(9.20 hodin)
(pokračuje Dobeš)
Teď to poslední. Já si dovolím odcitovat přesně, jak tady mám napsáno, znění věcného záměru. "Zákon upraví procesní postup a hmotněprávní podmínky, za nichž bude možno zrušit osvědčení vysokoškolské kvalifikace v případech, kdy vyjde najevo, že osoba ve skutečnosti vysokoškolské vzdělání nenabyla, nebo je nabyla podvodně, anebo byla taková skutečnost umožněna závažným porušením zákona." Tolik obecná teze věcného záměru, z které musí přejít konkrétní paragrafové znění.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám ještě slovo panu Ohlídalovi, panu poslanci Ohlídalovi. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dobrá, pane ministře, já vás tedy vezmu za slovo, vše je ve stenozáznamu zaznamenáno, až přijde k věci při jednání na patřičných orgánech, tak bude možnost aspoň ukázat, že vaše tvrzení zde bylo jednoznačně proneseno v tomto směru. Takže tuto věc bychom mohli uzavřít.
Ale já bych vám chtěl na závěr říct ještě jednu podstatnou věc. Při vypracování nebo vypracovávání tohoto věcného záměru, a zdá se, že i později paragrafovaného znění, do hry vstupuje nejen ministerstvo, ale také v poslední době do jisté míry i odborná veřejnost. Co však je zcela pominuto, jsou názory a vliv opozice na vytváření této velmi významné zákonné normy, která pro vývoj vysokých škol v České republice v budoucím období bude nesmírně, nesmírně důležitá.
Pane ministře, vy i vaše vláda totálně ignorujete názory opozice. To se vám opravdu může vymstít. Například sociální demokracie s mnohými partiemi věcného záměru hluboce nesouhlasí a odmítá je. A pokud nebudete respektovat názory opozice, může se vám stát, a je to velmi pravděpodobné, že nejpozději za dva roky a něco se situace změní tak, že vládní odpovědnost bude na jiných politických stranách, právě těch, které teď nesouhlasí s tímto věcným záměrem, a tento zákon může být zásadně - myslím vysokoškolský zákon - zásadně změněn.
Proč vůbec nereflektujete názory opozice, pane ministře? Proč byla vytvořena jakási malá K9 pro tvorbu vysokoškolského zákona, která je složena z členů koalice, a přitom nikdo z nás ještě doposud ani neví, kteří jsou to členové. Můžete nám je jmenovat zde, pane ministře? A strašně by mě zajímalo, proč ignorujete názory opozice, vždyť v řadách opozice jsou lidé, kteří se o vysoké školství zajímají a kteří mu docela rozumějí, pane ministře? Předem děkuji za vaši odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo panu ministru Dobešovi. Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Děkuji, pane profesore, tak toto je teprve slovo do pranice, si myslím. Tak já vám řeknu, jak ta situace probíhá.
K9 netvoří věcný záměr vysokoškolského zákona. Ne, já vám to teď popíšu. Já když jsem přišel na ministerstvo, tak jsem zjistil, že je tam pět let odborné práce. Černokostelecká výzva, pak Bílá kniha, jinými slovy, pět let touha změnit stojedenáctku z roku 1998, protože už neodpovídá podmínkám. Tak jsem téhle touze vyšel vstříc a začal jsem připravovat věcný záměr vysokoškolského zákona, jinými slovy jsem to také měl jako úkol v programovém prohlášení vlády, ale bylo to na čistě odborné úrovni. Můj náměstek pracoval s akademickými reprezentacemi a do dneška vzniklo šest verzí. To nejsou rozdílné verze, to jsou postupně verze, jak se scházela odborná veřejnost, jak byla veřejná slyšení. A vznikla šestá podoba v tom vývoji, v té evoluci věcného záměru. V tu chvíli - a jsme někde v září 2011, konec září 2011 - jsem tento věcný záměr začal představovat svým koaličním partnerům. Ne ho tvořit, ale na odborné K9 složené ze tří a tří a tří zástupců těch stran jsem představil to, na čem se shodla odborná veřejnost. A považuji to za rozumné nejdříve to sdělit koaličním partnerům a říci: Toto jsou parametry, které si žádá odborná veřejnost. Ne Dobeš, ne Věci veřejné, ne K9, ale odborná veřejnost k tomu dospěla. Ve chvíli, kdy se takto na tom shodneme, tak já to předkládám do vlády jako vládní návrh, pak to půjde do Poslanecké sněmovny.
Ale já vám znovu říkám, já vím, že v těchto dnech pozvala kolegyně Putnová pana profesora Wilhelma s paní doktorkou Koťákovou toto představit. Já se tomu nebráním, ale znovu říkám, ještě to není materiál, ke kterému jsme se koaličně shodli a který já dávám na vládu.
Takže jediné, s čím nesouhlasím, je, že K9 něco tvořila. To je vytvořeno odbornou veřejností, tam byly těžké kompromisy, protože ty zájmy tam jsou ohromné, a teď to půjde na vládu a z vlády to půjde do Poslanecké sněmovny. A já věřím, že stejně jak v pětsetšedesátcejedničce bude nesmírně odborná diskuse s vámi, s celou Sněmovnou, bez toho to nejde. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo panu poslanci Ohlídalovi. Prosím, pane poslanče, máte ještě slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Pane ministře, vy říkáte, že ta poslední verze, která byla vytvořena, poslední verze věcného záměru, je výsledkem působení odborné veřejnosti, čili to vypadá, jako by odborná veřejnost vytvořila tu poslední verzi. Ale tomu tak není. Já jsem byl na mnoha jednáních, kde ta odborná veřejnost vystupovala, a i ta odborná veřejnost - naposled to bylo například slyšení v Senátu asi před měsícem, necelým - ta odborná veřejnost má silné výhrady proti poslední verzi, takže neříkejte, že to vytvořila odborná veřejnost. Mám vám jmenovat jednotlivé výhrady podstatných věcí od Rady vysokých škol počínaje přes akreditační řízení, školným konče? A jsou i další. Takže neříkejte, že to, co je poslední verzí, je verze, za kterou odpovídá odborná veřejnost. Tak tomu prostě není. Odborná veřejnost s poslední verzí v mnohých směrech hluboce nesouhlasí.
Takže bohužel, trochu jste zkreslil situaci. Dobře, zvolil jste svůj postup, vláda zvolila svůj postup, uvidíme, jaký bude další vývoj. Očekávám kroky, o kterých jste teď hovořil, a budu je velmi pečlivě sledovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, a pokud se nikdo další nehlásí do rozpravy, můžeme tuto interpelaci ukončit.
Přistoupíme k interpelaci pana poslance Ivana Ohlídala ve věci stížnosti Vysoké školy cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze, s. r. o., sněmovní tisk 397. Prosím, pane poslanče.
(Poslanec Ohlídal říká mimo mikrofon, že navrhuje usnesení.)
Aha, pardon, vy jste navrhoval usnesení, tak prosím, já jsem myslela, že už jste skončil. Takže se vracíme do předchozí interpelace, prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych si dovolil Sněmovně navrhnout usnesení, které zní takto: "Sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra školství Dobeše na moji interpelaci." Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Ještě jednou se omlouvám. Myslela jsem, že už jste byl spokojen s odpovědí, opak je pravdou, tak já přivolám kolegy a nechám samozřejmě o tomto usnesení hlasovat. Nejprve vás ještě všechny odhlásím, prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Tak myslím, že můžu... Je nás stále málo přihlášených, takže ještě chvilku počkám.
Tak zahajuji hlasování... Nemůžu, je nás málo, tak pardon, jestli se můžete prosím přihlásit, protože zdá se mi, že přihlášených je opravdu málo, a neodpovídá to stavu ve sněmovně. (Dohady mimo mikrofon, zda je možno hlasovat.)
Hlásí se pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče.***