(Jednání pokračovalo v 13.33 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v našem odpoledním jednání. Hlásí se pan místopředseda Zaorálek. Ještě dříve vás seznámím s omluvou. Omlouvá se paní poslankyně Květa Matušovská v sobotu od 13.30 hodin a v neděli 6. listopadu z osobních důvodů.
Prosím, slovo má pan místopředseda Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám. Dámy a pánové, vážení kolegové, přeji vám příjemné odpoledne. Já bych chtěl poděkovat legislativě, která mi vyhověla v tom, o co jsem ji požádal, a obdržel jsem od nich stanovisko k problémům, které jsme tady diskutovali dopoledne, především k onomu bodu sloučení rozpravy k různým bodům pořadu schůze Sněmovny a zároveň k tomu dalšímu problému zkracování omezování lhůt, časových lhůt vystupujících jednotlivých poslanců. Já si myslím, že to stanovisko, které jsem obdržel, je natolik zásadní a závažné, že si vám ho dovolím tady přečíst, protože si myslím, že na tu situaci vrhá poměrně jasné světlo. Takže mám ho v tuto chvíli já, takže ho přečtu, pokud by byl zájem, tak samozřejmě ho můžeme rozmnožit a poskytnout každému poslanci.
Takže stanovisko legislativního odboru - není to dlouhé, stránka a půl, takže to snad vydržíte poslouchat - uvádí v úvodu, že právní názor vychází z ustanovení ústavy, zákona o jednacím řádu i dosavadní sněmovní praxe apod. A nyní to vlastní stanovisko.
Podle § 54 odst. 8 jednacího řádu Sněmovny může Sněmovna v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu schůze Sněmovny. V jednací praxi Sněmovny ke slučování rozpravy v odůvodněných případech někdy dochází. Obvykle je ovšem sloučení rozpravy u bodů, které spolu logicky a obsahově souvisejí. Právě tato tedy logická obsahová souvislost je důvodem pro sloučení rozpravy. Nemá smysl totiž, aby byla opakovaně vedena rozprava k obsahově téměř totožné nebo velmi podobné věci. To je věc samozřejmě, kterou z praxe známe a děláme ji tady.
V této souvislosti se nedomníváme, že účelem § 54 odst. 8 jednacího řádu Sněmovny je případné sloučení rozprav u jakýchkoliv obsahově nesouvisejících návrhů zákonů.
Konkrétně se jedná např. o sloučení rozpravy u návrhu zákona a návrhu doprovodného zákona obsahujícího novely souvisejících zákonů, popř. návrhu zákona obsahujícího jiné související úpravy. Obecná rozprava byla ve druhém čtení sloučena 30. 8. tohoto roku např. u tří tisků týkajících se změn důchodového spoření, to jsou tisky 412 až 414. Ke sloučení rozpravy v 1. čtení došlo například v případě tří návrhů novely loterijního zákona, tisky 47, 138 a 33. Ke slučování rozpravy dochází i u jiných sněmovních tisků než jsou návrhy zákonů. Byla to například sloučena rozpravy u zpráv o inflaci a hospodaření předkládaných Českou národní bankou. Ke slučování rozpravy obvykle dochází na základě širšího konsenzu, opírajícího se o snahu racionalizovat jednání schůze Sněmovny. Neměli jsme tady ještě nikdy slučování, které by bylo v takovýchto válečných podmínkách proti vůli jedněch, většinou to je úplně mírné harmonické hlasování, ve kterém nikdo neprotestuje. Pokud by tedy došlo ke sloučení rozpravy u různých nepříliš souvisejících tisků, případně navzdory nesouhlasu některých poslaneckých klubů, navíc za předpokladu omezení celkové řečnické doby pouze na dvakrát deset minut, jednalo by se o postup v procedurální praxi Sněmovny značně nezvyklý. Procedura projednávání příslušných návrhů zákonů by tak byla podle našeho názoru zbytečně vystavována pochybnostem a námitkám, a to včetně možného přezkumu Ústavním soudem.
Prosím o pozornost, dostávám se k těm zásadním partiím toho stanoviska.
Důvodem zamýšleného sloučení rozpravy by mohla být snaha o omezení počtu vystoupení poslanců na celkově dvě vystoupení po deseti minutách o sloučené rozpravě § 59 jednacího řádu Sněmovny. Podle názoru legislativního odboru však tento záměr naplnit nelze. Podle § 59 odst. 2 jednacího řádu Sněmovny se může Sněmovna bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát, ale touže věcí - jak jsem tady říkal právě poslanci Bendovi - nemůže být sloučená rozprava. Touže věcí se myslí ten bod návrh zákona. To, co tady učinil pan poslanec Benda, že řekl, že vystupujeme ve věci sloučené rozpravy každý deset minut, to je přesně to a tady je to potvrzeno. To je ta chyba, které se dopustil. Podle názoru legislativního odboru není možné považovat sloučenou rozpravu k více bodům pořadu za totožnou věc. To je ta vaše věc, pane poslanče. Takže nelze ji pokládat za totožnou věc ve smyslu citovaného usnesení jednacího řádu Sněmovny. Jinými slovy, i pokud by došlo ke sloučení rozpravy, bylo by podle našeho názoru nutné umožnit poslancům vystoupení po deseti minutách ke každé věci, to je ke každému tisku, respektive bodu schůze. To znamená, pokud sloučíme rozpravu takovým tím klasickým způsobem, že máme tři tematicky související zákony, tak to můžeme udělat, ale když zároveň omezíme vystoupení poslancům na dvakrát deset minut, tak to vystoupení musí být takto omezeno třikrát, když jsou to tři zákony a sloučená rozprava, tak třikrát dvakrát deset, to je to, co říká legislativní odbor.
Já bych požádal pana poslance Marka Bendu, aby se mnou tentokrát nepolemizoval. V této chvíli tady pouze čtu stanovisko legislativního odboru a neříkám teď názor svůj. ***