(18.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Možná, napovídají kolegové z pléna, možná republikáni tady něco takového dělali. Takže já bych byl velmi rád, když tady vystupujeme a bavíme se o tom, co se stalo před hodinou, před dvěma hodinami, včera, předevčírem, abychom aspoň o těchto věcech říkali pravdu a nevytvářeli tady nějaké lživé mýty třeba o tom, že Sněmovna je paralyzována, nebo o tom, že tady někdo snad předčítá telefonní seznamy.
Vedeme tedy debatu o vládních návrzích reforem, máme na ni různé názory. Někdo kritické, někomu se líbí, ale to já myslím, že do parlamentu patří. Pan Bárta zase hrozně rychle odběhl. Mě mrzí, že tady není, abych mu řekl, že si bohužel nevzpomínám na to, že by byl u jednání, které se skutečně uskutečnilo mezi sociální demokracií a představiteli koalice, tak nevím, jak přišel na to, že trvalo 10 minut. Podle mého názoru bylo přece jenom delší. Ale je fakt, že toto jednání bylo jedno a výsledkem jednání byla nedohoda v otázce vzniku takzvaného druhého pilíře a výsledkem jednání bylo ustavení expertní skupiny, která se zabývá některými dílčími detaily, které se týkají možných parametrických změn v systémech, o kterých se nyní vede debata. Bohužel jednání bylo jenom jedno a skončilo to nedohodou a myslím si, že rozhodně není pravda, že by sociální demokracie v uplynulém období nebyla k takovýmto jednáním připravena. Pouze jsme čekali na chvíli, než se koalice dohodne, protože když jsme vyzývali vládu v minulých měsících, které předcházely schválení důchodové reformy, to znamená někdy na podzim loňského roku, na jaře letošního roku, tak odpověď byla: počkejme, nejprve se musíme dohodnout v koalici, a pak teprve budeme jednat s opozicí. To byla reakce, kterou jsme zaznamenali. Nebylo to dáno ničím jiným než tím, že jsme museli všichni čekat na to, až se nějakým způsobem dohodne koalice.
Pokud jde o budoucí představu, tak já myslím, že ani sociální demokracie si nemyslí, že lze vystačit pouze s průběžným systémem. Tam budeme prostě muset řešit složitou otázku kombinace posouvání věku pro odchod do důchodu tak, aby to odpovídalo průměrné délce života, aby tady nedocházelo ke generační nespravedlnosti, to znamená, aby každá generace měla spravedlivý přístup ke starobnímu důchodu z průběžného systému, a tuhle otázku budeme řešit v kombinaci s náhradovým poměrem. To znamená s tím, jaká bude výše důchodu ve srovnání s tím předcházejícím příjmem z výdělečné aktivity. To je věc, kterou musíme zvládnout. A musíme ji zvládnout na jedné straně sociálně citlivě a na druhé straně tak, aby to nevedlo k problémům veřejných rozpočtů. Ale vedle toho je zřejmé, že musíme rozvíjet systém penzijního připojištění. My ten systém dnes tady máme. On je značně rozvinutý v tom smyslu, že je tam velký počet účastníků systému. Ten překračuje vysoce 4 mil. klientů, ale systém má své problémy a musíme ho reformovat.
Vláda určitou cestu navrhuje, my tam vidíme také jistá rizika, ale přesto říkáme ano, musíme tady mít reformovaný systém penzijního spoření. To je ten stávající třetí pilíř. Ale stejně jako řada expertů nevidíme žádné štěstí a nevidíme žádný velký efekt v tom, vedle průběžného systému a třetího pilíře dobrovolného penzijní pojištění vytvářet druhý pilíř, protože vlastně řada lidí se ptá, proč tady máme mít vedle sebe dva pilíře spoření na stáří postavené na dobrovolné bázi. To znamená to je argument, který tady existuje. Druhý pilíř, když nebude, a bude tady průběžný systém a třetí pilíř a ten třetí pilíř projde reformou, která umožní, aby v něm lidé generovali vyšší finanční prostředky a zejména aby více přispívali zaměstnavatelé, protože dnes zaměstnavatelé tuším přispívají v rozsahu jedné třetiny klientů stávajícího třetího pilíře. Kdyby se nám podařilo podíl zaměstnavatelů zvýšit nad 50 %, obrátit ten poměr, to znamená dostat se někde na 60 % tam, kde by přispívali zaměstnavatelé v tom stávajícím třetím pilíři, tak to by přece byla významná kvalitativní změna.
Samozřejmě musíme také zpřísnit podmínky pro výplatu prostředků z třetího pilíře a měli bychom občany lépe a efektivněji motivovat k tomu, aby si tam spořili měsíčně průměrně vyšší částky. Ale ten otazník, který my pořád máme, a já se na to ptám, a už jsem se tady na to ptal před řadou měsíců v Poslanecké sněmovně, protože jsem diskutoval i v rámci samozřejmě prvého čtení, pokud šlo o tyto návrhy zákonů, tak je otázka, jestliže v situaci, kdy dneska zažíváme stagnaci průměrného příspěvku ve třetím pilíři, on se dokonce mírně nominálně snížil, tak je otázka, jestli to není signál, dostatečně silný signál o tom, že lidi nemají peníze, že střední vrstvy, na které bychom měli cílit skutečnou důchodovou reformu, že prostě tak jak stagnují reálné příjmy, tak že lidé nemají peníze na to, aby zvyšovali objem prostředků, které si spoří na důchod.
Když se podíváte na vývoj průměrných úspor ve třetím pilíři, tak tam je stagnace. A to je vážný signál a vláda ho nebere na vědomí z hlediska konstrukce druhého pilíře. Já tomu skutečně nerozumím. Já se ptám, v čem nás zachrání z hlediska výdajů na důchody založit tady spoření pro lidi s dvojnásobkem průměrného platu a výš. Jestli to je tedy tak významná skupina z hlediska budoucích nároků na sociální dávky u lidí, kteří by jinak měli nízký důchod, jestli tihle lidé spadnou do sociálního systému, až půjdou do důchodu. Samozřejmě že nespadnou, ale do důchodu, do sociálního systému, až zestárnou, spadnou lidé z nízkopříjmových a středních vrstev, pokud se o ně nepostaráme. To znamená, že je potřeba hledat takovou důchodovou reformu, do které zapojíme smysluplně lidi i ze středních vrstev a nízkopříjmových skupin, ale to tento návrh není. Prostě on není skutečně výhodný pro lidi z této části.
Spor o privatizaci. No, srovnávat druhý pilíř a třetí pilíř je přece nesmysl. Ten třetí pilíř generuje nároky na státní rozpočet v řádu několika miliard korun a to jsou příspěvky ze státního rozpočtu lidem, kteří si spoří. To, co teď vy chcete založit, je pravidelný tok zhruba 20 mld. korun z průběžného systému do privátního spoření. Takže to je ona privatizace. Peníze doposud byly svaté, na ty se nikdo neodvážil sáhnout a vy jste první, kdo to v tuto chvíli chcete udělat.
A poslední věc je, a tady už o tom také byla řeč, jistá míra perverze, která je spojena s tím, jak to celé chcete zaplatit. Vy tady říkáte, že peníze seženete sjednocením DPH, to znamená, že vy vlastně zvýšením DPH donutíte všechny občany, kteří nakupují potraviny, léky, jezdí MHD, kupují si knihy a noviny, a další skupiny lidí donutíte, aby vám přispěli, aby vám všichni přispěli na tuto vaši důchodovou reformu, a přitom benefity z důchodové reformy budou inkasovat zejména vyšší příjmové kategorie. Nepřipadá vám to perverzní, takovýto tok finančních prostředků? To znamená, že to budete sbírat po korunách od lidí, kteří mají skutečně hluboko do kapsy přes středněpříjmové zaměstnance veřejného sektoru, a až všechny tyhle peníze z lidí vyberete vyšším DPH, tak je pošlete na kompenzací díry, která vznikne tím, že si ti nejbohatší vyvedou své peníze z průběžného systému? Vždyť to je úplné obrácení fungování klasických sociálních systémů, které by měly udržovat sociální soudržnost a zajistit, aby ve společnosti nebyly příliš příkré sociální rozdíly. Vy vlastně finanční toky obracíte od těch nejchudších k nejbohatším. Protože i ti nejchudší musí kupovat potraviny. I ti nejchudší musí kupovat léky, i ti nejchudší platí vodné a stočné, jezdí hromadnou dopravou a ve vyšším DPH tyto skupiny vám dají peníze na to, abyste zalepili díru v průběžném systému, která vznikne s podporou spoření pro vyšší příjmové kategorie.
Podívejte se na veškeré komentáře, které k vaší reformě jsou. Všichni analytici, a to nejsou žádní levičáci ani sociální demokraté, všichni analytici říkají, pro koho systém bude výhodný, a nikdo z nich neříká, že systém bude výhodný pro zaměstnance s průměrným platem. A už vůbec nikdo z nich neříká, že bude výhodný pro někoho, kdo ani na průměrný plat nedosahuje. To neříká sociální demokracie, to říkají analytici, kteří posuzují parametry vámi navržené reformy. A já skutečně tomu nerozumím a nevím, proč se tady něco takového děje, protože to ve skutečnosti stabilitě veřejných rozpočtů nepomůže a jediný, komu to pomůže, budou správci penzijních fondů, kteří budou mít své marže, kteří budou mít benefity pro své managementy, které budou mít vysoké platy pro své managementy z peněz, které my tam pošleme z průběžného důchodového systému. No, to je tedy skutečně reforma! ***