(18.20 hodin)
(pokračuje Marková)
Další připomínka se týká již dříve vyslovených přání pacienta, která jsou bezdůvodně omezována na pět let. Návrh zákona nově zavádí tento institut předem vysloveného přání s omezením platnosti pouze na pět let, to jde však proti účelu tohoto institutu, například přání lidí nemocných Alzheimerovou chorobou, pro které může být dříve vyslovené přání velmi důležité kvůli postupné ztrátě schopnosti se rozhodovat, a nebudou vlastně tato přání vzhledem k délce nemoci respektována.
Další připomínka Ligy lidských práv se týká i toho, že se znemožňuje nezletilým, bez ohledu na věk, aby navštěvovali lékaře bez souhlasu rodičů. To znamená, že i sedmnáctiletí budou moci podstupovat zákroky jako odběr krve nebo rentgen právě pouze se souhlasem rodičů. Takováto úprava je v rozporu s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně a také s Úmluvou o právech dítěte.
Další bod se týká zavedení zneužitelného práva lékařů vypovědět pacienta ze své péče, pokud on nebude plně akceptovat navrhovanou léčbu. To může v konečném důsledku vést k popření základního práva pacienta na svobodný a informovaný souhlas. Zároveň je navrhovaná úprava nedostatečná v tom, že nepamatuje na možnost vypovědět pacienta z péče v případě, kdy pacient opakovaně lékaře napadl.
Návrh zákona neobsahuje ani obecné ustanovení, které by legislativně ukotvovalo preferenci poskytování zdravotních služeb primárně v komunitě nebo domácím prostředí pacienta. Týká se to zejména pacientů, kteří vyžadují dlouhodobou nebo opakovanou léčbu, např. psychiatričtí pacienti nebo pacienti vyžadující paliativní péči.
Zákon zavádí i možnost provádět očkování i bez souhlasu, či dokonce proti vůli pacienta nebo jeho zákonných zástupců. Nejde ovšem o případ povinného léčení a karanténu pacientů se závažným infekčním onemocněním. Na to pamatuje zákon v jiném ustanovení.
Zákon postrádá i výslovné zakotvení práva žen na poskytnutí zdravotní péče při porodu, ať rodí kdekoliv. Navrhovaná právní úprava odrazuje porodní asistentky od pomoci ženám mimo nemocnice, protože jim za to hrozí až milionové pokuty.
S vyřizováním stížností pacientů na poskytovanou péči pomáhá komise z lékařů a právníků. I tady se jedná o připomínku, protože tyto komise budou vydávat odborné posudky, ale jejich jednání bude bez výjimky neveřejné.
Další závažné připomínky k tomuto zákonu i pozměňovacím návrhům následným, které procházely zdravotním výborem, měla i Česká lékařská komora a Sdružení ambulantních specialistů. Jde především o problematiku platnosti dosavadní registrace nestátních zdravotnických zařízení a také možnost profesních komor nahlížet do zdravotnické dokumentace.
A teď ještě jeden velmi závažný problém. Již v prvním čtení jsem upozorňovala na absolutně nepřijatelný fakt, který je v návrhu zákona o zdravotních službách, a to rušení jeslí jako zdravotnických zařízení a jejich nahrazení vázanou živností péče o děti do tří let věku v denním režimu. Touto změnou dojde k výraznému nárůstu cen za služby těchto zařízení, protože jesle jako zdravotnická zařízení jsou osvobozeny od daně podle zákona o DPH. Nyní se to ještě stupňuje siláckými prohlášeními o rušení kojeneckých ústavů, které jsou vlastně zvláštní dětská zařízení zřizovaná podle dosavadního zákona o péči o zdraví lidu. Zde pečují o děti do tří let. V České republice je 34 takových zařízení a více než polovina dětí je přijímána se zdravotní nebo se zdravotně-sociální indikací. Zhruba jedna třetina dětí má postižení trvalého rázu včetně nejzávažnějších postižení, jsou to děti sondované s tracheotomií, s vrozenými vývojovými vadami. Dvě třetiny dětí přicházejí v novorozeneckém věku. Velké procento dětí jsou rizikové, jsou to děti matek např. drogově závislých nebo děti zanedbané a týrané. V těchto zařízeních jim je poskytován velký objem odborné péče léčebně preventivní, rehabilitační, psychologické. Tuto péči může zajišťovat pouze odborný zdravotnický personál, jako je lékař, klinický psycholog, dětská sestra. Ti všichni se podílejí na přípravě dětí před umístěním do náhradních rodin. Velmi důležitá je i poradenská péče a práce s matkami těchto kojeneckých ústavů.
Hledání pěstounů i pro zdravé děti může trvat celé týdny a měsíce, dokonce i roky. Pro dítě s postižením se mnohdy pěstounská rodina vůbec nenajde. Kde budou tyto děti, pro které se pěstounská rodina nenajde? Skončí tyto děti v sirotčincích, bez potřebné péče, jako v dobách dávno minulých? Stane se pěstounství výdělečnou činností a děti budou putovat od rodiny k rodině, jako tomu je v některých zemích, které nám jsou tady dávány za vzor?
Jsem přesvědčena o tom, že tyto asociální a nepromyšlené a dětem nebezpečné návrhy mají pouze jedinou příčinu: ušetřit za každou cenu. To je pro KSČM absolutně nepřijatelné. I z těchto důvodů a z důvodů, které zde byly vyřčeny i v prvním čtení, budu navrhovat zamítnutí sněmovního tisku 405, budu navrhovat i zamítnutí sněmovních tisků 407, 408 a 409.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Martin Gregora. Já mu dávám slovo.
Poslanec Martin Gregora: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jen krátce zareaguji na předřečnici.
Několik let působím jako lékař v dětském centru, což je obdoba kojeneckého ústavu. Ani mě příliš netěší, že se připravuje transformace těchto zařízení. Na druhou stranu podíváme-li se kolem sebe, do sousedních zemí, u nás opravdu na počet obyvatel je veliké množství dětí umisťovaných velice snadno do těchto zařízení. Samotného mě zaráží, jak jednoduché je dítě odložit. Naší snahou musí být pracovat s těmi matkami, které chtějí odložit děti, a hledat cesty, jak snížit množství dětí v kojeneckých ústavech. To je to, co bychom do budoucna měli změnit. Takže to jenom tak na okraj.
A ještě druhá věc. Myslím, že není pravdou, anebo aspoň v dětském centru, kde působím, není pravdou, že by třetina dětí měla závažné zdravotní problémy. Těch dětí se závažnými zdravotními problémy je velmi málo a je tam mnoho pěkných, velmi krásných dětí, kterých je mi upřímně velmi líto, že jsou odložené. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se pan ministr. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážená paní předsedající, já jsem neměl v úmyslu ještě teď vystupovat, ale přece jenom ta poslední rčení paní poslankyně Markové musím komentovat.
Paní poslankyně prostřednictvím paní předsedající, my opravdu nechceme rušit kojenecké ústavy. O rušení jeslí jakožto určitém pozůstatku éry 50. let se vedla diskuse a my se domníváme spolu s mnoha dalšími zdravotníky, že vychovávání a hlídání dětí, které může dělat každá rodina, není potřeba, aby dělala zcela kvalifikovaná dětská sestra. Že je potřeba tyto podmínky zmínit a že není rozumné, aby jesle byly jako zdravotnické zařízení. Ale uznávám, že to je věc, o které se může diskutovat. ***