(20.30 hodin)
(pokračuje Dienstbier)
K tomu se pro úplnost poukazuje na skutečnost, že se tímto sice omezuje výčet možných kandidátů, ale i takové podmínky by stejně splňovaly tisíce uchazečů. S ohledem na velice významné kompetence a možnosti v rámci prověřování a vyšetřování, jakož i pro zamýšlenou úspěšnost inspekční činnosti, je nezbytně nutné, aby v čele tohoto útvaru stál právník, nejlépe se zkušenostmi z trestního řízení a dokazování, který by mohl kontrolovat, zda například nové nástroje, vymykající se z dozoru státního zástupce nad vyšetřováním, nejsou zneužívány.
Jak bylo i na schůzi pléna Senátu zdůrazněno, Generální inspekce bezpečnostních sborů je, tak jak je tento zákon připraven, velmi specializovaným orgánem činným v trestním řízení. Pokud tento orgán provádí trestní řízení v takto specifických situacích, pak požadavek, aby jeho ředitel měl právní vzdělání, je naprosto logický.
Druhá doplňovaná podmínka vyžaduje, aby funkci ředitele nezastávala osoba, která je nebo v předchozích pěti letech byla příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru, tj. Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky nebo Celní správy České republiky. Zabraňuje se tak nežádoucímu personálnímu propojení kontrolujících a kontrolovaných osob. Pokud tam tato podmínka nebude, může se stát, že do Generální inspekce například nastoupí lidé z bývalého vedení Ministerstva vnitra i z Policejního prezidia Policie ČR a začne si vyřizovat účty např. se současným vedením Ministerstva vnitra i policie. Česká republika skutečně naléhavě potřebuje stabilizovanou policii, ale i ostatní bezpečnostní sbory.
Senátorky a senátoři, ale i poslankyně a poslankyně, kteří se zajímají o občany svých volebních obvodů a o situaci ve svých regionech, musí vědět, že se bezpečnostně dostáváme do nenapravitelných až neřešitelných problémů s kriminalitou a s veřejným pořádkem. Inspekce ministra vnitra a nově Generální inspekce bezpečnostních sborů musí být nezávislým, respektovaným až obávaným - v dobrém slova smyslu - účinným nástrojem mj. právě v boji proti korupci.
K bodům 3 až 4. Tato část přechodného ustanovení k části první zákona popisuje nakládání s případy trestního řízení zahájeného orgánem činným v trestním řízení, jehož působnost ve věci zaniká k začátku účinnosti zákona. Předmětné ustanovení by ovšem mělo být správně systematicky vloženo až za část druhou, tj. za změnu trestního řádu, kde se změny působnosti policejních orgánů přímo stanoví. Tuto legislativní nesprávnost, resp. pochybení, se snažíme napravit pozměňovacím návrhem, tj. technicky přesunem na správné místo.
K bodu 5 pozměňovacích návrhů. Zde legislativní problém spočívá v tom, že v § 158 trestního řádu se na konci odstavce 1 doplňuje věta: "Pověřené orgány Vězeňské služby ČR neprodleně informují Generální inspekci bezpečnostních sborů, jakmile zahájí takové šetření." Jedno z významnějších ustanovení trestního řádu, tj. obecná úprava prověřování podezření ze spáchání trestného činu, bylo v Poslanecké sněmovně PČR doplněno z hlediska úrovně obecnosti -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane senátore, promiňte, deset minut uplynulo.
Senátor Jiří Dienstbier: Ano, dobře. Tak já ještě alespoň zkonstatuji, že poslední změna se týkala účinnosti vzhledem k tomu, že v případě vrácení Senátem do Sněmovny by se nemuselo stihnout to pevně stanovené datum účinnosti 1. ledna 2012, proto se tam dala variabilní účinnost v závislosti na vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. To byl pan senátor Jiří Dienstbier a prosím nyní paní senátorku Dagmar Terelmešovou, ale ta není přítomna, takže místo ní je zde paní senátorka Božena Sekaninová. Prosím. Paní senátorko, buďte vítána. Prosím.
Senátorka Božena Sekaninová: Vážená paní přesedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, hned v úvodu sdělím, že Senát váš návrh zamítl.
V návrzích nelze najít koncepční řešení ani náznaky tolik potřebné strategie střednědobých či dlouhodobých strategií, které by vedly ke snižování deficitu. Jedná se pouze o škrty s alarmujícím až asociálním přístupem, které v každodenním životě výrazně negativně ovlivní život statisíců rodin. Státní výdaje potřebují reformu. Na tom se shodují prakticky všechny politické strany. Rozdíl je ale ve způsobu, rozsahu, zaměření a provedení reforem. Nelze však reformu zúžit pouze na změny ve výdajové straně rozpočtu, ale také v příjmové.
Bohužel, nejjednodušší a velmi krátkozraké jsou škrty v sociálních výdajích. Výdaje v sociální oblasti jsou významnou položkou, ale také nejcitlivější.
Diskuse v Senátu se dotkla jednoho významného opatření, které v návrhu zákona je, a tím je porodné. Návrh na výšku 13 tisíc, a to ještě za podmínky 2,4násobku životního minima, je skutečně tristní záležitostí, protože do příjmového limitu se počítají nejen výdělky ze zaměstnání nebo podnikání, ale také sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti či výživné. Argumenty typu, že se jedná pouze o jednorázovou dávku, navíc vyplácenou zpětně, neodpovídají reálnému životu mladých rodin s nízkými ani průměrnými příjmy. Takto razantní omezení porodného mohou vést a pravděpodobně také povedou ke snižování porodnosti pro neschopnost finančně zabezpečit rodinu, což ve svém důsledku z dlouhodobého hlediska přispěje k rychlejšímu stárnutí naší společnosti. A při takovéto politice podpory porodnosti za 20 let budou naši nástupci schvalovat odchod do důchodu v 90 letech. A krátkodobé dopady? Negativně se odrazí zejména na život rodin s nízkým příjmem. V první fázi nedostatečné materiální zabezpečení pro narozené dítě z důvodu nedostatku prostředků, ohrožení novorozených dětí až po možné zvýšení umisťování novorozenců v kojeneckých ústavech, které ale na druhé straně chceme rušit.
Obdobně negativní dopady budou mít změny v rodičovském příspěvku. Navrhovaná celková částka 216 000 Kč po celou dobu rodičovské dovolené v rozmezí od dvou do čtyř roků znamená výrazný pokles ve čtyřleté variantě - o pětinu až šestinu oproti dřívějšku, tedy až o 45 600 korun za každé dítě, méně u varianty tříleté. Jsou na tuto situaci připraveny města a obce? Máme připravenu dostatečnou kapacitu jeslí? Navrhovatelé musí počítat s dopady svých návrhů a úprav. Je možné zcela reálně předpokládat, že maminky budou volit rodinnou dovolenou nejkratší, tedy dva roky, což automaticky zvýší požadavky na umístění dětí do jeslí. O důsledcích předčasného umístění dětí do kolektivních zařízení, jako je zvýšení nemocnosti, nedostatku prostoru pro budování přirozených sociálních vazeb, snad není nutné hovořit.
Snad nejohroženější skupinou na trhu práce jsou mladí lidé, lidé nad 50 let věku a lidé s nízkou či žádnou kvalifikací. A právě život těchto lidí zcela zásadním způsobem ovlivní navrhované škrty v oblasti podpory v nezaměstnanosti. Snížení podpory u osob, které ukončily pracovní poměr dohodou, na 45 % čistého měsíčního výdělku je bezpochyby přivede do sociální sítě. A kdo posoudí, zda uzavření dohody ze strany zaměstnance nebylo motivováno vážnými důvody?
Důsledky škrtů v oblasti nemocenského pojištění je možné sledovat ve dvou rovinách. Výrazně negativně ovlivní život dlouhodobě nemocných. Příjem ve výši 60 % vyměřovacího základu, zvýšení platby za případnou hospitalizaci na sto korun za den, zvýšení úhrad za léky, to vše je může přivést do sociální nouze, a tím dojde opět ke zvýšení mandatorních výdajů ze státního rozpočtu.
Změny přinesou i fatální ohrožení malých a středních firem. Zvýšení počtu dnů o jednu třetinu, kdy zaměstnavatel bude hradit nemocnému zaměstnanci náhradu mzdy v době jeho pracovní neschopnosti, prakticky představuje zvýšení o necelých 60 % ze stávajících 7 na 12 dnů úhrady. Kumulace tohoto navýšení s ukončením možnosti odečtu 50 % vyplacených náhrad od zákonných odvodů se zvláště pro menší firmy může stát likvidační. Vždyť v reálu se jedná o mnohonásobné zvýšení nákladů zaměstnavatele, které ve svých důsledcích může vést k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti. ***