(11.20 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji také. Prosím o slovo paní poslankyni Vladimíru Lesenskou. Faktická poznámka paní kolegyně Vlasta Bohdalová, poté pan poslanec Jaroslav Vandas.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Ještě jednou dobré dopoledne. Dovoluji si vznést námitku, protože jsem byla potřetí přihlášena do rozpravy ještě k jednomu návrhu zákona, k jednomu bodu, a moje přihláška byla vyřazena.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, o této námitce rozhodneme bezprostředně ve chvíli, kdy se dostaví naši kolegové do jednacího sálu. Přivolávám je právě.
Je zde námitka. Zahajuji hlasování pořadové číslo 310. Táži se, kdo souhlasí s touto námitkou. - Pokud je tedy problém s hlasováním, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Prosím, abyste se tedy všichni odhlásili.
Budeme tedy toto hlasování absolvovat znovu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 310. Kdo souhlasí s námitkou? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 310 přítomno 112, pro 43, proti 68. Námitka přijata nebyla.
Nyní pan poslanec Jaroslav Vandas, prosím, faktická poznámka.
Poslanec Jaroslav Vandas: Vážená paní předsedkyně, v rozporu s § 59 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny mi bylo odepřeno v rozpravě podle tohoto ustanovení jednacího řádu vystoupit podruhé k tisku 377, DPH. Vystoupil jsem pouze jednou. Žádám vás proto, abyste mi umožnila k této věci vystoupit, a pokud tak neučiníte, podávám námitku proti tomuto postupu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Je zde námitka opět proti postupu předsedající.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 311. Táži se, kdo souhlasí s touto námitkou. Kdo je proti námitce?
V hlasování pořadové číslo 311 přítomno 111, pro 41, proti 68. Námitka přijata nebyla.
Prosím nyní o slovo paní poslankyni Vladimíru Lesenskou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dobré nedělní dopoledne, vážené dámy, pánové, vážená paní předsedající. Myslím si, že nejsem z těch, kteří se snaží cokoliv a jakkoliv rozvrátit a destruovat, jak jsem si včera vyslechla. Dostali jsme tady rady, abychom nehleděli na východ a hleděli na západ. Myslím si, že to kupodivu dělám a nikde ve vyspělých evropských zemích směrem na západ nenacházím rovnou daň a tak relativně nízké příjmy v porovnání k výdajům, jako jsou tady u nás v našem státě. (V sále je hluk.)
Ano, můžete mě obvinit, že to není pravda. Ano, může to být můj subjektivní dojem. Žádná statistická data, která by tento můj názor dokládala, jsem opravdu nevyhledávala. Ano, my tady máme levnou pracovní sílu v jednotlivých profesích s příjmy nesrovnatelně nižšími, než je to obvyklé u stejných profesí právě na západ od našich hranic. A dle vašich vyjádření a návrhů ji budete dělat ještě levnější a hlavně flexibilnější, ale to je obsahem jiného návrhu novely zákona, než ke kterému mám nyní možnost se vyjádřit.
Ale co tady máme srovnatelné, nebo vyšší, jsou naše výdaje, výdaje našich rodin. A právě tyto výdaje bez adekvátní kompenzace alespoň u těch nejnížepříjmových skupin, budou od ledna příštího roku ještě zvýšeny. Slovo solidarita je v této Sněmovně v poslední době téměř nadávkou, s tím, že chceme našimi navrhovanými opatřeními trestat i úspěšné a bohaté. Ano, máte pravdu, zaměstnanec bez úspěšného nebo velmi úspěšného zaměstnavatele bude bez práce. Ale ani zaměstnavatel bez spokojeného a motivovaného zaměstnance, který se bude cítit v zaměstnání i v životě alespoň trochu jistě, nevyrobí výrobky nebo neodevzdá určitou službu a nevytvoří své zisky.
Je nám vytýkáno, že jsme se neúčastnili diskusí při projednávání jednotlivých novel zákonů v legislativním procesu při projednávání ve Sněmovně a ve výborech. Bylo nám vysvětlováno, jak fungují různá oficiální i neoficiální jednání, kterých se můžeme zúčastnit. Ano, těch oficiálních, na která jsme pozváni, a to alespoň s nějakým časovým předstihem, a ne téměř ze dne na den, se dle možností našich diářů účastnit můžeme. Dokonce si i na takových jednáních můžeme říci své názory, argumenty a jsme posloucháni. Následně si vyslechneme, že naše názory nejsou správné, že jsme nechápaví a jak vládní kolegové již pracují jak pilné včeličky na tom, aby to, co my tak neodborně a chybně říkáme a hlavně naprosto špatně chápeme, bylo naprosto precizně zahrnuto v jejich návrzích. Z těch neoficiálních jednání, pokud vůbec existuje nějaký písemný výstup, tak k němu opozice přístup nemá a jen mlhavě a oklikou se dozvídá, že tato jednání probíhají a jak probíhají, s kým, že opět jejich výsledek je naprosto do všech dohodnutých detailů zahrnut opět v návrzích vládních pracovitých kolegů. Pak se také čas od času dozvím od některé ze zúčastněných stran takovýchto jednání, že to ale bylo domluveno tak trochu jinak, než jak vyznívá výsledek. Ale tyto postupy hodnotit nehodlám, ani nebudu. Totiž nenáleží mi to.
Co hodlám konstatovat, je následné. Vláda nám všem tady ve Sněmovně předloží návrh novely zákona. Začne jej projednávat a najednou se sama lekne, že předložený materiál je podroben příliš tvrdé kritice, a není to kritika od nás tady, ale tu od odborné veřejnosti, tu od zaměstnavatelů, tu od zaměstnanců, odborů nebo od veřejnosti jako takové, které se kupodivu čas od času zastanou dokonce i novináři. A najednou tady máme před sebou rozsáhlé komplexní pozměňovací návrhy, které nám předkládají naši vládní kolegyně a kolegové, a to dokonce i ti, kteří v této vládě vykonávají funkci ministrů. Takzvanými komplexními pozměňováky se snaží najednou mírnit dopady původních vládních návrhů nebo odstraňovat ty nekřiklavější chyby. To by bylo v lepších případech. Bohužel mnohé z pozměňováků však ještě dopady vládních návrhů zhoršují. Tyto pozměňováky jsou v lepším případě předkládány v dostatečném časovém předstihu, abychom mohli stejně jako původní vládní návrhy konzultovat právě s odborníky a lidmi, na které předkládané změny dopadnou v plném rozsahu a v plné tíži. V tom horším případě jsou předloženy pět minut před projednáváním - a koukejte se k nim hned teď vyjádřit! A jsme napadáni našimi vládními kolegy, viz včerejší vystoupení, že nekomunikujeme, že přece máme dostatek možností svůj názor předložit a prodiskutovat.
Ještě stále jste přesvědčeni, že to je pravda? Kdo vlastně nekomunikuje? Nemyslím si, že odsuzujeme vše a za každou cenu. Nemyslím, že bychom byli natolik nezodpovědní, že bychom nenavrhovali řešení. Ale jsou ta řešení vnímána? Ono komunikovat v atmosféře pod heslem jen si vy všichni povídejte, povídejte, my si to stejně uděláme podle svého, dost dobře nejde. ***