(Jednání pokračovalo ve 12.32 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, vážení kolegové, uplynul čas přestávky. Já poprosím, abyste se všichni posadili do lavic a my mohli začít jednat.
O slovo měpožádala předsedkyně Poslanecké sněmovny paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás informovala o zjištěních, k nimž jsem dospěla během přestávky, která právě uplynula. Sešla jsem se se sněmovní legislativou a máme pro vás následující informace. Prosím, abyste je přijali jako průběžný výsledek toho, co se odehrává.
Za prvé - a teď řeknu nejprve své osobní stanovisko. Určitě je politováníhodný ten skutek, který se zde stal, o tom nikdo nepochybujeme.
Jsem za druhé přesvědčena, že paní poslankyně nejednala úmyslně - ale prosím to odděluji od toho jednání, které jsem měla s legislativou. Je to mé osobní stanovisko - že jednala z neznalosti věci, což samozřejmě neznamená automatickou omluvu a pardonování takového činu, to víme také všichni.
Teď k tomu, o čem jsem jednala se sněmovní legislativou.
Podnět pro mandátový a imunitní výbor mohu dát v případě, že bude zjištěno, že šlo o trestný čin. Zároveň však může mandátový a imunitní výbor věc projednat z vlastního podnětu, pokud je přesvědčen, že došlo ke spáchání trestného činu. Tuto skutečnost zjištěnu nemáme a nemáme potvrzeno, nemáme prozkoumán celý trestní řád tak, abychom mohli říci, že došlo, nebo nedošlo ke spáchání trestného činu. Z toho důvodu nemohu v tuto chvíli žádný podnět mandátovému a imunitnímu výboru dát, což neznamená, že nemůže zvlášť jednat mandátový a imunitní výbor a dospět k odlišnému stanovisku.
Za druhé ale sděluji, že se tím samozřejmě zabývat budu, že to neznamená, že je tím celá věc skončena. Jakmile mi legislativa dá stanovisko, že mohlo teoreticky dojít ke spáchání trestného činu, jsem připravena takový podnět mandátovému a imunitnímu výboru podat.
Dalším stanoviskem a závěrečným stanoviskem je, že bez ohledu na to, bude-li podán podnět z mé strany nebo zda se z vlastního podnětu bude touto věcí zabývat mandátní a imunitní výbor, nebrání nic Poslanecké sněmovně, aby pokračovala ve svém jednání. Žádná lhůta pro podání příslušného podnětu neexistuje. Čili Sněmovna je způsobilá pokračovat ve svém jednání.
Tolik prosím, abyste přijali s pochopením mou dosavadní informaci.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já tady nám nějaké omluvy z jednání. Mám tady žádost Karla Schwarzenberga, který se omlouvá v tuto chvíli z jednání Sněmovny z důvodu přijetí generálního tajemníka NATO. A mám tady omluvu Radima Jirouta, který se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 13.30 hodin. (Předsednictví převzala předsedkyně Poslanecké sněmovny Němcová.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, před přestávkou měl být zahájen bod č. 31, jeho projednávání zahajuji nyní. Jedná se o bod
31.
Vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě
/sněmovní tisk 406/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali svá místa ministr zdravotnictví Leoš Heger, též prosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Jiřího Štětinu. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 406/2.
Otevírám rozpravu, upozorňuji, že jsme ve třetím čtení, a prosím, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Rath, prosím.
Poslanec David Rath: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, já jsem většinu výhrad tlumočil v tom předchozím projednávání, ale rád bych připomněl dvě významné výhrady - respektive jednu výhradu a jednu otázku.
Výhrada je k té délce, kdy má zasahovat záchranná služba, protože nyní jsme v režimu, který trvá a je běžně praktikován v podstatě desítky let, kdy záchranná služba z vyhlášky má dojet do patnácti minut, pokud nejsou nějaké objektivní vnější okolnosti, které by tomu zabránily. Těmi vnějšími okolnostmi se myslí třeba klimatické vlivy nebo neprůjezdnost komunikací atd. Dnes přichází ministerstvo s návrhem, aby těch patnáct minut, které jsou bez problémů dodržovány ve většině případů a na většině území České republiky, bylo prodlouženo na dvacet minut. Já si myslím, že pro to není žádný důvod a je logické, že toto působí psychologicky. Mám-li někam dojet do patnácti minut, tak samozřejmě se chovám jinak, o trochu jinak, než mám-li tam dojet do dvaceti minut. Tudíž já nevidím jediný důvod, proč by se tento limit měl prodloužit, protože těch pět minut výrazně zhoršuje šanci pacientů na přežití či záchranu. Každý záchranář ví, že nejdůležitější ta pomoc je v těch prvních minutách po nějakém vážném úrazu nebo po vážném onemocnění, při vážném onemocnění, že ty první minuty jsou klíčové, říká se jim někdy dokonce zlaté minuty, a každá ta minuta, o kterou je ten zásah, kvalifikovaný zásah prodloužen, prudce zvyšuje nebezpečí, že zásah nebude efektivní, nebude účinný. Čili v podstatě jednoduše řečeno prudce stoupá počet lidí, kteří nepřežijí, nebo přežijí s trvalými následky.
Tedy není odůvodnitelné, proč ministerstvo tuto psychologickou hranici chce prostě posunout.***