(15.10 hodin)
(pokračuje Fuksa)
Dále zákon novelou občanského a obchodního zákoníku upravuje vliv zahájení mediace na promlčecí dobu a prekluzivní lhůtu a provázanost mediace s občanskými soudními řízeními.
Jaké jsou výhody mediace? Ponechává účastníkům plnou kontrolu nad způsobem řešení jejich konfliktu a nad podobou konečného výsledku. Je také časově a ekonomicky úsporná, je pro účastníky méně stresující než soudní řízení a v návaznosti na soudní řízení výrazně snižuje riziko podávání odvolání, neboť výsledkem medializace není vítězství jedné či druhé strany, ale vzájemně přijatelný kompromis.
Na závěr doporučuji přikázání vládního návrhu zákona o mediaci a o změně některých zákonů, tisk č. 426, k projednání ústavněprávnímu výboru a k jeho postoupení do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Ivana Weberová. Prosím, paní poslankyně. (V sále je hluk.)
Poslankyně Ivana Weberová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, tento návrh zákona upravuje výkon a účinky mediace prováděné zapsanými mediátory.
Mediace obecně je rychlejší, levnější a dalo by se říci i méně psychicky náročnou alternativou k řešení soudních sporů a je výhodná jak pro strany sporu, tak zároveň pro stát, kterému tím pádem ubývá soudní agenda.
Mediací podle tohoto návrhu se rozumí postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více zapsaných mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody. Jako zvláštní druh mediace je potom upravena rodinná mediace, která se zaměřuje na řešení konfliktů z rodinných vztahů. Institut mediace v netrestních věcech je jako alternativa k řešení sporu soudní cestou v zahraničí dlouhodobě úspěšně užíván. Probíhá v dnešní době jeho užívání již i u nás, ale není žádným způsobem upravena ani formalizována a její využití je spíše sporadické.
Její nevýhodou, respektive nevýhodou současného stavu je to, že mediace nemá vliv na běh promlčecích a prekluzivních lhůt, respektive nestaví tyto lhůty, což aktéry sporu od jejího využití často odrazuje. Tento aspekt mediace je řešen směrnicí Evropského parlamentu, kterou zde zmiňoval pan ministr zemědělství, o některých aspektech mediace v občanskoprávních a obchodních věcech. Tato směrnice ve svém článku 8 stanoví, že členské státy zajistí, aby stranám, jež si ve snaze o urovnání sporu zvolí mediaci, nebránilo v pozdějším zahájení soudních či rozhodčích řízení ve stejné věci uplynutí promlčecí nebo prekluzivní lhůty během mediačního řízení. Česká republika jako členský stát Evropské unie je povinna toto ustanovení transponovat do svého právního řádu a činí tak právě tímto zákonem. Tento návrh zákona obsahuje právě novelizaci příslušných ustanovení občanského a obchodního zákoníku, ve kterých je promlčení upraveno. Aby bylo možno spojit s průběhem mediace účinek spočívající ve stavení promlčecí a prekluzivní lhůty, je nutné formalizovat alespoň v hrubých rysech mediační řízení tak, aby bylo možno přesně určit dobu zahájení a dobu skončení mediačního řízení.
Návrh kromě základních pojmů zahájení a ukončení mediace, náležitostí mediační dohody, povinností mediátora a jeho odměny upravuje rovněž předpoklady pro výkon činnosti mediátora a další organizační záležitosti. Zapsaným mediátorem je podle něj fyzická osoba, která je zapsána do seznamu mediátorů, který vede Ministerstvo spravedlnosti, a to také na činnost mediátorů dohlíží. Předpokladem zápisu mediátora do seznamu je kromě obecných předpokladů vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a složení zkoušky mediátora, kterou bude organizovat Ministerstvo spravedlnosti. Poněkud odlišné je postavení mediátorů, kteří jsou zároveň advokáty. Ti budou skládat zkoušku v rámci České advokátní komory a rovněž jejich kárná odpovědnost se bude řídit zákonem o advokacii. Spory vyplývající z rodinných vztahů budou moci řešit pouze mediátoři, kteří složí u Ministerstva spravedlnosti zvláštní zkoušku z rodinné mediace.
Tento návrh neznemožňuje jiné mimosoudní způsoby řešení konfliktů těm, kteří služby zapsaného mediátora využít nechtějí. Mediace zde upravená je obecně dobrovolná, nicméně dochází rovněž k novelizaci občanského soudního řádu, kde je zakotvena možnost soudu nařídit účastníkům řízení první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu až tří hodin. U této soudem nařízené mediace, pokud se nejedná o věci vyplývající z rodinných vztahů, může jako mediátor působit pouze osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru právo a náklady budou hradit strany sporu rovným dílem.
Pokud se jedná o nároky tohoto návrhu na státní rozpočet, pak se odhadují ve výši 3 mil. 200 tis. korun s tím, že částečně se jedná o jednorázové náklady a částečně jsou to náklady každoroční, ovšem jejich větší část by měla být pokryta ze správních poplatků za přihlášku ke zkoušce a za zápis do seznamu mediátorů.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a rovněž s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a rovněž s právními předpisy Evropské unie.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím, paní poslankyně Nedvědová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Nedvědová: Dobré odpoledne. Pokud se týče zákona o mediaci, tak návrh tohoto zákona je jako jeden z mála návrhů této vlády smysluplný a logický. V posledních letech totiž došlo k výraznému zhoršení vztahů ve společnosti a došlo k nárůstu různých konfliktů a sporů, které strany nedokáží zpravidla řešit jinak než soudně. V důsledku zhoršující se ekonomické a sociální situace lidí narůstá jejich počet s psychickými problémy, kteří potřebují psychiatry a terapeuty pro řešení vlastních osobních problémů.
Mediace je v řadě případů také vhodnějším způsobem řešení různých mezilidských problémů a otázek a znamená pro strany příležitost vlastním způsobem řešit tyto problémy a otázky bez intervence soudu jakožto nadřízeného orgánu. Mediátor má být pouhým zprostředkovatelem, který nijak stranám neurčuje, co mají dělat, jen je poučuje o jejich právech, povinnostech a platných právních předpisech a vede je ke smírnému řešení sporu. Mělo by v podstatě jít o rychlejší, neformálnější a jednodušší řízení než řízení soudní, za jehož výsledek jsou přitom vždy odpovědny strany samy.
Konkrétně v rodinných otázkách je mnohdy nutno upravit vztahy rodičů s nezletilými dětmi, což u rozvodu je nezbytnou podmínkou pro rozvod manželství. V případech rozchodu nesezdaných párů pak bez úpravy těchto poměrů nemohou žádat rodiče některé dávky a podobně. V mnoha případech jsou přitom rodiče schopni a ochotni se dohodnout a domluvit na všech těchto otázkách týkajících se výchovy, výživy či styku, ale současně potřebují v tomto směru soudní rozhodnutí, které je vykonatelné a vymahatelné. Rodinná mediace bude patrně nejvyužívanější formou mediace, kdy strany samy se budou moci dohodnout na všech nezbytných a potřebných otázkách týkajících se právě výchovy, výživy, styku s dětmi a rodičovské zodpovědnosti.
Patrně i v řadě dalších případů strany přivítají mediační řízení, třeba již jen proto, že se budou moci k věci vyjádřit mnohem podrobněji, než tomu tak je v řízení soudním, které je zejména v poslední době ovládáno zásadou koncentrace řízení. V tomto směru se je možno ztotožnit s důvodovou zprávou k zákonu. Podle mého názoru bude zejména potřebný v případě, že dojde ke schválení nového občanského zákoníku, ve kterém je mnoho sporných oblastí a otázek, které si účastníci budou moci vyřešit případně sami, a to podstatně rychleji než soudy, které budou zejména zpočátku tápat a hledat řešení, a to i po poměrně dlouhou dobu. ***