(13.50 hodin)
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dohoda o odpovědnosti, která zakládá presumpci viny zaměstnance, přitom nemůže zaručit základní předpoklad tohoto zvláštního druhu odpovědnosti. Na rozdíl od převzetí věci, a to je to, že má zaměstnanec po dobu platnosti uvedené dohody svěřené hodnoty trvale ve své dispozici.
Ambicí vlády by ale mělo být i to, že právní úprava pracovněprávních vztahů nebude v rozporu s mezinárodními závazky, kterými je Česká republika vázána. Jde nejen o příslušné směrnice Evropské unie, ale také o úmluvy Mezinárodní organizace práce. Přesto pokud jde o nároky za přesčasovou práci, vrací se vláda k úpravě, která dříve byla jednoznačně odmítnuta právě pro porušování článku VI. Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 1 z roku 1919. Z toho důvodu jsme navrhovali předloženou úpravu zrušit.
Vláda rovněž navrhuje zavést možnost vypovědět i kolektivní smlouvu uzavřenou na dobu určitou. Popírá tak zcela jednoznačně význam kolektivních smluv jako nástroje stanovení a udržení sociálního smíru. Popírá však také svůj závazek podporovat mechanismy pro dobrovolné vyjednávání mezi zaměstnavateli nebo organizacemi zaměstnavatelů a organizacemi pracovníků za účelem stanovení podmínek zaměstnávání kolektivními smlouvami, který vyplývá z článku VI. Evropské sociální charty.
Vláda dále uvádí, že cílem předlohy je rovněž posílit autonomii vůle účastníků pracovněprávních vztahů při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance. Skutečnost je taková, že vládní návrh jednostranně posiluje postavení zaměstnavatele, snižuje dosavadní nároky zaměstnanců. Oslabuje jejich právní postavení i postavení jejich zástupců, tedy odborů. V případě znovuzavedení takzvaného moderačního práva, to je snížení nároků zaměstnance soudem v případě neplatného rozvázání pracovního poměru, potrestá vláda za vlastní neschopnost řešit neúnosnou dobu trvání soudních sporů tu slabší stranu, tedy zaměstnance. Taková úprava je pro nás nepřijatelná. Ze stejného důvodu navrhujeme zrušit novou úpravu nároků na odstupné, které má být odstupňováno podle délky zaměstnání.
Návrh se rovněž soustřeďuje na omezení působení odborových organizací u zaměstnavatele. Obvyklým omylem přitom je, že odborová organizace může vzniknout jen u konkrétního zaměstnavatele. I když je to nejobvyklejší způsob vzniku odborových organizací v České republice, vznikají odborové organizace rovněž na územním principu a sdružují především zaměstnance malých zaměstnavatelů. Stanovení pravidla, že aby odborová organizace mohla působit u konkrétního zaměstnavatele, musí mít mezi svými členy alespoň tři členy tohoto zaměstnavatele, jí znemožňuje plnit roli, ke které byla ustavena. Jde o neodůvodněné znevýhodnění odborových organizací ustavených na územním principu. Takový přístup je rovněž v rozporu s předmětným nálezem Ústavního soudu, který nepřipustil vyloučení malých odborových organizací při kolektivním vyjednávání.
Vláda dále omezuje práva odborů, pokud jde o výkon kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, tím, že se zříká své odpovědnosti nést příslušné náklady a vyhrazuje si do budoucnosti právo sama zvážit, zda náklady uhradí, či nikoliv.
V důvodové zprávě předkladatele se uvádí, že předloženou novelou se mají provést další drobné změny, které nebyly realizovány předchozími změnami zákoníku práce, i když jsou potřebné. Rozhodně o drobnou změnu nejde v případě písemné formy pracovní smlouvy a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zavedení povinné písemné formy pracovní smlouvy tím, že při nedodržení této povinnosti pracovní poměr nevznikne, je zcela zásadní změna oproti stávajícímu právnímu stavu. Prý se tím má zamezit nelegální práci. Opak je pravdou. Dveře nelegální práci se vládním návrhem otevírají dokořán, byť vláda na popud Legislativní rady vlády zavedla v § 20 pravidlo o konvalidaci nedostatku písemné formy bez zbytečného odkladu. Nedojde-li však ke zhojení písemné formy dodatečně, bude pracovní smlouva neplatná od počátku, i když zaměstnanec pracoval například šest měsíců. Dopady nejen do pracovněprávních vztahů, ale do vztahů souvisejících, zejména pokud jde o sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, splnění podmínek pro nárok podpory v nezaměstnanosti, si lze snadno domyslet.
Vládou navržená úprava je zásadně nepřijatelná pro nás jako sociální demokracii. Proto se navrhuje setrvat u stávající úpravy, to je zajistit ochranu pracovnímu poměru vzniklému i na základě ústně či konkludentně uzavřené pracovní smlouvy, stanovit povinnost zaměstnavateli v tomto případě vydat potvrzení o takto sjednaných podstatných náležitostech pracovní smlouvy a sankcionovat nedodržení této povinnosti tím, že bude v zákoně o inspekci práce formulována nová skutková podstata přestupku a správního deliktu s odstrašující sankcí. V zájmu zamezení zneužívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se rovněž navrhuje setrvat u stávající právní úpravy. Důsledkem nedodržení písemné formy musí být neplatnost těchto dohod a nově upravit konverzi takového pracovněprávního vztahu v pracovní poměr. Jen s těmito opatřeními spolu s nezbytnou kontrolou lze podle nás bojovat proti nelegálnímu zaměstnávání.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Vojtěch Filip, poté pan kolega Stanjura. S přednostním právem pan kolega Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nebojte, já ty čtyři minuty poslední nevyužiji, na vás určitě dojde.
Já bych po tom obsáhlém vystoupení paní zpravodajky chtěl říct, že... Jestli by paní zpravodajka mě poslouchala... Slyšíme se? Myslím, že paní zpravodajka už poslouchá, tak... Asi ne.
Tak já prostřednictvím paní předsedkyně bych chtěl vzkázat paní zpravodajce, že jí děkuji za její obsáhlé vystoupení 16 minut před ukončením vymezených hodin pro hlasování a těším se s ní na shledanou v devět nula nula v pátek u stolku. Doufám, že tam bude. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní ještě pan poslanec Vojtěch Filip. Ve 14 hodin tento bod přeruším.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená paní předsedkyně, členové vlády, paní a pánové, my jsme před chviličkou skončili projednávání zdravotnických zákonů, které výrazným způsobem zasahují do ústavních práv občanů České republiky, a teď se chystáme zasáhnout znovu do pracovněprávních vztahů způsobem, který - a já vůbec nijakým způsobem na rozdíl od pana předsedy klubu ODS Stanjury nezpochybňuji vystoupení paní zpravodajky, protože ono shrnutí těch postupů, které předložila vláda do zákoníku práce, stojí za povšimnutí.
Víte, neoliberální model v celém světě zkrachoval. Je to evidentní. Neoliberální model prostě nefunguje a neustálé zflexibilňování, abych použil to úžasné nechutné slovo, pracovních vztahů vede jenom ke zhoršení postavení nejen pracujících, ale ve skutečnosti ke zhoršení situace v ekonomice, protože při řekl bych volných pracovních vztazích najednou nejenže nemůžete najít jiné vhodné zaměstnání, když to zaměstnání nevyhovuje, ale nemůžete většinou najít ani spojení do toho zaměstnání, protože se omezuje neoliberálním způsobem doprava do zaměstnání, a to už vůbec nemluvím o tom, že tady neexistuje bytová výstavba.
A proto já musím říct, že celý ten komplex jednotlivých kroků považuji za velmi škodlivý nejen pro pracovněprávní vztahy v České republice, ale velmi škodlivý pro samotné ekonomické prostředí v České republice. On totiž navozuje prostředí, které svým způsobem podráží efektivitu jednotlivých kroků zaměstnavatelů a také konkurenceschopnost jednotlivých podniků.
V tomto ohledu si myslím, že kdyby vláda alespoň vzala za své to, jakým způsobem se postupuje v pracovněprávních vztazích v severní Evropě, ať už jde o Dánsko, Švédsko, Finsko nebo Norsko, tak bychom evidentně viděli, že tam je postup opačný. ***