(Jednání pokračovalo v 10.10 hodin.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, skončila přestávka pro jednání poslaneckého klubu ČSSD. Přivolávám všechny do jednacího sálu a za malou chvíli tedy budeme moci podstoupit závěrečné hlasování. (Gonguje se. Dosud nepřítomní poslanci vcházejí do sálu.)
Přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 410."
Je zde žádost na odhlášení. Prosím, abyste se všichni znovu přihlásili.
O návrhu usnesení, které jsem právě přednesla, rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 143. (Hluk v sále.)
Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo je pro návrh zákona. Kdo je proti?
Hlasování číslo 143, přítomno 139, pro 79, proti 30. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím projednávání bodu číslo 36, sněmovního tisku 410.
Oznamuji omluvu pana poslance Ladislava Šincla z dnešního jednání.
Ještě o slovo se hlásí paní poslankyně Chalánková.
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, nezpochybňuji hlasování, jen pro stenozáznam. Chtěla jsem hlasovat ano a nefungovalo mi hlasovací zařízení v tu chvíli.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano. Je to oznámení pro stenozáznam.
Zahajuji nyní projednávání bodu
37.
Vládní návrh zákona o důchodovém spoření
/sněmovní tisk 412/ - třetí čtení
Prosím ke stolku zpravodajů pana ministra financí Miroslava Kalouska, též zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Vladislava Vilímce. Sněmovní tisk 412/3 jste obdrželi, obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy.
Otevírám rozpravu ve třetím čtení. Ptám se, kdo se hlásí do této rozpravy. Pan poslanec Václav Votava má slovo. (Hluk v sále.) Pan poslanec Václav Votava má slovo!
(Poslanci ČSSD rozbalují a drží velký transparent, který nakonec zabírá všechny jejich lavice v levé části Sněmovny. Je na něm nápis: "STOP vládě, která tuneluje lidem penze! ČSSD hlasuje PROTI!")
Pan poslanec Bém má náhradní kartu číslo 20.
Pan poslanec Václav Votava se hlásí o slovo. Prosím, pane kolego.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, vládo, dovolte mi, abych se ještě vyjádřil k návrhu zákona, který právě projednáváme, tj. důchodovému spoření.
Ve druhém čtení jsem podal i za klub sociální demokracie návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, který se týká důchodového spoření jako druhého pilíře vládní důchodové reformy. Považujeme tento druhý pilíř za zbytečný, nevýhodný jak pro střadatele, tak i pro stát. Je výhodný pouze pro penzijní fondy a možná jejich prodejce.
Vyvedení prostředků z prvního pilíře je pro nás nepřijatelné a ve svém důsledku bude znamenat oslabení solidárního průběžného systému, ale může vést také k destabilizaci veřejných rozpočtů. V souvislosti s tímto experimentem bych položil několik otázek:
Má smysl důchodové spoření souběžně s penzijním připojištěním? (Transparent vyvolal v sále velký rozruch. Místo na řečníka se pozornost upíná k transparentu, někteří poslanci si ho fotografují, kdosi tleská, jiní se smějí...)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane poslanče, já vás nerada přerušuji. Bohužel vaši kolegové mi zavdávají záminku k tomu, abych žádala o pořádek v jednacím sále. Jestliže vás neposlouchají vaši kolegové, myslím, že je to velká škoda. (Sněmovna se zklidnila.)
Poslanec Václav Votava: Dnes má uzavřeno penzijní připojištění více jak 4 mil. lidí. Průměrná úložka je asi 430 korun měsíčně. Otázka stojí, kolik lidí bude opravdu schopno spořit ještě další prostředky ve druhém pilíři právě s ohledem na existující penzijní připojištění. A to se má ještě podle návrhu mírně zatraktivnit vyšší státní podporou.
Důchodové spoření tak bude přinejmenším spíše doplňkem k penzijnímu připojištění, a přitom záměr tvůrců reformy byl zcela přesně opačný. To nemluvím o tom, že řada lidí s nízkými příjmy není schopna spořit vůbec. Žijí od výplaty k výplatě. Kolik lidí se tedy nechá zlákat k účasti na důchodovém spoření? Vláda počítá s účastí na důchodovém spoření s polovinou aktivní populace. To bylo koneckonců prezentováno i přítomnými zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí i při projednávání zákona v rozpočtovém výboru. To znamená, že počítá s tím, že více než 2,5 mil. lidí dobrovolně převedou do fondů 3 % z průběžného pojištění, tzn. z prvního pilíře, a přidají k tomu další 2 % ze svého příjmu. To je zřejmě velice optimistická představa. Samotné fondy přitom odhadují tuto záležitost střízlivěji. Odhadují, že se do druhého pilíře zapojí podle pesimistického scénáře 300 tis. lidí, podle scénáře optimistického pak až jeden milion lidí. Já se obávám, že půjde spíše o ten pesimistický scénář.
Další otázka. Je výhodné důchodové spoření pro všechny? Není. Takto nastavená důchodová reforma je výhodná pouze pro lidi s nadprůměrným příjmem. Důchodové spoření může být výhodné pouze u lidí s příjmy nad 40 tis. korun měsíčně. To je tak možná pro 10 % ekonomicky aktivních občanů České republiky, možná, že jsem to číslo ještě přehnal. Přitom výpadek v průběžném systému zaplatí všichni. Všichni, a to i ti s nižšími příjmy, s průměrnými příjmy. Zaplatí je prostřednictvím zvýšení daně z přidané hodnoty. Takže všichni vlastně budeme účastni na tomto experimentu. Jim se totiž toto důchodové spoření nevyplatí, lidem s nízkými příjmy, nebudou tedy mít ani, co by spořili. Je to taková obrácená solidarita chudých s bohatými.
Další otázkou je garance či jistota, zda za několik desetiletí spoření se vůbec lidé se svými penězi potkají. Rozhodnutí spořit ve fondech a odvádět do nich svých 5 % příjmu nebudou moci totiž lidé nikdy změnit. Je to tedy spoření spíše dobrovolně povinné. Navíc až do odchodu do důchodu budou mít své peníze uložené ve fondu. Pokud tam vůbec ty peníze budou, budou také blokovány. Pokud fond zkrachuje nebo bude vytunelován, to se může stát, nemusí se vůbec se svými penězi potkat. Nemaluji čerta na zeď, ale co bude za 30, 35 možná 40 let, kdo to ví? Jaká je garance, že se tak nestane? Jaká je garance, že nebude snaha systém v budoucnosti také měnit? Jaká je záruka, že nedojde k reformě reformy? To už koneckonců jsme zažili např. u Maďarska nebo Polska. A jaký vliv na úspory bude mít případný přechod na euro? To vše může mít dopad na úspory, to vše je může znehodnotit. Zvláště když není možno ze systému odejít, úspory vybrat, investovat jinam. Tak se může i stát, že soukromá penze vyplácená z fondů nepostačí vůbec na pokrytí ani toho, oč se sníží penze penzisty od státu. Vstoupit doživotně do druhého pilíře, kdy nemáme žádnou jistotu, jak bude v budoucnu fungovat, jak se může změnit, je podle mě značné riziko. Nikdo neví, co bude za 30, 35, 40 let. Vy to víte? ***