nezamýšlí předložit návrh novely trestního zákona, kde by se toto jednání přeneslo z roviny správního deliktu do roviny trestného činu.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan poslanec Tancoš nepokládá doplňující otázku.
Proto se budeme věnovat ještě jedné interpelaci, kdy pan poslanec Václav Neubauer bude interpelovat ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Prosím.
Poslanec Václav Neubauer: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, v současné době jsou uváděny v život změny, které nepokládám, že spějí k lepšímu. Jedná se zejména o oblast veřejné správy. Veřejná správa v České republice je nyní stále, jako kdyby byla buď přímo v reformě, nebo v přípravě na reformu, či v přípravě na přípravu nějaké reformy. Navíc se tyto změny připravují a realizují, mám pocit, bez základních znalostí.
Příkladem toho je snaha Ministerstva práce a sociálních věcí odebrat agendu sociálních dávek obcím a přesunout ji státním úřadům práce. Takto nově strukturovaný systém úřadů práce má kromě své základní agendy převzít od obcí také agendu sociálních dávek jako takovou. Dávkový systém zavedený reformou veřejné správy doposud funguje velmi dobře, tudíž nebyl nejmenší důvod zásadně jej měnit. Obce jsou občanům nejblíže, a proto jsou také schopny nejlépe řešit jejich problémy a vyřizovat žádosti, a to i sociální dávky, s osobní znalostí místních poměrů a sociální potřebnosti žadatele o dávku. To přece také bylo i cílem vzniku krajů a zejména poslední reformy veřejné správy - přiblížit rozhodování úřadů co nejvíce občanům.
Málokdo si však uvědomuje, o jak rozsáhlou a procesně i fakticky složitou agendu jde. Jeden z nejdůležitějších faktů je skutečnost, že projednávají mimo jiné odvolání proti prvoinstančním rozhodnutím obecních úřadů. Za celou republiku je to cca 25 000 odvolání a ta všechna bude muset nyní řešit a vyřídit jeden nově vytvořený Úřad práce, samozřejmě kde jinde než až v Praze. To znamená, že když bude chtít účastník řízení, žadatel o dávku, nahlédnout do správního spisu, na což má zákonné právo, musí si do Prahy prostě zajet. ***