(19.00 hodin)
(pokračuje Šincl)
Já bych teď přeskočil k tomu, že vám řeknu, kolik jsou odhadované výnosy pro veřejné rozpočty z tohoto filmu. Opravdu ve stručnosti. Výsledek modelu, kterým byly vyhodnoceny přímé výnosy pro veřejné rozpočty z výroby filmu Rockstar a nepřímé výnosy - vyplývají následující: a) Celkové procento výnosu veřejných rozpočtů z celkového rozpočtu tohoto filmu je 26,5 %, tedy 8 962 958,91 Kč. b) Z toho úspora nákladů veřejných rozpočtů na nezaměstnané v případě tohoto filmu odpovídá cca 740 tisíc. Čistý celkový výnos veřejných rozpočtů po vyplacení podpory 6 426 800 Kč činí v celku 2 536 158 Kč. A tak bych mohl samozřejmě pokračovat dál a dál.
Jenom jsem tímto chtěl říct, že si myslím a jsem přesvědčen, a doufám, že tím jsem přesvědčil i některé naše kolegy, že tyto filmové pobídky jsou smysluplné.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v řadách ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan ministr Kalousek. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Jenom faktickou. Pane poslanče, když jsem řekl svoji obecnou úvahu o souboji organizovaných menšin s neorganizovanými většinami, rozhodně to nebylo osobní a rozhodně jsem se nedomníval, že vy patříte mezi nějaké lobisty. To říkám pro vysvětlení, nejen z vděčnosti, že jste se rozhodl nečíst tu studii. (Smích.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla slova pana ministra financí. Nyní se vracíme do přihlášek. Slovo dostane pan poslanec Roman Sklenák. Ještě předtím oznámím omluvu z dnešního jednání, a to od 20 hodin z osobních důvodů od pana poslance Jiřího Štětiny. Ta omluva se vztahuje i k zítřku, a to ze zdravotních důvodů.
Slovo má pan poslanec Roman Sklenák.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já jsem se snažil tu probíhající rozpravu v rámci možností pozorně sledovat a nerad bych hovořil k něčemu, o čem zde již byla řeč, tak budu velmi stručný a omezím se pouze na jednu část návrhu rozpočtu, o které, pokud mi tedy v rozpravě nic neuniklo, dosud řeč nebyla, a to na návrh výdajů pro oblast státní politiky zaměstnanosti.
Návrh rozpočtu v oblasti politiky zaměstnanosti hrubě podceňuje skutečnou realitu na trhu práce a problém nezaměstnanosti řeší nikoli posílením a zefektivněním aktivní politiky zaměstnanosti, ale restrikcemi vůči nezaměstnaným osobám. Hlavními pilíři této politiky jsou restrikce výdajů na politiku zaměstnanosti obecně a na aktivní politiku zaměstnanosti zvláště. Výrazně tento trend vychází najevo, srovnáme-li upřesněné očekávané hodnoty výdajů pro rok 2011 a jejich původní rozpočtovanou výši. Původně rozpočtované výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti ve výši 3 miliard Kč byly v průběhu roku redukovány na necelé 2,5 miliardy. To znamená, že i původní rozpočet na aktivní politiku zaměstnanosti, už tak doslova likvidačně zredukovaný proti roku 2010 o 60 %, je v průběhu roku 2011 ještě dále nevyužíván.
Tato skutečnost pouze znovu potvrzuje negativní přístup vlády a Ministerstva práce a sociálních věcí k programům aktivní politiky zaměstnanosti. Navíc v situaci, kdy počet nezaměstnaných je trvale na úrovni půl milionu osob a ani vládní odhady nepředpokládají podstatné snížení nezaměstnanosti. Naopak podle předpokladů i některých podnikatelských svazů hrozí další kolo krize s růstem nezaměstnanosti.
Návrh státního rozpočtu na rok 2012 sice předpokládá určité mikroskopické zvýšení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, ale při dosavadní praxi a zahájeném rozvratu úřadů práce se dá očekávat, že tato suma bude ve značném rozsahu použita spíše na financování soukromých agentur práce, tj. na vládou prosazované sdílení zprostředkování práce, a nikoli na rozvoj programů aktivní politiky zaměstnanosti.
V každém případě výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v České republice v mezinárodním srovnání zůstávají hluboko pod úrovní vyspělejších zemí Evropské unie. Pro srovnání, podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti na hrubém domácím produktu v České republice byl v roce 2008 0,17 %, v roce 2009 0,14 %, v roce 2010 0,20 %, v roce 2011 již jen 0,07 % a v roce 2012 má být 0,08 %. Tento podíl je ve vyspělých zemích Evropské unie na úrovni 1 % až 1,3 % HDP. Znamená to tedy, že tento typ výdajů bude v České republice asi 15krát nižší než v okolních zemích.
To je ode mě vše. Děkuji vám za vaši pozornost. (Potlesk z řad ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím nyní pana poslance Jana Hamáčka.
Poslanec Jan Hamáček: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, ta debata k návrhu státního rozpočtu byla velmi obsáhlá a celá řada mých kolegů se tady vyjádřila k rozpočtu jako celku, zejména k těm makročíslům. Mně dovolte, abych na samém konci se chvilku zastavil u dvou konkrétních kapitol tohoto návrhu státního rozpočtu, a to konkrétně u kapitoly Ministerstvo zahraničních věcí a u kapitoly Ministerstva obrany.
Podívám-li se nejprve na Ministerstvo zahraničních věcí, tak je asi potřeba konstatovat, že - a to dlouhodobě - rozpočtové prostředky, které jsou pro tuto kapitolu vyčleněny, nedostačují pro to, aby Ministerstvo zahraničních věcí mohlo v plné šíři plnit své úkoly, které vyplývají z klíčových dokumentů v oblasti zahraniční politiky. V této souvislosti bych zmínil zejména nově schválenou koncepci zahraniční politiky.
Tento dokument vytyčuje základní cíle naší zahraniční politiky a mluví také o prostředcích, které naše ministerstvo a naše diplomatická služba budou používat. My jsme ho podrobili celkem zevrubnému projednání v zahraničním výboru a je možná paradoxem, že zahraniční výbor ve svém stanovisku uvedl dvě výhrady k této koncepci, které asi nejvíce souvisejí s projednávanou materií, to znamená s rozpočtem, protože to jsou věci, nebo oblasti, jichž se nedostatek rozpočtových prostředků dotýká. Tou první oblastí je ekonomická diplomacie. Tou druhou oblastí je efektivní a fungující síť českých zastupitelských úřadů.
Asi se všichni shodneme, že ekonomická diplomacie je něco, co má velmi vysoký multiplikační efekt pro českou ekonomiku, a je samozřejmě škoda, když nejsou využity jak kapacity našich diplomatů, tak dobré jméno České republiky, které historicky v celé řadě zemí světa máme, a když se necháváme z tradičních trhů vytlačovat konkurencí, ať je to konkurence v rámci Evropské unie, nebo konkurence z jiných, například z asijských států. Já zastávám názor, že toto je oblast, která by si zasloužila podstatně vyšší podporu ze strany státního rozpočtu, protože každá koruna či euro či dolar, protože ministerstvo účtuje velkou část svých prostředků v cizí měně, se nám mnohonásobně vrátí.
Totéž platí pro fungující síť našich zastupitelských úřadů. Ministerstvo v důsledku několikerých úsporných opatření přistoupilo k rušení našich zastupitelských úřadů. Po pravdě řečeno přistoupilo k velmi nesystémovému rušení našich zastupitelských úřadů, kdy zavíralo úřady v destinacích, které jsou pro Českou republiku klíčové, ať je to Latinská Amerika nebo subsaharská Afrika, a tudíž docházelo k tomu, o čem jsem mluvil - ztráta příležitostí na těchto trzích a vyklízení prostoru pro firmy a podnikatele z jiných zemí. ***