(14.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. V tuto chvíli vidím, že se hlásí do rozpravy pan poslanec Braný, takže prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Braný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, úvodem předesílám, že za klub KSČM, poslanců a poslankyň KSČM, jsme pro ten cíl, který tady už deklaroval pan ministr, aby se tedy věci zprůhlednily, byl umožněn lepší výběr daní a aby v tomto systému byl nastolen větší pořádek a řád. Ale přes to všechno zaklínat se tím, že tisk 450 to vyřeší, by asi nebylo to správné a bylo by to velmi jednoduché uvažování. Takže předesílám, v základním jsem pro propuštění tohoto tisku do dalšího čtení, ale přesto některé otázky v průběhu svého krátkého vystoupení vznesu.
Tento návrh zákona není svým rozsahem nijak velký, je však v některých ohledech problematický a je s podivem, že nese podpis premiéra i ministra financí a že vůbec letošní vládou prošel. Řeknu, v čem vidím ten problém. Vidím to v tom, že už jsme řešili tuto problematiku na minulé schůzi a mohli jsme ji vyřešit zgruntu. Tady se k tomu vracíme a přitom nedáváme k tomu nějakou větší přidanou hodnotu.
Základní problém tisku číslo 450 je v tom, že vláda zřejmě vůbec neví, jak řešit situaci v oblastech, které spravuje. Takže co nám vlastně vláda navrhuje?
Návrh zákona o Finanční správě České republiky, tisk 450, a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky, tisk 451, je především prvním krokem tzv. Kalouskovy daňové reformy. Nejde v tomto okamžiku ani tak o to, že ministrem financí proponované další kroky této reformy jsou pro naši politickou stranu nepřijatelné. Jde spíše o to, že oba dnes aktuální tisky, tedy 450 a 451, jdou v logice dalších kroků tzv. Kalouskovy daňové reformy. Není to sice podstatné, ale tisk číslo 450 se tváří, že je důležitým prvkem souvisejícím s připravovaným projektem vytvoření jednotného inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů. Ale jak potom rozumět textu bodu 3.5 strana 19 obecné části důvodové zprávy - můžete si ji přečíst, nebudu to tady citovat - ale v podstatě se tam na závěr konstatuje, že je to tedy dobré, i kdyby jednotné inkasní místo vůbec nevzniklo.
Dále nám vláda v tisku 450 tvrdí, že tento návrh zákona o Finanční správě České republiky představuje druhou fázi institucionální reformy daňové správy, když první fáze již byla s účinností od 1. ledna 2011 provedena zákonem č. 199/2010 Sb., kterým byl novelizován stávající zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Přitom právě onen zmíněný zákon č. 199/2010 Sb. de facto již konstituoval naši daňovou správu jako samostatnou soustavu orgánů v čele s generálním finančním ředitelstvím coby orgánem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu financí. Skutečně v tomto ohledu tisk 450 nepřináší mnoho změn, snad kromě reorganizování stávajících orgánů daňové správy na regionální a lokální úrovni ze současných 8 ředitelství a 199 finančních úřadů na jediné odvolací finanční ředitelství a 14 finančních úřadů se sídly v krajských městech a na jejich 199 územních pracovišť. Ale tyto dva kroky, zřídit v každém kraji finanční úřad a vytvořit ono zmíněné finanční ředitelství a jinak ponechat vše při starém, mohly být učiněny již při oné výše zmíněné novele provedené zákonem č. 199/2010 Sb.
Odůvodnění, proč se tak činí až dnes, je ovšem vágní, to si dovolím ocitovat: To umožní zvýšit flexibilitu řízení soustavy spolu s možností další optimalizace celého systému např. ve formě koncentrace vybraných činností v rámci kraje. (Viz strana 18 bod 3.3 obecné části důvodové zprávy). Věcná působnost současné daňové správy by měla být jinak ponechána beze změny, což není narušeno nově navrhovaným krokem, totiž vytvořením specializovaného finančního útvaru pro velké daňové subjekty dosahující obratu 2 mld. a specifické daňové subjekty, banky, pojišťovnictví atd., jak jsou tam vyjmenované - viz § 11 strana 6 tohoto tisku. Výše zmíněné kroky by bylo možné provést pouhou malou novelou stávajícího zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
Těžce je pochopitelné, že vláda pouze navrhuje ponechání pravomoci Ministerstva financí pověřovat finanční úřady přezkoumat hospodaření krajů, hlavního města Prahy a regionů soudržnosti a vykonávat dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy - viz § 4 bod 3c strana 3, či § 10 bod 3a strana 5. A právě tato činnost není vůbec jednoduchá, je kapacitně personálně náročná a dosavadní praxe ukazuje, že Ministerstvo financí tuto práci i hrubě nezvládá, viz problémy s předlužením na obcích špatným a nekompetentním nakládáním mnohých obcí a regionů s evropskými penězi, což nám aktuálně hrozí nejenom výtkami z Bruselu, ale mnohdy i zastavením financování.
Tady bych jenom připomněl, že se počítá, že se to bude dělat se stejným počtem zaměstnanců, a to je chvályhodné, ale na druhé straně tady máme stanovisko více než 3 000 zaměstnanců, finanční ředitelství už k tomu dává svá stanoviska. Jsou to zaměstnanci územních finančních úřadů, kteří mají zejména výhrady ke svému finančnímu ohodnocení ve srovnání s Evropskou unií samozřejmě a zejména s náročností, která se na ně klade, takže nevím, jak chceme dosáhnout při méně peněz více muziky. Nedělám si iluze, jak dopadne petiční hnutí těchto zaměstnanců, které chce v tomto zjednat nápravu, a dost pregnantně to vyjadřují. Ale to není až tak předmětem dnešního projednávání, jenom upozorňuji, že odvolávání se na to, že toho zvýšenou intenzitou práce dosáhneme, je mnohdy trošku iluzorní a stojí to na vodě.
Stávající systém z hlediska té kontroly je ten, že u obcí vesměs na základě platné legislativy dochází k dvoustupňové kontrole přezkumu jejich hospodaření - audit účetní závěrky a kontrola z příslušného krajského úřadu. U krajů potom tento přezkum provádí Ministerstvo financí, a to s velice problematickými výsledky. Evropská unie proto již zastavila peníze na regionální projekty, a pokud Česká republika nevyvrátí podezření, že se ztrácejí v neprůhledných korupčních obchodech, tak Ministerstvo financí, resp. finanční úřad se zajímají jenom o to, zda je vše správně zaúčtováno, zda je to podloženo těmi správnými listinami, ale věcná kontrola, zda kladívko nakoupené za evropské peníze za 100 korun, anebo za 2 700 je úplně jedno, protože hlavní je, jestli jsou vedeny účetně ve správné kolonce.***