(18.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Víte, problém není v tom, že je zde snaha snižovat výdaje či snižovat deficit veřejných rozpočtů. Každá vláda, která by tady byla, a každá vláda, která tady bude, bude muset snižovat deficit veřejných rozpočtů, protože je nutno stabilizovat hospodaření státu. Ale jde o to, jakým způsobem jsou rozloženy náklady této stabilizace. A my jasně říkáme, a chceme to pojmenovat i během této obstrukce - a obstrukce mimo jiné také slouží k tomu, aby opozice mohla říci své argumenty - tak jasně říkáme, že náklady jste nedokázali spravedlivě rozložit, a proto také společnost se těchto reforem obává a proto také většina lidí vnímá vaše reformy jako zcela zjevně nespravedlivé. To je problém číslo jedna.
Problém číslo dva, který tady existuje, je skutečný účet těchto reforem. My jsme přesvědčeni, že tím cílem ve skutečnosti není dlouhodobá konsolidace veřejných rozpočtů, ale že tím cílem ve skutečnosti je v první fázi podlomit rozpočtovou stabilitu veřejného sektoru, vyhladovět ho a v druhé fázi ho tím pádem připravit na privatizaci. Pokud se podíváme na vaše reformy, tak ony podle toho také vypadají. Ještě dříve, než jsou ty zákony schváleny, a ještě dříve, než je dokončen legislativní proces, tak už jsou avizovány plány na out-sourcing, jsou avizovány plány na privatizaci, na omezování veřejných služeb a vytváření prostoru pro privátní služby. Myslím, že to je risk, který je velmi charakteristický zejména pro návrhy, které připravuje pan ministr Drábek, a týkají se takových věcí, jako je transformace úřadů práce nebo je systém sociální karty. Z těch návrhů přímo čiší, že jde o to ve skutečnosti zmenšit rozsah veřejného sektoru a vytvořit prostor pro privatizaci veřejných služeb. A velmi často privatizace veřejných služeb jde ruku v ruce se zdražením a se zhoršením dostupnosti a kvality těchto veřejných služeb. Teď mám na mysli sociální služby a teď mám na mysli také zdravotnictví. Čili druhá naše velká výhrada je v tom, že my si myslíme, že vy ve skutečnosti tím deklarovaným verbálním úsilím o stabilizaci veřejných rozpočtů zakrýváte snahu vytvořit podmínky pro zmenšení státu, zmenšení veřejného sektoru a pro jeho privatizaci. To je naše velká výhrada číslo dvě, kterou jako sociální demokraté k těmto reformám máme, a proto se jim zde snažíme v rámci možností a pravidel, která nám garantuje jednací řád Poslanecké sněmovny čelit.
Ten třetí důvod, který k tomu máme jako sociální demokracie, je zcela zjevná neprovázanost změn, které navrhujete, a velká rizika, která tyto změny představují jednak pro životní úroveň obyvatel naší země a jednak také pro stabilitu těch klíčových veřejných systémů sociálního a zdravotního pojištění. Když jsem hovořil o neprovázanosti, tak řeknu jeden konkrétní příklad. Vy v tuto chvíli navrhujete v zákonech, proti kterým my organizujeme obstrukci - a znovu říkám ano, selektivně proti zákonům vašich reforem my zde obstrukčně postupujeme -, tak je návrh na zvýšení daně z přidané hodnoty. Vy navrhujete zvýšit postupně a sjednotit daň z přidané hodnoty na 17,5 %. Zde přítomný ministr financí jistě tuší, že to nakonec nebude 17,5 %, ale bude to 19. Ale to bych ještě nechal budoucnosti, možná pro nás chystá i nějaké jiné horší či lepší překvapení. Ale platí, že tyto výdaje, které budou spojeny na straně veřejného sektoru se zvýšením DPH, vláda nikterak nepokrývá. Čili my v tuto chvíli absolvujeme na jedné straně návrh vlády na zvýšení DPH a současně se připravuje a chystá bohužel krize ve zdravotnictví, protože není z čeho pokrýt vyšší výdaje, které zvýšení DPH ve zdravotnictví přinese, a ministr Heger dokonce musí přehodnocovat sliby, které dal lékařům a zdravotním sestrám ve věci růstu jejich platů. Čili zcela evidentně ty reformy nejsou promyšlené, nejsou propojené, protože jinak by nebylo možné, aby vláda na jedné straně zvyšovala DPH a na druhé straně tímto zvýšením vytvářela předpoklady pro silnou a latentní krizi v systému financování zdravotní péče.
A jestliže říkáme jako sociální demokraté, že ty reformy jsou riskantní z hlediska budoucnosti, a také proto proti nim protestujeme touto obstrukcí v Poslanecké sněmovně, tak je to dáno tím, co chystáte v důchodovém systému. Privatizace průběžného důchodového systému je něco, co si žádná vláda v této zemi od roku 1989 nedovolila. Ať zde vládly pravicové vlády, tehdy vedené Václavem Klausem, ať zde vládly levicové vlády, v jejichž čele byla sociální demokracie, tak žádná z těchto vlád nesáhla na peníze, které lidé platí na sociální pojištění do průběžného systému, a ty peníze jsou dnes využívány pro důchody jejich rodičů a prarodičů a zítra budou využívány pro důchody jich samotných a pozítří pro důchody jejich dětí. Průběžný systém je jedna z klíčových jistot z hlediska sociálního zabezpečení v naší zemi. Nikdo ho nemůže vytunelovat, protože je to průběžný systém, nikdy nemůže zkrachovat, protože je to průběžný systém a je garantován stabilitou státu jako takového. Ten problém, který vy se chystáte způsobit jeho částečnou privatizací, je skutečně zásadní.
Především platí, že tato privatizace je vlastně jenom otázka pootevřených vrátek. Jestliže jednou tato systémová změna projde, jestliže jednou vám se podaří ty finanční prostředky dostat z průběžného systému do soukromých fondů, tak dříve nebo později se ta procenta zvýší. Je to jenom otázka toho, jak dopadnou přespříští nebo přespřespříští volby, ale vytváří se ten systémový předpoklad pro to, aby ten průběžný systém byl postupně vytunelován, vytunelován směrem k soukromým fondům. A to skutečně sociální demokracie nechce připustit.
To, co nám velmi vadí, je, že ten dvacetiletý konsenzus mezi pravicí a levicí ve věci nedotknutelnosti těch dvou hlavních systémů pojištění, to znamená sociálního pojištění a zdravotního pojištění, vy narušujete, aniž byste se dohodli s opozicí, narušujete, aniž by ve společnosti na tom byla shoda, aniž byste vůbec pro tuhle myšlenku byli schopni získat podporu většiny společnosti. To je ten třetí velký problém. Ty tzv. reformy nejsou provázané, nejsou dobře promyšlené, jsou chaotické, jsou realizovány velmi překotně, věci nejsou skutečně připraveny, ale současně vy vytváříte nová rizika pro budoucnost země, rizika, která jsme tady v minulosti neměli.
Možná ta nabídka, kterou sociální demokracie předložila, nabídka na to, aby vláda odložila start systému penzijního spoření na rok 2015, tak tuto nabídku jsme předložili proto, aby bylo zřejmé, že jsme připraveni změnit postup v Poslanecké sněmovně pro projednávání zákonů, které vrátil Senát. Ne že bychom s nimi chtěli souhlasit, ale jsme připraveni a byli jsme připraveni vrátit se ke standardnímu způsobu projednávání, který jsme volili třeba vůči státnímu rozpočtu nebo zákonu o zadávání veřejných zakázek. My jsme navrhli vládě a navrhujeme vládě, aby start toho soukromého pilíře odložila na rok 2015. Existují pro to dva důvody. Za prvé. Tato vážná systémová změna by do té doby mohla projít testem rozhodování voličů v příštích volbách do Poslanecké sněmovny a jednotlivé politické strany by mohly jasně definovat, jestli chtějí, aby ten systém takto vypadal, anebo jestli ho chtějí zrušit. A za druhé ten argument je, že za dva tři roky by přece jenom mohla být méně turbulentní situace na finančních trzích, na které tyto fondy vrhnou úspory občanů. A já si myslím, že i když to není jistota, tak je to jistá naděje, a myslím si, že jenom blázen a úplný hazardér bude spouštět systém soukromého penzijního spoření v situaci, jaká dnes v oblasti finančních trhů a kapitálových trhů existuje. Myslím si, že kdyby vláda byla schopna přistoupit na tuto dohodu, tak by to umožnilo např. omezit obstrukci v Poslanecké sněmovně a umožnilo by to vést společenskou diskusi o tom, zdali je vůbec možné, výhodné převádět část finančních prostředků z průběžného důchodového systému. Čili ta situace je řešitelná. ***