(3.40 hodin)
(pokračuje Novosad)
Cílem navržených úprav je snížit zatížení státního rozpočtu v souvislosti s poskytováním státní podpory účastníkům stavebního spoření, potřeba reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, a sblížení podmínek pro zdanění úrokových příjmů plynoucích ze stavebního spoření s podmínkami pro zdanění typu příjmů z jiných bankovních vkladových produktů. Tento zákon je založen na úvěr nečerpajících a úvěr čerpajících účastníků stavebního spoření. Pro stabilitu systému je údajně nepříznivý podíl klientů. Ke konci roku 2009 bylo ve stavebních spořitelnách po vázací lhůtě 314 miliard korun vkladů, což tvoří 75,7 % veškerých finančních prostředků. Jedná se o účastníky, kteří nečerpají úvěr, ale pouze spoří s tím, že své úspory pak mohou použít na jakýkoliv účel. Systém v tomto rozsahu pak primárně neslouží k zajištění bytových potřeb, ale především jako produkt střednědlouhodobého či krátkodobého spoření jen v současné době vnáší nadstandardní zhodnocení.
Cílem v této novele navržených úprav je snížit zatížení státních rozpočtů v souvislosti s poskytováním státní podpory účastníků stavebního spoření, potřeba reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době plně nevede k financování bytových potřeb, a sblížení podmínek pro zdanění úrokových příjmů plynoucích ze stavebního spoření s podmínkami pro zdanění obdobného typu příjmů z jiných bankovních vkladových produktů.
Z hlediska úpravy výše státní podpory to je jejich snížení z dosavadních 15 % na 10 % z úsporné částky v příslušném kalendářním roce, a to od 1. ledna 2012 u všech smluv o stavebním spoření. Zvýšení podílu součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na počtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření v roce 2012, z dosavadních 15 % na 25 %. A zvýšení limitu součtu cílových částek pohledávek z úvěrů osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, a z úvěrů, které slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb, i v případě, kdy účastníci ještě nemají nárok na poskytnutí úvěru ze státního spoření v roce 2012, z dosavadních 20 % na 30 %. Je totožný s návrhem, který Senát projednával v roce 2010 a který byl nálezem Ústavního soudu zrušen včetně srážkové daně ve výši 50 % na státní podporu stavebního spoření, neboť to shledal Ústavní soud protiústavní.
Stavební spoření s příspěvkem státu je dnes nejvýhodnějším spořením pro občany České republiky. Ke konci roku 2009 bylo ve stavebních spořitelnách po vázací lhůtě 314 miliard korun vkladů, což tvoří 75,7 % veškerých finančních prostředků. Dnes to činí téměř 400 miliard. Jedná se o účastníky, kteří nečerpají úvěr, ale pouze spoří s tím, že své úspory pak mohou využít na jakýkoliv účel. Statisticky již ovšem nepodchytí, že vysoké procento těchto úspor jde přece jenom na bydlení, i když ne formou úvěrů. Jde to přímou platbou na ceny bytů, vybavení bytů apod. To, myslím, dokladuje, že spoří prakticky všechny rodiny. Nevyhneme se argumentaci, že průměrná úroková míra spořicích termínovaných účtů činí dvě až tři procenta ročně, přičemž účastník stavebního spoření v současné době dosahuje efektivního zhodnocení prostředků dosahujícího téměř šesti procent.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, já se pokusím vám zjednat trochu klidu. Zejména požádám kolegy, s kterými na sebe dobře vidíme, aby poněkud ztišili svá slova.
Poslanec František Novosad: Téměř 5 milionů smluv dokladuje, že spoří prakticky polovina národa.
Pokud by ovšem k zamítnutí došlo, pak v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, kterým zrušil zákon číslo 348/2010 Sb., neobživují ustanovení platná před přijetím zrušení právní normy. Zrušením zákona, který novelizoval zákon o stavebním spoření, dojde uplynutím 31. prosince 2011 k jeho vyřazení z právního řádu České republiky, a nikoliv k faktické nové právní úpravě formou ožívání předpisu již dříve zrušeného.
Rok 2010 byl ve znamení voleb, nové vládní koalice a následné změny legislativních pravidel stavebního spoření. Motivem pro novelu zákona bylo zajištění úspor prostředků ze státního rozpočtu v rámci reformy veřejných financí a sjednocení podmínek všech smluv při zaručení funkčnosti systému stavebního spoření do budoucna. Na podzim byla novela schválena v obou komorách Parlamentu a podepsána prezidentem republiky. Zákon nabyl účinnosti od 1. ledna 2011.
Nové podmínky stanovené v zákoně se vztahují na všechny smlouvy. Novela zákona upravila výpočet státní podpory. Výše státní podpory byla novelou stanovena na 10 % z uspořené částky v kalendářním roce. Maximální částka, ze které je možno státní podporu vypočítat, je 20 000 korun. Za jeden kalendářní rok je tedy možno získat státní podporu v maximální výši dva tisíce korun.
Zrušení úrokového osvobození výnosů z úroků. Stavební spoření nebude již osvobozeno od daně, kterou platí klienti standardních bank z výnosů, které jim plynou z úroků. Úroky tak budou zdaněny 15 procenty a odváděny srážkou, kterou provede stavební spořitelna. Podporu lze nárokovat i na více smluv, ale jen do limitu. Novela zákona umožňuje nárokovat státní podporu na více smluv uzavřených jednou fyzickou osobou, nárok však bude uspokojen do celkové výše maximální státní podpory, tedy celkem do dvou tisíc korun. Přednostně se bude státní podpora připisovat na smlouvy dříve uzavřené až do vyčerpání maximálního nároku. Dosud se tento režim týkal pouze smluv uzavřených k 1. 1. 2004.
Děkuji za pozornost. ***