(15.50 hodin)
(pokračuje Marková)
Na základě předložených návrhů, které jsou součástí zdravotnické reformy, to vypadá spíše tak, že Ministerstvo zdravotnictví chce srovnat s ostatními zeměmi pouze výši spoluúčasti pacientů. Pacienti si nyní zaplatí za to, co bylo dosud hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, a tak, jak je stanoven nárok pacienta na to, co mu bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, bude to znamenat jenom rozdělení pacientů na ty, kteří budou mít finanční prostředky, budou mít dost peněz v peněžence, nebo popřípadě budou mít dostatek finančních prostředků na komerční připojištění.
Domnívám se, že do tohoto zákona a do těchto zákonů by měl být včleněn především paragraf - kromě toho, že bude garantována místní dostupnost - o finanční dostupnosti zdravotní péče pro všechny pacienty, pro všechny občany České republiky.
V obrovském množství paragrafů, které nám byly předloženy - jak už tady bylo mnohokrát řečeno a já to nechci opakovat - se skrývá skutečně mnoho pastí. Ty zatím nemohly být podrobně prostudovány a zanalyzovány. Vidíte, že se také postupně ukazují úskalí, která tyto nové zákony přinášejí.
Na několik věcí bych ale ráda upozornila. O tom se tady ještě nehovořilo. Chtěla bych upozornit na to, že tento zákon přináší nový a "zajímavý" příspěvek k prorodinné politice, jak si ji představuje současná vláda, a to tak, že se ruší jesle jako zdravotnická zařízení a nahrazují se pouze vázanou živností péče o dítě do tří let věku v denním režimu. Touto změnou dojde k výraznému nárůstu cen za služby v těchto zařízeních, protože jesle jako zdravotnická zařízení jsou osvobozeny od daně dle zákona o DPH. Skutečně skvělý prostředek k tomu, aby demografická křivka v České republice začala stoupat!
Další problém bude jistě spočívat i v dalších finančních nákladech, které budou nést kraje v případě přijetí jak zákona o zdravotních službách, tak zákona o specifických zdravotních službách. Důvodová zpráva skutečně nevyčísluje, jaké náklady půjdou z rozpočtu krajů. Kraje budou mít nové povinnosti - předávat údaje o všech poskytovatelích zdravotních služeb na území kraje do národního registru poskytovatelů zdravotní služby. Mají nově vydávat oprávnění v případě zdravotnických zařízení, která byla dosud zřizována Ministerstvem zdravotnictví. Další výdaje jistě půjdou ze zajištění pohotovostní služby a zajišťování prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení. Tyto náklady nebyly vůbec v důvodové zprávě vyčísleny, plus - když k tomu připočtu - zhruba 27 milionů ročně, které zaplatí kraje v souvislosti s případným přijetím zákona o specifických zdravotních službách.
Třetí připomínka k těm všem, které tady už padly od mých předřečníků. I podle České lékařské komory jsou v tomto návrhu zpochybňována práva lékařů, a to procesem přeregistrací, jak tady bylo řečeno, a také zdravotní pojišťovny získají právo finančními pokutami trestat zdravotnická zařízení, soukromé lékaře, tedy ty, se kterými jsou ve smluvním vztahu, jsou to smluvní partneři.
Závěrem bych chtěla říci, že KSČM odmítá takto nastavenou reformu zdravotnictví nejen z věcných důvodů, ale i kvůli způsobu, jakým je projednávána a předkládána tady v Poslanecké sněmovně. V případě zákona o zdravotnických službách jde i o samotnou filozofii tohoto zákona, kdy se z péče stává služba, tedy něco, co je nutné platit. A bohužel, podle vašich představ, dámy a pánové z pravicové vládní koalice, čím dál více platit. Zdravotnictví však není běžnou službou a zdraví nemůže být zbožím. Z tohoto důvodu dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím pana poslance Jana Čechlovského.
Poslanec Jan Čechlovský: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vládo, ctěná Sněmovno, já vás tady nebudu zdržovat víc, než by bylo záhodno, nota bene chci zmínit naprosto jiné téma, než o kterých bylo dosud hovořeno, navíc skryté v pouhých dvou paragrafech z celkových bez jednoho sto třiceti, nikoliv však téma marginální. Chci to tady zmínit navíc, a to, připomínám, bez ambice vstupovat v následujících čteních do legislativního procesu. Chci to tady říci jenom proto, aby to jako téma nezapadlo.
Paragrafy 43 a 44 řeší dětské domovy pro děti do tří let věku. Co se dá dělat. Vzhledem k tomu, že návrh zákona ruší zákon o péči o zdraví lidu z roku 1966, který definoval kojenecké ústavy, tak chápu, že je nutné stávajícím ústavům zachovat právní rámec. Chtěl bych tady nicméně upozornit na to, že předložená úprava bez jakéhokoliv náznaku pokusu o změnu stále zabetonovává status quo - v překladu uchovávání dětí do tří let věku v ústavních zařízeních, dětí, kterých těmito ústavy mimochodem projdou ročně na dvě tisícovky.
Zmiňuji to tady ze dvou důvodů. Jednak proto, že ačkoliv je v zákoně napsáno, že jsou dětem poskytovány zdravotní služby a zaopatření, ve skutečnosti - a to lze v zákoně najít - jsou důvody k umísťování především sociálního charakteru a stejný charakter mají, navzdory tomu, že je to v gesci Ministerstva zdravotnictví, i samotná zařízení.
A za druhé, výbor pro práva dětí OSN nás na konci května tohoto roku opakovaně podrobil velké kritice za permanentně vysoký počet dětí umísťovaných a udržovaných v ústavní péči, včetně brzy bývalých kojeneckých ústavů. Vysoký počet, pěkně prosím, znamená deset až jedenáct tisíc.
Prosím, abyste to přinejmenším vzali na vědomí, v tom lepším případě abychom konečně zkusili v dohledné době změnit systém, ústavní systém, který je nejvíce drahý a nejméně efektivní. Děkuji pěkně. (Potlesk.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Josef Novotný z ČSSD. Prosím.
Poslanec Josef Novotný ml.: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážené poslankyně, poslanci, dovolte, abych i já tady řekl několik svých otázek. Nejsem lékař, a proto mé otázky budou otázky, které jsem si pokládal buď já sám při zevrubném studování toho zákona, nebo které jsem dostal ve své poslanecké kanceláři.
Za prvé bych se chtěl zeptat, zda - tak jak se uvažuje, že stát bude garantovat dětem některé očkování zdarma - je pravda, že lékaři se budou přibližně dva měsíce - což je doba mezi nakoupením vakcíny, jejím naočkováním, následně zažádáním o její proplacení a jejím proplacením - vlastně pohybovat v minusu, protože budou vakcíny dotovat. Ale to není všechno. Otázka pokračuje. Peníze, které jim za tyto vakcíny budou vráceny, mají být jako příjem zdaňovány. To je jedna moje otázka. ***