(20.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Tento návrh vláda předkládá na základě svého vládního prohlášení, ve kterém se zavazuje předložit Parlamentu České republiky novelu ústavy, a následně též zákona, přičemž tyto dva právní předpisy mají zavést do českého právního řádu přímou volbu prezidenta republiky. Před sebou tedy máte relativně stručný návrh, který v tomto případě obsahuje onu ústavní změnu. Případná změna zákona, tzn. prosazení doprovodného zákona, který by navazoval na ústavní změnu, bude pak následovat v případě, že Sněmovna a následně Senát přijmou tuto ústavní změnu.
Podívejme se prosím na základní charakteristiky daného návrhu. Za prvé je třeba říci, že návrh obsahuje, zavádí nebo navrhuje tzv. dvoukolový volební systém s tzv. absolutní většinou. Pokud tu nezíská kandidát v kole prvním, tak do kola druhého postupují dva nejvíce úspěšní kandidáti a vítěz v druhém kole je ten, kdo získá nejvíce hlasů. Pokud to mám zjednodušeně přiblížit k nějakému volebnímu systému, který již v České republice platí, pak mohu říci, že navrhovaný systém se velmi podobná způsobu, jak jsou voleni dnes senátoři Senátu České republiky.
Zákon upravuje základní náležitosti volby. Upravuje např. to, kdo může navrhovat kandidáta. Může to být každý občan, pokud doloží ke svému návrhu petici 50 tisíc podpisů občanů České republiky, ale mohou to být též skupinky zákonodárců, a to 20 poslanců či 10 senátorů.
Návrh dále upravuje otázky, kdo vyhlašuje volbu jako takovou, vyhlašuje ji předseda Senátu, a dále stanovuje lhůty, ve kterých volba musí být vyhlášena před uplynutím volebního období předchozího prezidenta republiky.
Jak jsem již řekl, zákon počítá s tím, že bude schválen následný volební zákon, který bude přijat v režimu čl. 40 ústavy, tzn. jako volební zákon, kde je nutný souhlas jak Poslanecké sněmovny, tak souhlas Senátu.
Tento návrh zákona, nebo tento návrh ústavního zákona v zásadě upravuje pouze mechanismus samotné volby. Co je zde navíc a co bylo též vydiskutováno v rámci debat jak v rámci koalice, tak při debatách se zástupci sociální demokracie, je nová úprava odpovědnosti prezidenta republiky. Prezident dál zůstává trestněprávně neodpovědný, nicméně se rozšiřuje možný postih prezidenta, který dosud byl vztažen pouze k tzv. institutu velezrady. Do budoucna bude moci Parlament České republiky, konkrétně Senát, na svůj návrh po souhlasu Poslanecké sněmovny žalovat prezidenta u Ústavního soudu, také pokud dojde k hrubému porušení ústavního pořádku. Tady avizuji, že předkladatelé se inspirovali úpravou, která platí v Německu, tzn. je to vyzkoušený institut, kdy německá ústava předpokládá možnost žalovat spolkového prezidenta u ústavního soudu v případě porušení ústavních zákonů Spolkové republiky Německo. Domníváme se, že toto rozšíření je relevantní a že zpřesní odpovědnost prezidenta republiky.
To je v zásadě asi to, co jsem považoval za nutné a důležité říci k samotnému návrhu.
Dovolte mi ještě, abych konstatoval, že daný návrh si nekladl za cíl měnit pravomoci prezidenta republiky. Vládní koalice je přesvědčena, že není nutné ve chvíli, kdy se mění volební procedura, měnit též pravomoci prezidenta republiky. Česká republika, která v zásadě je parlamentní republikou, může mít přímo voleného prezidenta, aniž by bylo nutné měnit pravomoci mezi jednotlivými ústavními orgány České republiky. Vycházíme v zásadě z komparativních zkušeností, kdy obdobný systém dělby moci, jako má Česká republika, má např. Rakousko, Slovensko, ale též jiné země, přičemž se jedná o parlamentní demokracie, kde prezident nemá výraznější, či řekněme dominantní pozici. Neplatí tedy teze, že v případě změny volby prezidenta republiky, v případě zavedení přímé volby má dojít a priori ke změně pravomocí, má dojít k posílení postavení prezidenta republiky. Pokud by tak k tomu došlo, přesouvali bychom se ze systému parlamentní demokracie do systému poloprezidentského, což v žádném případě vládní koalice nechtěla navrhovat. Není podle nás důvod v tuto chvíli měnit pravomoci mezi jednotlivými ústavními orgány České republiky.
Tento návrh je tedy primárně zaměřen pouze na změnu způsobu volby a neklade si za cíl měnit ostatní náležitosti, které se dotýkají jak hlavy státu, tak obecně moci výkonné, tak případně dalších státních mocí upravených v Ústavě České republiky.
Dámy a pánové, já osobně jsem přesvědčen, že předložený vládní návrh je dobrým kompromisem nebo základem pro možný kompromis, pro konsenzus, jak získat na půdě Poslanecké sněmovny, a následně tedy i Senátu příslušné ústavní většiny pro podporu této novely ústavy, tak aby bylo možné přijmout ještě následný zákon a podle nové právní úpravy realizovat volbu hlavy státu. Předpokládám, že o předloženém návrhu se povedou jak debaty na půdě jednotlivých orgánů Poslanecké sněmovny, tak dále debaty na úrovni vedení jednotlivých politických stran zastoupených v Parlamentu České republiky a že nuance, které ještě nebyly dodiskutovány, budou v následné proceduře vydiskutovány. Co je však důležité, je to, že základní mechanismus volby společně se systémem volby byly již před projednáváním a konečným schválením na úrovni vlády České republiky vydiskutovány napříč politickým spektrem a toto nám dává velkou naději a optimismus k tomu, že bychom mohli najít shodu nad koaličním materiálem.
Dámy a pánové, tolik tedy předložený návrh. Já vás prosím o jeho projednání a případné propuštění do dalšího čtení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal zpravodaje pro prvé čtení poslance Jeronýma Tejce, aby řekl své slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pan ministr popsal to, jak je návrh zákona postaven. Já bych si dovolil v tuto chvíli své slovo zpravodaje ukončit. Uvidíme, zda bude podán návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Já věřím, že ne. Nicméně se svým příspěvkem do diskuse bych se přihlásil až v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Já otevírám tedy obecnou rozpravu a v ní vidím přihlášeného poslance Stanislava Grospiče, takže ho požádám, aby zahájil rozpravu.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych řekl pár poznámek k navržené novele ústavy, která má zavést do našeho právního řádu ústavního systému institut přímé volby prezidenta.
Pro Komunistickou stranu Čech a Moravy je rozhodujícím kritériem při posuzování takovýchto návrhů uchování parlamentního charakteru České republiky, tzn. klíčové úlohy voleného zákonodárného sboru, v níž svou nezastupitelnou úlohu hraje i Poslanecká sněmovna jako jedna z komor Parlamentu České republiky. Vnímáme i onen evergreen na české politické scéně, kterým je přímá volba prezidenta. Musím tady říci, že jsem sám osobně v těch uplynulých letech zažil už předložení několika návrhů na přímou volbu prezidenta, a musím také upřímně říci, že byly z hlediska porovnání s předloženou vládní novelou mnohem komplexnější a propracovanější.
Minulé volební období i předminulé, ale koneckonců i toto volební období se často odvinula na půdě Poslanecké sněmovny debata o určitých principech fungování ústavního pořádku v České republice a o vztazích mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní i o postavení prezidenta jako určitého klíčového prvku, který ovlivňuje některé vazby, zejména třeba k moci soudní. ***