(16.20 hodin)
(pokračuje Chvojka)
V návrhu státního rozpočtu žádná nerozdělená rezerva na důchodovou reformu ve výši 21,3 mld. Kč není. Tedy tyto peníze se zřejmě utratí a projedí, zcela v rozporu s ujišťováním pana premiéra. Ledaže by někde v návrhu státního rozpočtu byla nějaká skrytá pokladnička, kde tyto peníze pan premiér schraňuje.
Ono se na první pohled vlastně nic neděje. V příštím roce se žádné pojistné na důchody vyvádět nebude, tak proč nevyužít příjmy, které se podařilo získat s ročním předstihem? Zvláště za situace, kdy realita na příjmové stránce rozpočtů velmi pokulhává za původními předpoklady. Příjmy získané ze zvýšené DPH v roce 2012 nebudou určeny pro důchodovou reformu, ale pro zaplácnutí děr na příjmové straně státního rozpočtu. Problém je však v tom, že pokud se letos těchto více než 20 mld. Kč dodatečných příjmů z DPH použije na rozpočtové výdaje, tak příští rok se bude muset výdajová stránka rozpočtu minimálně o stejnou částku seškrtat, to aby bylo možno naplnit předpoklad poklesu deficitu, a zároveň zhruba tuto částku vyvést ve prospěch soukromých penzijních fondů. Je tak naprosto nesporné, že jakmile se otevře debata o rozpočtu na rok 2013, objeví se znovu návrh na zvýšení DPH ne na 17,5 %, ale minimálně na 19 %. Jen tato varianta je totiž schopna přinést do rozpočtu dalších více než 20 mld. Kč, tak potřebných na vyvedení pojistného z rozpočtu ve prospěch penzijních fondů. O tom, že tato úvaha je pravdivá, svědčí dle mého zprávy o tom, že pan premiér již počítá s tím, že v případě horšího než předpokládaného vývoje ekonomiky by se DPH již v příštím roce měla zvednout na 19 % s výjimkami u léků, knih a dalších.
Charakteristickým rysem státních rozpočtů České republiky od nástupu vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, která pak pokračuje i v současné koalici ODS, TOP 09, Věci veřejné, je, že řešení vlastních problémů přesouvá systematicky na někoho jiného, na rozpočty krajů, zdravotních pojišťoven, obcí, a samozřejmě na většinu občanů.
Problémem, který nelze přehlédnout, však je i to, že Ministerstvo financí dostatečně neanalyzuje příčiny výrazného neplnění rozpočtových příjmů v roce 2011 a také nenavrhuje žádné aktivní opatření k nápravě. O tom, že se v návrhu státního rozpočtu nedočteme o takových věcech, jako je například výrazné zintenzivnění boje proti daňovým únikům, které podle expertiz dosahují hodnot desítek miliard korun ročně, není snad ani třeba mluvit.
Státní rozpočet pro rok 2012 dále pokračuje v letošních plošných škrtech v sociálních výdajích, ve své době i vládními představiteli považované za plošné a bezmyšlenkovité, a dále ztěžuje pobírání dávek. Přitom všeobecně známé problémy rozpočtu přetrvávají. Zatím se nezávislý audit nemandatorních výdajů a jejich racionalizaci a efektivní využití nedaří zajistit. Novela zákona o rozpočtových pravidlech, přijatá před několika lety, a z ní pramenící výrazné nárůsty rezervních fondů jednotlivých ministerstev v řádu desítek miliard korun zcela jasně ukázaly, že rozpočty celé řady resortů jsou velmi plýtvavé a celý rozpočtový proces je velmi špatně plánován a řízen.
Opatření obsažená v návrhu státního rozpočtu povedou nevyhnutelně k nárůstu počtu chudých, k polarizaci společnosti na bohaté a chudé a k popírání přirozené společenské solidarity. Politici dosud zneužívají relativně dobré situace v České republice v oblasti chudoby. Tyto údaje však dokládají pouze to, že stávající sociální systém je doposud stále ještě funkční a dokáže kvalitně ochránit nejzranitelnější skupiny občanů a jejich rodiny před propadem do chudoby.
Vývoj v nadcházejícím roce 2012 bude skutečně rokem zlomu trendů. O tom by nemělo být pochyb. Je bezpochyby rokem nástupu k jednotné sazbě DPH, která se stane rozhodujícím daňovým příjmem. To přiblíží českou ekonomiku zemím s nejnižší ekonomickou úrovní v EU i v Evropě vůbec. Bude to také nástup k důchodové reformě, mimořádně nebezpečnému experimentu s důchody budoucích generací. Bude to ovšem také rok vyostření sociální situace, kdy zejména zaměstnanci budou vystaveni frontálnímu útoku na svá dosavadní sociální práva a na svoji životní úroveň. Je také charakteristické, že v každé takové krizi dochází i ke vzniku nových trendů a nových jevů. Tak tomu zcela určitě bude i v roce 2012.
Kolegyně a kolegové, pro výše uvedené vážné nedostatky nemohu předkládaný návrh zákona o státním rozpočtu podpořit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci a prosím, aby se slova ujal poslanec Jan Látka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, návrh státního rozpočtu na rok 2012 je postaven na určitých parametrech. I pokud budou tyto parametry naplněny, je rozpočet v duchu vládního prohlášení postaven na filozofii další destrukce veřejných služeb prostřednictvím privatizace, to znamená, že rozpočet neskýtá záruku ani pouhého udržení rozsahu a kvality veřejných služeb. Aktuální ekonomická data naznačují, že lze reálně očekávat, že parametry, na kterých je státní rozpočet na rok 2012 postaven, nebudou naplněny. V tom případě se obávám, že jak v roce 2012, tak i dalších letech se hlavním nástrojem politiky vlády stanou redukce na výdajové straně rozpočtu. Reálně tedy hrozí, že rozpočtové schodky v oblasti platů, sociální politiky a politiky zaměstnanosti nejenže nebudou v roce 2012 naplněny, ale naopak bude pokračovat jejich redukce.
Je potřeba ponechat počet zaměstnanců ve veřejných službách a správě na úrovni roku 2011. Další snižování počtu zaměstnanců o více než 6 tisíc by ohrozilo rozsah a kvalitu veřejných služeb a správy. Jsem přesvědčen, že v důsledku tohoto kroku dojde k rozvratu služeb, financovaných z veřejných zdrojů a připraví se tak další prostor pro jejich privatizaci. V zásadě nelze souhlasit s navrhovaným snížením objemu finančních prostředků na platy zaměstnanců veřejných služeb a správy. Jak vyplývá z pololetních údajů o vývoji platů, dochází již v letošním roce u většiny zaměstnanců k razantnímu snižování příjmů, a proto je další snižování z hlediska kvalifikační úrovně zaměstnanců, plnění rozsahu a složitosti práce absolutně nepřijatelné. Neustálé snižování platů již dnes vzhledem k jejich nízké úrovni významně snižuje motivační funkci platu a vyvolává sociální napětí. Kvalita i rozsah veřejných služeb jako významného segmentu životní úrovně obyvatelstva je politikou této vlády systematicky destruována, což je nepřijatelné.
Z předloženého návrhu usnesení vlády k návrhu zákona o státním rozpočtu navíc vyplývá, že ministr financí bude nadále zmocněn upravovat v průběhu roku 2012 počty zaměstnanců a objemy prostředků na platy ve všech resortech. Toto zmocnění prohlubuje obavy, že v průběhu roku 2012 dojde k dalšímu snižování rozsahu a kvality služeb v resortech, za něž nese ústavní odpovědnost celá vláda. Je potřeba důkladně protestovat proti pokračujícímu rozvratu veřejných služeb a správy a požadovat v návrhu státního rozpočtu pro rok 2012 zachovat stávající počet zaměstnanců a současně navýšit objem prostředků na platy, a to minimálně v rozsahu, který bude garantovat kompenzaci propadu platů v roce 2011 a pokrytí nárůstu spotřebitelských cen v roce 2012.
Návrh státního rozpočtu je zpracován odlišně od předchozích let, a proto je náročné adekvátně porovnat jednotlivé položky státního rozpočtu v meziročním srovnání. Navíc řada zákonů, s jejichž účinností návrh státního rozpočtu počítá, například zákony o sociální reformě, jsou zatím v legislativním procesu.
Zásadním problém však je, že pravicové vlády systematicky vyprazdňují sociální systémy, ale když se podíváme na návrh rozpočtu na rok 2012, tak objem prostředků na sociální transfery ve srovnání s rokem 2011 opticky roste v globálu v jednotlivých oblastech. Na první pohled hlavně pro veřejnost a média to může vypadat, že vláda myslí na své občany, počítá s valorizací životního minima a důchodů, a dokonce meziročně zvyšuje objemy na sociální transfery kromě nemocenského. Pokud však analyzujeme předložený návrh rozpočtu v kontextu změn sociálních zákonů, které jsou v Poslanecké sněmovně, je nutné si položit otázku, do jaké míry jsou předložené veličiny opřené o realitu a do jaké míry mají spíše zaretušovat skutečné záměry vlády.
Od 1. ledna 2012 vstoupí v účinnost další etapa sociální reformy a podle důvodových zpráv k příslušným zákonům jedním z hlavních cílů této etapy reformy je další snížení sociálních výdajů. Z návrhu rozpočtu to ale nevyplývá. Naopak, v roce 2012 ve srovnání s očekávanou skutečností roku 2011 by podle předloženého návrhu měly například výdaje na podpory v nezaměstnanosti přes předpokládaný pokles nezaměstnanosti o půl procentního bodu a další zpřísňování podmínek pro jejich výplatu vzrůst o 1,3 mld., resp. o 11,8 %. Mám za to, že jde o hru čísel. Obávám se, že po realizaci nových redukcí, které nyní projednává Parlament České republiky, bude vláda v návrhu rozpočtu pro rok 2013 pouze suše konstatovat, že výdaje na podporu v nezaměstnanosti, na státní sociální podporu, na dávky v hmotné nouzi a na zdravotně postižené jsou nižší, než stanovil rozpočet pro rok 2012. ***