(15.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
A já se teď nechci zabývat pobídkami do filmového průmyslu, já to chci trochu zobecnit, abychom si uvědomili, že v krizových časech zesílí akcenty a nápory výborně organizovaných menšin, kterým se říká lobby, na celkový koláč té neorganizované většiny, které se říká daňoví poplatníci. Z jistého úhlu pohledu veřejné rozpočty nejsou nic jiného než věčná bitva těchto dobře organizovaných menšin proti neorganizovaným většinám, kterým se říká daňoví poplatníci, aby na jejich úkor pro svůj zájem pod jakýmikoli bohulibými prostředky získaly víc, než by jim příslušelo v případě důsledné aplikace rovných podmínek pro všechny. Ta bitva je věčná a v době krize vždycky zesiluje. S tím, prosím pěkně, počítejme.
Je na každém z nás, zda chceme stát na straně té dobře organizované menšiny, nebo té neorganizované většiny. Z hlediska volebních hlasů by se zdálo, že není o čem uvažovat, ta většina je mnohem víc lidí. Problém je, že to je často velmi nekomfortní pozice, protože ta organizovaná menšina se umí mnohem reálněji odměnit. Nicméně se domnívám, že je povinností každého z nás stát na straně té neorganizované většiny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí pan poslanec Robin Böhnisch.
Poslanec Robin Böhnisch: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Půjde také o svěží nápad, ale mnohem stručnější a nepůjde o film. Dovolte mi stručně vystoupit k vládnímu návrhu zákona o státní rozpočtu České republiky na rok 2012.
O zvyšování DPH, o tom, že se návrh rozpočtu opírá o návrhy, které ještě neprošly celým legislativním procesem, tu už bylo hovořeno a nepochybně ještě bude. Já se tomu vyhnu a jen vás seznámím s krátkým textem, na který jsem nedávno narazil a který popisuje zajímavý nápad, který by se jistě mohl uplatnit v souvislosti s daňovými úniky a stavem veřejných financí i v Česku. Ministerstvu financí se nedaří řádně inkasovat přímé daně, příjmovou část státního rozpočtu musí zajišťovat zvyšováním sazby DPH. Organizované úniky v DPH rovněž nejsou ze strany státu efektivně postihovány, a přitom jdou zřejmě až do desítek miliard. O funkční a osvědčené metody ze světa ovšem jako kdybychom dlouhodobě nejevili zájem.
V Hospodářských novinách 11. května 2011 jsem našel článek ředitele firmy Jablotron Dalibora Dědka. Jmenuje se Na Tchaj-wanu hlídá výběr daní celý národ, a protože jde opravdu jen o pár vět, dovolím si vás s článkem seznámit.
Cituji: Možná už se vám to také stalo. Řemeslník se opatrně zeptá, zda na to chcete účet, anebo budete raději platit nižší cenu bez dokladu. V České republice se prostě přivírá oko nad tím, že část peněz v byznysu teče bez toho, že by se z nich odváděla daň.
Naše firma - cituji dále Dalibora Dědka - měla téměř 15 let pobočku na Tchaj-wanu. Díky tomu jsem měl možnost poznat o této zemi hodně zajímavého. Jedna z věcí, kterou jsem zpočátku nechápal, byla posedlost Tchajwanců sbírat v obchodech účty. Bez rozdílu, zda kupují láhev vody, nebo ledničku, si účtenky pečlivě ukládají. Když jsem někde v obchodě nechal ležet účet u kasy, tak mi obvykle prodavač zapomenutou účtenku úslužně vnucoval. Pokud jsem nakupoval s přáteli, měli upřímnou radost, jestliže jsem jim své účtu přenechal. Dlouho jsem to považoval za místní úchylku. Později jsem ale pochopil, že je to výsledek neuvěřitelně chytrého kroku, který tamní Ministerstvo financí zavedlo už v roce 1951. Oficiálně se to jmenuje Uniform Invoice Lottery a jako téměř každá dokonalá věc je to naprosto jednoduché.
Všichni podnikatelé na Tchaj-wanu musí používat registrační pokladny. Každý účet z registrační pokladny má unikátní osmiciferné číslo. No a 25. dne v každém lichém měsíci pořádá Ministerstvo financí velkou státní loterii. Vylosují 6 výherních čísel a vy si zkontrolujete všechny své účtenky za předchozí dva měsíce. Za účty, na nichž se shodují poslední trojčíslí, vyhráváte 200 tchajwanských dolarů, to je asi 114 korun. Za čtyřčíslí tisícovku, za pět čísel čtyři tisíce a tak postupně, až dva miliony tchajwanských dolarů. Je přitom úplně jedno, zda byla vaše účtenka za 10 korun, nebo za desetitisíce. Tchajwanský berňák si tak vlastně z celého národa udělal kontrolní orgán, který žádnému obchodníkovi neodpustí vystavení dokladu. Navíc vítězné účtenky, za něž si vyzvednete svou výhru, zadá finanční úřad do počítače a zkontroluje, zda se údaje shodují s tím, co přišlo z registračních pokladen od podnikatelů. Pokud ne, tak běda!
Vlastně je to ďábelsky jednoduché a neuvěřitelně účinné. Uvádí se, že zavedením této státní loterie se zvýšil Tchaj-wanu výběr daní o 75 %. Daňová loterie tam funguje déle než 50 let a všichni si díky ní zvykli, že je normální platit daně. Nikdy jsem se tam nepotkal s žádným pokusem obejít systém. Zřejmě díky tomu, že všichni řádně platí daně, je na Tchaj-wanu jednotná sazba daně z přidané hodnoty jen 5 %.
Někdy tak přemýšlím, proč se naši politici nepoučí tam, kde to funguje. Když si ale večer pustím televizi, uvědomím si, že Tchaj-wan je daleko a lidem, kteří řídí náš stát, jsou patrně mnohem bližší žabomyší aféry a shánění špíny na ostatní...
Tolik tedy článek Dalibora Dědka jako možná inspirace pro správce státní pokladny. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní má slovo pan poslanec Michal Hašek.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dnes absolvujeme rozpravu o návrhu státního rozpočtu na rok 2012. Zdá se, že pro současnou vládu byl úhelným kamenem při sestavování tohoto rozpočtu výsledný schodek a mnohem méně už se hledělo na obsah a na strategie, které by měl návrh státního rozpočtu realizovat a také podporovat. Proto je Poslanecké sněmovně předložen návrh rozpočtu, který podle našeho názoru nenese příliš pozitivního pro naši zemi, pro kraje, pro obce, pro občany a koneckonců ani pro firmy.
Poslední návrh rozpočtu nebyl, použiji-li slova pana premiéra Nečase, souhrnem tupých účetních škrtů. Já jsem našel jiný citát, který se vztahuje k letošnímu rozpočtu, a je to citát autora, ministra financí pana Miroslava Kalouska, tak jak se vyznal svým stranickým kolegům na sněmu TOP 09 v Hradci Králové. Cituji teď pana ministra Kalouska: Vyhrnuli jsme si rukávy, vzali do ruky nože a udělali to, co se dá, prostě ořezat. Ořezat vše, co se ještě ořezat dalo. Konec citátu.
Jsem přesvědčen, dámy a pánové, že návrh státního rozpočtu na rok 2012 zvláště ve světle toho, že ministr financí přiznal faktickou neplatnost makroekonomické predikce, na které byl postaven návrh tohoto státního rozpočtu, už je v tuto chvíli pouhopouhým slohovým cvičením. Je to souhrn určitých nastřelených čísel. Jsem přesvědčen, že se nejedná o žádné efektivní škrty, ale o souhrn účetních a finančních operací, který bůhví jak bude dlouho platit. Vláda už připravuje méně kritickou, kritickou a hodně kritickou variantu možného propadu ekonomického vývoje a dopadů na veřejné finance v České republice v příštím roce. Ten úkol už byl zadán také Národní ekonomické radě vlády, poradnímu orgánu NERV, a tak opravdu nevím, jestli má smysl dnes hodiny diskutovat nad dokumentem, který opravdu bude mít za pár týdnů, dámy a pánové, hodnotu pouhopouhého sběrového papíru. Ale nechť. Jsem přesvědčen, že obecně návrh státního rozpočtu nepřináší žádné skutečné strategie. Není nástrojem k podpoře cílů oblasti konkurenceschopnosti, rozvoje infrastruktury v naší zemi, k udržení kvality a rozsahu veřejných služeb.
Kdyby tu byl pan premiér, určitě bych se ho zeptal, kde jsou v návrhu státního rozpočtu promítnuty možnosti nabídky finančních prostředků Evropské unie, jak bude ošetřeno dočerpání finančních prostředků z jednotlivých operačních programů, kde mimochodem zejména operační programy spravované vládou silně pokulhávají z hlediska absolutního objemu čerpaných peněz a certifikovaných peněz, které máme k dispozici z Evropské unie pro toto plánovací období. ***