(18.50 hodin)
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji, paní předsedající. Já bych si dovolil reagovat na oba předřečníky.
Pokud jde o zachování stabilizačních dohod, my jsme v tomhle případě volili tu cestu, která by uspokojila rozbouřené lékaře v protestních akcích, které probíhaly na přelomu loňského a letošního roku. My jsme se domnívali, že je to tedy příspěvek ke zklidnění celé atmosféry a jakési symbolické gesto, které mělo ukázat náš vstřícný postoj zvlášť v situaci, kdy v této zemi není zavedena spoluúčast na vysokoškolském vzdělávání. To vzdělávání je v celém rozsahu zdarma, tedy ze strany studentů, a nemají také žádné vázací doložky. Zejména první dva roky toho kmene vzdělávacího postgraduálního lze pokládat za jistou formu vzdělávání, které pokračuje jako povinné v podstatě po vysokoškolském vzdělávání, a ti lidé potom do konce dokončení svého vzdělání ty další dva tři roky si to bohatě odpracují. Práce mladých lékařů v tom období, kdy jsou již mladší sekundáři zčásti kvalifikovaní po tom kmeni, je mimořádně intenzivní a svým způsobem to je jakási odměna.
Jenom bych si dovolil upozornit na zkušenost, že lékaři, kteří mizí v cizině a mizí tam na věky, čili republika je ztrácí, jsou obvykle ti, kteří odcházejí hned po promoci a neúčastní se vzdělávání, zatímco ti, kteří odcházejí na zkušenou po atestaci, se obvykle vracejí, protože už jsou zde více ukotveni, a přinášejí velmi cenné zkušenosti.
Pokud jde o komentář paní docentky Emmerové, já velmi vnímám její obavu, aby se celý systém vzdělávání nerozpadl. Já bych to rozdělil na dvě části. To, co my se snažíme převést na lékařské fakulty, je víceméně organizace toho vzdělávání, která se v příslušném regionu odehrává. Ale součástí té připravované smlouvy je velmi striktní požadavek, aby atestace jako jakási státní zkouška sui generis zůstala pod státní kontrolou a byla jednotná, aby se prostě chodilo atestovat na různá místa v republice, ale na principu rotačním. A ty atestace bude garantovat akreditační komise jako jeden centrální orgán v gesci Ministerstva zdravotnictví. Pokud se jedná o Institut dalšího vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, ten zůstává funkční. Zůstává na něm zejména břímě všech nadstavbových oborů, takzvaných certifikovaných kurzů a některého dalšího vzdělávání nelékařských pracovníků, zejména vysokoškoláků.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane ministře. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tedy končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Do ní je přihlášena paní poslankyně Milada Emmerová. A připomínám avizo pana ministra Hegera, který chce navrhnout zkrácení lhůty. Prosím, paní poslankyně Emmerová má slovo.
Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji. Chci ještě jednou citovat pozměňovací návrh, kdy v části první článek římská jedna se body 1, 9, 10, 18, 19, 20 a 21 vypouštějí. Následující body se přečíslují. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Pan ministr Heger.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Já navrhuji zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Ještě se ptám, zda se někdo hlásí, do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Podrobnou rozpravu tedy končím.
Přivolám naše kolegy z předsálí, protože nás čeká jedno hlasování a tím je hlasování o návrhu navrhovatele na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Já vás odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili znovu hlasovacími kartami. (Do sálu vcházejí poslanci.)
Pro příchozí kolegy a kolegyně zopakuji, že budeme hlasovat jeden návrh, kterým je návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin.
O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, prosím, stiskněte tlačítko ano. Kdo je proti?
Hlasování číslo 38. Z přihlášených 135 poslanců pro 82, proti 48. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že lhůta byla zkrácena na 48 hodin. Končím druhé čtení tohoto návrhu.
Než přistoupíme k dalšímu bodu dnešního pořadu, tak vás chci seznámit s omluvou z účasti z dnešního jednání. Omlouvá se předseda vlády Petr Nečas v době od 19.15 z důvodu jednání tripartity.
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je
37.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb.,
o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk
určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů
(zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 425/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Leoš Heger, kterého tímto prosím, aby se ujal slova.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, paní předsedající. Děkuji za uvedení návrhu, jehož hlavním cílem je rozšíření možnosti tkáňového zařízení zajistit přepravu tkání a buněk, a to na základě písemné smlouvy s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která není zdravotnickým zařízením. K tomuto rozšíření však dochází při plném zachování odpovědnosti tkáňového zařízení za zajištění jakosti a bezpečnosti tkání a buněk ve všech fázích nakládání s nimi, a to včetně distribuce, jejíž součástí je právě i jejich přeprava k příjemci.
Důvodem je skutečnost, že se v aplikační praxi zákona objevily problémy v souvislosti s distribucí tkání a buněk, konkrétně v oblasti přepravy. Podle současně platného § 10 zákona o lidských tkáních a buňkách může sice tkáňové zařízení zajistit mimo jiné také distribuci nebo její část, tedy pouze přepravu, na základě písemné smlouvy, avšak za podmínky, že tento subjekt musí mít statut zdravotnického zařízení. Tento požadavek je pro subjekty zajišťující přepravu dnes prakticky nesplnitelný, neboť žádný subjekt provozující pouze přepravu tkání a buněk nemůže získat statut zdravotnického zařízení. Není tento druh přepravy totiž zdravotnickou péčí ve smyslu § 3 zákona číslo 160/1992 Sb., o nestátních zdravotnických zařízeních.
Možnost využít k přepravě subjekt, který je zdravotnickým zařízením, zůstává v zákoně samozřejmě zachována.
Dovolte mi ještě jednou zdůraznit za prvé, že se nejedná o převoz orgánů, ale o převoz tání a buněk, že konečná zodpovědnost zůstává na tkáňovém zařízení nebo jeho provozovateli a tento provozovatel je tak nucen činnost zadávat na základě odpovědného zvážení a dobrého výběru subdodavatele.
Zákon rovněž obsahuje úpravu doplnění zajištění přepravy tkání a buněk při jejich vývozu zahraničnímu subjektu. Záměrem je, aby osoba, které mají být tkáně nebo buňky dodány, mohla toto dodání z tkáňového zařízení v České republice sama zajistit.
Dále jsou zde úpravy nahrazující pojem Evropské společenství pojmem Evropská unie s ohledem na vstup Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství v platnost.
Děkuji a obracím se na vás se žádostí o podporu předkládaného návrhu do dalšího legislativního projednání.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Než dám slovo panu zpravodajovi, tak vás chci seznámit s omluvou pana poslance Radima Jirouta, který se omlouvá od 19.30 bez udání důvodu.
A nyní prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj poslanec Pavel Antonín. ***