(18.10 hodin)
(pokračuje Tejc)

Pozměňovací návrh, který byl přijat v ústavněprávním výboru, to určitě vylepšuje a myslím, že ve chvíli, kdy rozhodci budou muset mít vysokoškolské právnické vzdělání, se určitě kvalita onoho rozhodování zvýší a z trhu rozhodců, když to řeknu takto jednoduše, odejde řada lidí, kteří v zásadě rozhodci ani nebyli a pouze podepisovali různé rozhodčí spory bez ohledu na to, jestli je možná ani četli, právě ve prospěch jednotlivých věřitelů.

To, co si ale myslím, že by mělo být ještě doplněno, a proto budu podávat pozměňovací návrh, respektive jsem jej podal a za chvíli se k návrhu, který už leží na poslaneckých lavicích, přihlásím, je za prvé snaha získat více prostředků do státního rozpočtu právě proto, aby Ministerstvo spravedlnosti mohlo lépe kontrolovat rozhodce. My jsme slyšeli od zástupců ministerstva na jednání ústavněprávního výboru, že ti, kteří budou kontrolovat na Ministerstvu spravedlnosti rozhodce, kteří budou rozhodovat, tedy i to, jestli rozhodují v souladu se zákonem, a případně provádět kontroly, mají omezené možnosti. Mají je omezené především proto, že se to bude týkat na ministerstvu snad tří, možná pěti osob. To je skutečně málo na množství sporů a množství případů, které máme. Já myslím, že pokud někdo chce rozhodovat, chce být rozhodcem, chce to dělat profesionálně, pak by měl zaplatit reálnou část za zápis do seznamu, reálnou částku, nikoliv jen formální. Ta částka je navrhována ministerstvem na 5 tisíc korun, respektive pozměňovacím návrhem.

Já si dovoluji podat pozměňovací návrh, aby každý rozhodce, který chce rozhodovat spotřebitelské úvěry a chce být zapsán na seznamu, se na tom musel podílet částkou 100 tisíc korun.

Druhý pozměňovací návrh by měl vést ke zvýšení kvality rozhodců zapsaných na tomto seznamu. Jak podotýkám, týká se to pouze a jenom rozhodců pro spotřebitelské úvěry, nikoliv těch, kteří rozhodují v jiných věcech, a to je zavedení zkoušky. Podle mého názoru nestačí pouze vysokoškolské právnické vzdělání. Ten daný rozhodce by měl podle mého názoru projít i určitou zkouškou, kterou by organizovalo Ministerstvo spravedlnosti, a zkoušku by ale nemuseli vykonávat ti, kteří již justiční nebo advokátní zkoušku složili, to znamená už prokázali daleko rozsáhlejší znalosti problematiky.

To jsou tedy dva pozměňovací návrhy, které podávám. Myslím si, že jsou to návrhy, které by mohly zlepšit situaci. Je možné o nich hlasovat odděleně. Bude záležet na panu zpravodaji, jaký navrhne postup ve třetím čtení. Jak ale říkám, ať už tyto mé návrhy budou, nebo nebudou přijaty, klub sociální demokracie rozhodně podpoří návrh zákona jako celek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Někdo ještě do obecné? Můžeme obecnou rozpravu ukončit. Můžeme rovnou na podrobnou. Tady bych požádal paní poslankyni Janu Kaslovou. Dá přednost, předpokládám, pan poslanec Tejc paní poslankyni Kaslové. Já jsem to předpokládal. Prosím.

 

Poslankyně Jana Kaslová: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si tímto zde ve Sněmovně předložit svůj pozměňovací návrh zákona o rozhodčím řízení, který jste obdrželi do svých lavic - tedy doufám. Jen v krátkosti bych ráda vysvětlila, čeho se tento pozměňovací návrh týká, a prosím tedy o pozornost.

Příznačný rysem smluv v oblasti spotřebitelského úvěrování, který je veřejností trvale negativně vnímán a často mediálně zmiňován, je existence takzvaných rozhodčích doložek. Spory, které z těchto smluv vzniknou, rozhodují nikoliv soudy, nýbrž rozhodci, u nichž vzhledem k jejich vazbě na poskytovatele úvěrů vznikají logicky pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Jistý průlom do stávajících praktik byl učiněn letošní novelou zákona o finančním arbitrovi, do jehož působnosti od července náleží rozhodování sporů mimo jiné v oblasti spotřebitelských úvěrů. Tato kompetence je důsledkem požadavku komunitárního práva na zavedení vhodných a účinných postupů pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů v souvislosti s úvěrovými smlouvami. Řízení před finančním arbitrem může být v této oblasti zahájeno jen na návrh spotřebitele a podnikatel, věřitel nebo zprostředkovatel je ze zákona nucen se jej účastnit. Za současné právní úpravy má však možnost se řízení vyhnout za pomoci zahájení rozhodčího řízení, což je situace zcela nežádoucí, která odporuje principům právního státu i požadavku komunitárního práva.

Pro reálnou funkčnost a současně pro naplnění požadavku směrnice Evropské unie je třeba zákon o rozhodčím řízení zrcadlově doplnit o překážky řízení, to znamená překážky věci zahájené a věci rozhodnuté, a to stejně, jako je tomu v zákoně o finančním arbitrovi. Jinými slovy tam, kde bude řízení zahájeno jako první, to jest před rozhodcem, nebo finančním arbitrem, tam bude řízení také dokončeno. Z těchto uvedených důvodů navrhuji doplnění novely zákona o rozhodčí řízení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych poprosil pana poslance Tejce, pokud by vystoupil v rámci podrobné. Prosím.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, já si dovoluji jen formálně se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem před chvílí ve svém vystoupení předestřel a který byl rozdán na lavice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já přednesu ještě jeden návrh, který se vrací k variantě možnosti vést dva seznamy, a to na ministerstvu a u stálého rozhodčího soudu, tak aby tato varianta byla ve hře před třetím čtení, byla opakovaně v průběhu jednání ústavněprávního výboru diskutována, a protože tady není, tak bych byl rád, abychom měli ještě čas se nad ní zamyslet.

Ten návrh zní: V části první článek 1 bod 3 § 4 se v odst. 4 za slovy "(dále jen ministerstvo)" ruší tečka a věta pokračuje "nebo v seznamu vedeném stálým rozhodčím soudem - § 13".

Jde o problematiku toho, že bylo zatím řečeno, že seznamy povede jenom ministerstvo. Stálý rozhodčí soud, který má poměrně dobrou pověst v České republice a má i poměrně dobrou pověst evropsky, neboť například některé doménové spory má rozhodovat pro celou Evropskou unii, má obavy z toho, že nepovede-li si své seznamy rozhodců sám a bude-li je garantovat ministerstvo, mohlo by dojít ke zpochybnění jeho nezávislosti ve smyslu nezávislého rozhodčího orgánu, jak je vnímán evropskými strukturami. Abychom zbytečně nedošli do situace, že rozhodčímu soudu, který v tomto směru má i mezinárodní renomé, bude náhle jenom proto, že seznam rozhodců pro spotřebitelské smlouvy povede ministerstvo, zpochybněna nezávislost. Chtěl bych, aby tento návrh tady byl, abychom měli ještě týden na přemýšlení, které řešení je správné.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Viděl jsem pana ministra Pospíšila, který se ještě hlásil o slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Pane předsedající, jenom poznámku na závěr obecné rozpravy, ale týkalo se to pozměňovacích návrhů, tak k tomu řeknu jenom dvě poznámky.

Za prvé chci poděkovat za pozměňovací návrh paní poslankyni Kaslové, protože opravdu to je velká praktická věc, kterou ona načetla, protože by opravdu mohlo dojít k tomu, že by nám mohla paralelně probíhat dvě různá řízení o témže předmětu sporu u různých orgánů. Za to děkuji.

A ještě jednu poznámku k tomu, co říkal pan poslanec Tejc, protože o tom jsem tady hluboce přemýšlel. Otázka řekněme poplatků. No, Ministerstvu spravedlnosti by se určitě líbilo, kdyby částka byla 100 tisíc za osobu, která by vykonávala funkci rozhodce, nicméně musíme vnímat jistý princip přiměřenosti. Já se musím nejprve podívat na to, jaké poplatky platí osoby, například insolvenční správci, když vstupují do svého oboru, nebo jaké poplatky platí soudní znalci, kteří se stávají soudním znalcem, případně jiné právnické profese. Tam by měla být jistá forma přiměřenosti a vyváženosti s těmito jinými právnickými profesemi, kde stát realizuje určitý dohled, vykonává se u státu určitá zkouška, zápisy do určitého seznamu, a částka by měla být adekvátní. Protože pak je otázka, jestli by nemělo dojít ke zvednutí i u jiných právnických profesí, aby to bylo přiměřené a případně správné, a možná že se nad tím obecně zamyslíme jako nad možným zdrojem finančních prostředků pro Ministerstvo spravedlnosti. Tím jenom dopředu vysvětluji, že k našemu stanovisku bude třeba širšího pohledu i ve vztahu k jiným právnickým profesím než pouze k rozhodcům. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP