(12.40 hodin)
(pokračuje Rath)
Mně to připomíná, tuším, že ten film se jmenuje Manželství v roce 1, jak za Velké francouzské revoluce tam soudí kohosi, a tam ten Konvent nebo výbor veřejného blaha - to jste ještě zapomněli zřídit, výbor veřejného blaha - o tom nějak rozhoduje. A oni řeknou: nechte mluvit jeho obhájce. Obhájce vstane a říká: není dostatečně tvrdý trest, který by mohl postihnout mého mandanta. Ano, smějeme se tomu, je to prostě rozklad těch rolí - role obhájce, role žalobce - a ke stejnému rozkladu tady v podstatě dochází. K naprostému rozkladu veřejné správy, státní správy. Když je schopen vrcholný orgán státní správy, ministerstvo pod vedením ministra Hegera, vydat takové správní rozhodnutí - dámy a pánové, kdyby to udělal krajský úřad, tak v tu chvíli, kdo by to podepsal a kdo by to napsal, ztrácí samozřejmě zaměstnání. To je porušení všech platných právních norem, které v České republice jsou. Já předpokládám, že tenhle úředník naopak za to dostal odměnu. Takže bude také velmi dobré do budoucna zkoumat - a my dobře zase víme, kdo to napsal a podepsal - a ptát se, jak je možné, že úředník vrcholné státní správy ať svobodně nebo z donucení vůbec něco takového je ochoten podepsat.
Čili dámy a pánové, tady je možné na podkladě politického tlaku a politické zvůle v podstatě rozhodnout cokoli. To je realita! Opět - všechny ty doklady vám mohu ukázat. Všichni právníci, kteří to viděli, tak žasnou, co je v České republice možné. Že s tím se nikdo ještě nesetkal. Já myslím, že pan ministr Heger tím vstoupí ho historie, minimálně právní.
Čili dámy a pánové, vy se ptáte, proč Ministerstvo zdravotnictví a pan Šnajdr a další poslanci, kteří to předkládají, vyvíjejí takový tlak, takový nátlak na to, aby ten zákon zmizel z českého právního řádu, aby Středočeský kraj nemohl transformovat nemocnice z akciových společností na neziskové organizace, tak jediné logické vysvětlení z toho je, že prostě mají samozřejmě plán tyto nemocnice někdy v budoucnu zprivatizovat. On ten plán je jednoduchý. Možná že to nebudou dělat tak hloupě, naivně, jako to dělal pan Bendl, ale udělají to trochu chytřeji, jak se taková privatizace většinou v Čechách dělá. To znamená - kdo to nevíte, tak vám to přiblížím. Dělá se to tak, že si nejdřív vyhlédnete to, co by se vám líbilo a patří nějakému veřejnému sektoru. Pak namotivujete ty z toho veřejného sektoru, kteří to spravují, a začnete to postupně pomaličku devastovat, to znamená, třeba ty nemocnice, které do té doby fungovaly docela dobře, se najednou začnou zadlužovat, začnou mít ekonomické problémy a vy prostě potichounku, pomaličku na to upozorňujete a říkáte: Nemocnice má dluhy. My nebudeme mít na jejich zaplacení. A takhle to necháte pár let běžet, až se dostanete do situace, kdy - a pak už je v čele téměř kdokoliv, pak řekne: Proboha, co já s tím udělám? To je kompletně zadlužené. Já budu vůbec rád, když najdu někoho, kdo se toho zdarma ujme a sejme z toho veřejného sektoru, z toho města, z toho kraje, z toho státu to břímě platit ty dluhy. A pak ejhle, vždycky se najde nějaký připravený soukromý provozovatel, investor, který řekne: Já jsem takový dobrodinec, takový dobrodinec, že to od vás, město, že to od tebe, kraji, že to od tebe, státe, tedy zadarmo vezmu - no, když jsem lepší, tak ti možná ještě něco trochu dám a samozřejmě spláchnu ty dluhy z minula. A tak za dluh třeba 200 milionů korun někdo získá majetek v hodnotě dvou miliard. Běžná praxe.
Čili dámy a pánové, já se nemohu skutečně ubránit dojmu, že ten hlavní důvod, ten motiv, proč tak usilovně, hystericky, prostě pan Šnajdr, pan ministr Heger a další pravicoví poslanci se snaží zrušit tento zákon, tak nemá jinou motivaci, než jak odstranit pojistku proti podobným lumpárnám. Čili nedivte se, že čím dál tím víc občanů přichází k tomu, že nazývá ODS modrou strakou, že čím dál tím víc občanů dává za pravdu tomu, co já jsem tady minule říkal, to znamená, že základní heslo, které si ODS vetkla jako motto své strany, je: "Co může být ukradeno, ukradeno být musí." Protože jinak není žádná jiná logická motivace vašeho chování.
Že s tím přichází pan Šnajdr, mě nepřekvapuje. Ten už měl krásný příběh už na začátku své kariéry, ještě jako mladý jinoch, to ještě nebyl bakalář, ale byl úspěšný podnikatel, úspěšný tak moc, že stavěl domov seniorů v Rychvaldu. Stavěl ho s paní starostkou z ODS tak usilovně, že faktury se proplácely, miliony ve firmě mizely, no, firma trochu zapomněla ten domov důchodců stavět! To byla jediná chyba. Takže faktury přišly, byly firmě pana Šnajdra řádně zaplaceny ze státního rozpočtu, asi sedm milionů, tuším, že to bylo, paní starostka to všechno pěkně podepisovala, pak přišla kontrola a ejhle, zjistila, že místo hotového domova důchodců je tam louka. Všichni koukali, nejdřív koukal státní rozpočet, který po městu Rychvald chtěl ty peníze zpátky, protože říkal: My jsme vám zaplatili dotaci na domov seniorů, a domov seniorů nikde. Nejspíš pan Šnajdr použil takzvaně kouzlo neviditelnosti. On by nám možná dnes vysvětlil, že tam ten domov důchodců stojí, a krásný, ale zaklel ho tak, že ho nikdo nevidí. To ovšem nefungovalo vůči těm státním orgánům, takže ty chtěly dotaci zpátky, takže město Rychvald přišlo o sedm milionů, které muselo zaplatit soukromé firmě. Samozřejmě, všichni se vrhli na tu Šnajdrovu soukromou firmu, a světe, div se - ona zbankrotovala! Takže nebylo kde vracet sedm milionů, prostě nebyly. Prostě pan Šnajdr je usilovně utratil za to namáhavé přemýšlení, jak postavit ten dům seniorů. Už to stálo těch sedm milionů.
Já myslím, že bylo dobře, že ho nakonec soud osvobodil, že to bylo správné, a myslím, že bylo dobře, že ani se státní zástupce tehdy neodvolal. To už pan Šnajdr byl samozřejmě vysoce postavený v ODS a vůbec mu nemohla pomáhat paní Vesecká a další spřízněné duše ve státních zastupitelstvích, protože státní zástupce zcela správně hned při prvním stání, když se řeklo, že vlastně pan Šnajdr za to nemohl, rozhodli, že za to nemohl, ani se neodvolali, když ho soudili, protože přece každému bylo jasné, že on je tak geniální mozek, že si potřeboval za to přemýšlení vyfakturovat těch sedm milionů!
Já myslím, že v této Sněmovně, ani v naší zemi se nenajde nikdo, kdo by zpochybňoval, že panu Šnajdrovi za usilovné přemýšlení, jak postavit domov seniorů, nenáleží sedm milionů korun! Já si myslím, že by mu dokonce mělo náležet víc, že správně by mu ještě státní rozpočet měl nějakých deset milionů poslat. Protože pracoval levně, pod cenou a jeho myšlenky mají daleko větší hodnotu. Čili myslím si, že tady celý justiční aparát, jak soudce, tak státní zástupce rozhodli zcela správně, namístě a doufám, že takto budou rozhodovat v každém případě, když se toho podnikatelského záměru bude účastnit nějaký mimořádný, inteligentní veleduch, jehož cena - jeho myšlenek - je k nezaplacení!
Čili dámy a pánové, nedivte se, že já nemám důvěru v pana Šnajdra, nemám důvěru v jeho čisté úmysly a myslím si, že on už tady má, samozřejmě, připravený plán, jak využije, dřív nebo později, toho, že dnes zrušil tuto pojistku proti rozkradení nemocnic, a samozřejmě na tom trochu vydělá. Proč by ne? Žijeme v tržním hospodářství, každý přece si může utrhnout podle svých možností, to je přece jasné heslo tržního hospodářství made in ODS.
Čili dámy a pánové, mně nezbývá od tohoto pultíku, protože mohl bych tady mluvit ještě hodiny a hodiny, ale samozřejmě poslance pravice bych nepřesvědčil, byť tyto příklady, a příklady pravdivé, reálné a zdokumentované - tak samozřejmě oni to hodí za hlavu, buď že je to nezajímá, nebo se tím trošku pobaví, říkají, on ten Rath je někdy vtipný - bohužel tady je to takové smutné. To je trošku černý humor.***