(23.10 hodin)
(pokračuje Petrů)

Se stavebním spořením mají mnohaleté zkušenosti i naší sousedé v Německu. První německá stavební spořitelna Bausparkasse für Jedermann byla založena v roce 1885 v Bielefeldu. Rozvoj stavebního spoření však nastal až po první světové válce. Nejznámější stavební spořitelnou se stala Wüstenrot, která byla založena v roce 1921. Stavební spoření v Německu je hojně využívaným produktem i dnes.

I když první stavební spořitelny vznikly na našem území již v roce 1927, k rozšíření stavebního spoření až do změny režimu v roce 1989 nedošlo. Socialistický model hospodářství nepodporoval individuální spoření na pořízení vlastního bydlení. Snaha vlády motivovat občany k investici do vlastního bydlení vedla v roce 1993 k uvedení stavebního spoření na český trh. V této době vznikl zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.

U smluv uzavřených od začátku roku 2004 byla stanovena výše státní podpory na 15 % z naspořené částky v kalendářním roce - dříve 25 %. Při vkladu 20 000 korun ročně je připsána maximální výše podpory 3000 korun - dříve 4500 korun při vkladu 18 000 korun. Současně byla prodloužena i minimální doba povinného spoření, tzv. vázací doba, a to z pěti na šest let. Dojde-li k plánovanému snížení státní podpory, lze očekávat další pokles zájmu u lidí, kteří jej využívali především ke spoření.

Pro tuto vládu se regulace stavebního spoření stává významným nástrojem v rozpočtové politice. Snížení státního příspěvku na maximálně 2000 korun má přinést rozpočtové úspory ve výši asi 6 miliard korun. Pro stavební spořitelny zase novinky znamenají zásah do jejich hlavního byznysu.

Na klienty se ovšem v diskusi o budoucnosti stavebního spoření někdy neprávem zapomíná. Jde přitom o tradiční finanční produkt, který využívá bezmála polovina české populace. Objem vkladů ze stavebního spoření ke konci roku 2010 dosáhl 430 miliard korun. To představovalo zhruba 18 % z celkových finančních aktiv českých domácností.

Připravované reformy postupně ohlodávají stávající model stavebního spoření až téměř na kost. Přesto i s nižším státním příspěvkem je stavební spoření stále jedním z nejvýhodnějších a hlavně nejjistějších finančních produktů. Například v porovnání se spořicím účtem přináší stavební spoření i po změnách střadateli při měsíčním ukládání tisíce korun až o dva procentní body vyšší výnos.

Jak ukazuje případ Slovenska, které změny ve stavebním spoření zavedlo na začátku tisíciletí, regulace může snížit důvěru klientů ve finanční produkt, který se víc než který jiný těší pozornosti reformních snah vlády. Podpora bydlení je koncepční dlouhodobou záležitostí. Právě proto jí nesvědčí časté a dílčí úpravy, jako se tomu děje nyní v případě stavebního spoření v tuzemsku.

Aby změn nebylo málo, po snížení státního příspěvku z 15 na 10 % naspořené roční částky, tedy maximálně 2000 korun, schváleném na začátku září Poslaneckou sněmovnou, by dle návrhu Ministerstva financí měla následovat novela zákona o stavebním spoření. Ta má přinést zavedení účelovosti pro využití státního příspěvku na účely bydlení a také zrušení specializace pro poskytování stavebního spoření finančními institucemi. Návrh novely, který má zamezit využívání státního příspěvku na jiné účely než bydlení, předložilo Ministerstvo financí už koncem července. Podle ní budou lidé využívající stavební spoření muset prokazovat, že státní příspěvek využili na bydlení. Řeč tedy není o částce, kterou si sami naspořili, ale jen o účelovém vynakládání státního příspěvku. Ten v současné době v maximální výši činí 2000 korun ročně. Prokazování účelovosti ale pravděpodobně zvýší byrokracii kolem stavebního spoření. Bude totiž třeba dokládat další dokumenty, což zvýší nároky jak na klienty, tak na banky.

V důsledku toho, že novela předložená Ministerstvem financí umožní vstup běžných bank do stavebního sektoru, se také zruší současný princip specializace finančních institucí na poskytování stavebního spoření. To může stavební spořitelny do budoucna znevýhodnit. Přitom stavební spořitelny u nás i v zahraničí jsou stabilní finanční instituce, které ukázaly vysokou odolnost vůči negativním šokům během globální krize. Dokázaly to díky konzervativnímu modelu fungování a investování a také úspěšnou aplikací robustních modelů pro řízení rizik. Ve srovnání s jinými finančními institucemi totiž stavební spořitelny podléhají mnoha omezením, pokud jde o možnost shromážděné prostředky investovat, a tím vytvořit další zdroje pro poskytování úvěrů. Přijetí návrhu na zrušení specializace ale povede k tomu, že na trhu stavebního spoření budou fungovat dva typy subjektů s různými právy a povinnostmi - stavební spořitelny a spolu s nimi banky. Těm druhým díky tomu, že na ně tato omezení nebudou platit, vznikne konkurenční výhoda. Vyvolá to otázky nejenom ekonomické, ale i právní. Různý přístup k poskytovatelům stavebního spoření by totiž narušoval princip rovnosti.

Stavební spořitelny poskytly letos za tři čtvrtletí úvěry za 33,6 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o téměř 12,1 miliardy korun méně. Stále klesá i zájem o nové smlouvy o stavebním spoření včetně zvýšení cílových částek. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských stavebních spořitelen. Za tři čtvrtletí spořitelny uzavřely přes 516 000 nových smluv, zatímco loni za stejné období to bylo téměř 593 000 smluv. Zároveň ale všem spořitelnám klesá cílová částka u nových smluv. Celkově tato suma činila ke konci září necelých 156 miliard korun, zatímco loni byla částka přes 193 miliard korun. Cílová částka přitom vyjadřuje budoucí záměry zákazníka, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení. Její výši nelze překročit, ale je možné ji zvýšit. V případě úvěrů zaznamenaly pokles všechny stavební spořitelny.

Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, většinou půjčují a úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu.

Na počátku září přitom Poslanecká sněmovna v závěrečném čtení schválila hlasy koalice vládní návrh na omezení státní podpory stavebního spoření. Podpora klesne na nejvýše 2000 korun ročně pro nové i existující smlouvy, zdaňovat se budou úroky z vkladu. Stát tak chce ušetřit čtyři až šest miliard korun. Ministerstvo financí připravuje i další změny. Navrhuje, aby státní podporu stavebního spoření mohli od roku 2013 získat jen ti, kteří ji využijí na bydlení nebo si vezmou úvěr od stavební spořitelny. Ministerstvo financí chce zároveň od roku 2015 umožnit, aby stavební spoření mohly poskytovat i univerzální banky. V případě poskytování stavebního spoření -

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, uplynula vaše řečnická lhůta.

 

Poslanec Jiří Petrů: Ano, děkuji, pochopil jsem, byl jsem odpočítáván.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Rath.

 

Poslanec David Rath: Dámy a pánové, ať se dívám, jak se dívám, tak nám tady chybí předkladatel tohoto zákona, ale chybí tady i předseda TOP 09, a dokonce jsem ani nedostal odpověď na to, kde ten náš nadšenec, předseda klubu TOP 09 ze Suchej Lozi pan Gazdík, který tady tak vehementně prosazoval jednání po jednadvacáté, po čtyřiadvacáté a jakékoli další hodině, které jste mu tak nadšeně podpořili, tak toho tady prostě nevidím. Takže by mě docela zajímalo, jestli už, paní předsedající, jste zjistili, kde je. Když on tady takové návrhy předkládá, tak by tady měl asi jít příkladem a sedět tady. Protože všichni ostatní tady jsme a on tu není. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP