(20.50 hodin)
(pokračuje Lesenská)
U dohody o provedení práce se navrhuje roční limit práce zvýšit z dosavadních 150 hodin na 300 hodin a v této souvislosti se navrhují navazující změny, jejichž podstatou je stanovení podmínek, za kterých se bude i u dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládat účast na nemocenském pojištění. S tím souvisí rovněž účast na důchodovém pojištění a srážení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. V tomto smyslu je podstatná změna v zákoně o nemocenském pojištění, kde pro účast na nemocenském pojištění má být rozhodný příjem z dohody o provedení práce přesahující 10 tisíc korun.
Zjednodušuje se úprava pracovní doby, neboť jak při nerovnoměrném, tak nově i při rovnoměrném rozvržení pracovní doby délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin, zatímco podle dosavadní právní úpravy při rovnoměrném rozvržení nesmí délka směny přesáhnout 9 hodin. A rovněž tak úprava pružné pracovní doby a konta pracovní doby. Oba tyto instituty nově navržený zákoník práce upravuje.
Návrh připravuje zavést možnost sjednávat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas ve vztahu ke všem zaměstnancům v rámci práce přesčas, kterou může zaměstnavatel nařídit. Podle platné právní úpravy je to možné jen u vedoucích zaměstnanců. Zákoník práce navrhuje jinou výši příplatků za noční práci a za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Toto bude možné sjednat nejen v kolektivní smlouvě, ale nově i ve smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Sjednaná výše těchto příplatků pak s ohledem na nový § 4b bude moci být i nižší, než stanoví zákon.
Navrhuje se přímo v zákoníku práce upravit smluvní plat jako alternativu k určení platu zaměstnavatelem a stanovit podmínky pro jeho sjednávání, což dosavadní zákonná úprava neřeší a ponechává to zcela na podzákonný právní předpis. Okruh zaměstnanců pro možné sjednání smluvního platu se navrhuje vymezit shodně s tím, jak jej v současné době vymezuje § 6a nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v platném znění.
V úpravě náhrad výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce se navrhuje řada změn zpřesňující či doplňující povahy, aby nedocházelo k neúčelnému vynakládání finančních prostředků. K podstatné změně dochází v úpravě dovolené spočívající v tom, že zaměstnavatel bude povinen určit zaměstnanci celou dovolenou, nikoliv tedy jen čtyři týdny jako doposud, a to v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Pokud tak nemůže učinit pro překážku v práci na straně zaměstnance nebo z vážných provozních důvodů, musí ji určit tak, aby byla vyčerpána do konce příštího kalendářního roku. V případě, že čerpání dovolené zaměstnavatelem nebude určeno do 30. 6. následujícího kalendářního roku, nově bude mít právo určit čerpání dovolené i zaměstnanec. Opouští se tedy dosavadní úprava, podle níž ve stanovených případech zaměstnanec nastupuje na dovolenou takzvaně ze zákona. Nově se také stanoví, a to s ohledem na judikaturu ESD, že pokud dovolená nemůže být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo mateřské dovolené anebo rodičovské dovolené, musí zaměstnavatel určit čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci. Dosavadní úprava zákoníku práce to řeší jen ve vztahu k rodičovské dovolené. Náhradu mzdy, tedy platu za nevyčerpanou dovolenou, bude přípustné poskytnout jen v případě skončení pracovního poměru.
Ke změně dále dochází v úpravě konkurenční doložky, pokud jde o výši přiměřeného peněžitého vyrovnání poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci garantovanou zákonem, a ta se snižuje na polovinu. Zákonem je nově garantována polovina průměrného výdělku zaměstnance. Podle platné právní úpravy je dále garantován průměrný měsíční výdělek zaměstnance za každý měsíc plnění závazku.
V případě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů se v návaznosti na předpisy EU nově navrhuje, aby práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházely na přejímajícího zaměstnavatele na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku. V návaznosti na předpisy EU se doplňuje úprava, podle níž zaměstnanec dotčený přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, který přejde k novému zaměstnavateli a do dvou měsíců ode dne převodu dá zaměstnavateli výpověď nebo rozváže pracovní poměr dohodou, bude mít možnost domáhat se u soudu určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení podmínek v souvislosti s převodem, s tím, že pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z těchto důvodů, bude mít zaměstnanec právo na odstupné.
Zpřesňuje se dále zánik základního pracovněprávního vztahu, a to v případě smrti zaměstnavatele jakožto fyzické osoby. Nově se zákonem upravují náklady správní režie pojišťoven v zákonném pojištění, které doposud upravuje § 16 vyhlášky č. 125/1993 Sb., v platném znění. Náklady se z dosavadních 13,5 % mají snížit na 9 % z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli v daném kalendářním roce. Jednorázové odškodnění pozůstalých bude moci být vyšší než zákonem stanovených 240 tisíc korun.
Pokud jde o navrhované změny v souvisejících zákonech, jedná se v zásadě jen o dílčí změny, které reagují na novou úpravu dohody o provedení práce či novou úpravu pracovních poměrů na dobu určitou v zákoníku práce. A pokud jde o změny navrhované v zákoně o zaměstnanosti - část devátá, článek osm - jde o změny, které věcně souvisejí s úpravami v zákoníku práce navrhovanými ve vazbě na případné porušování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění.
V Poslanecké sněmovně bylo k návrhu zákona předloženého vládou navrženo celkem 57 pozměňovacích návrhů, z nichž 18 bylo přijato. Byly přijaty všechny pozměňovací návrhy doporučené k přijetí výborem pro sociální politiku a dva pozměňovací návrhy předložené skupinou poslanců ve 2. čtení. Za podstatné lze z přijatých pozměňovacích návrhů oproti vládnímu návrhu zákona považovat zejména znění § 20 zákoníku práce upravující neplatnost právních úkonů pro nedostatek písemné formy, dále úpravu týkající se konta pracovní doby, doplnění úpravy nákladů správní režie pojišťoven v zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. ***