(9.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
My jsme přesvědčeni, že stojí za to, aby komise věnovala pozornost v zásadě celému období fungování Ministerstva obrany po roce 1993, kdy vznikla Česká republika. Nemáme jako sociální demokraté žádný problém s tím, aby záběr pro fungování vyšetřovací komise se týkal co nejširšího časového horizontu a týkal se období různě politicky orientovaných vlád. Znovu opakuji, jsme přesvědčeni o tom, že systematické prověření těch největších akvizic na Ministerstvu obrany, systematické prověření procesů, které na tomto ministerstvu v minulosti fungovaly a možná ještě fungují, systematické prověření různých personálních vazeb, které existují mezi Ministerstvem obrany, Armádou České republiky, komerčním sektorem, systematické prověření způsobu, jakým se vůbec realizují akvizice, jakým způsobem se plánují, jakým způsobem se vybírají dodavatelé, tak všechno tohle by mohlo přispět k tomu, aby se v příštích letech neplýtvalo penězi daňových poplatníků takovým způsobem, jaký jsme zažívali, musím říci, zejména v tom uplynulém období vlády Mirka Topolánka.
Ještě jednou bych tedy chtěl požádat Poslaneckou sněmovnu o to, aby schválila program této schůze. V případě, že k tomu dojde, můžeme zahájit debatu o zřízení vyšetřovací komise. Připomínám, že v této komisi by měly poměrné zastoupení všechny politické strany, a také zdůrazňuji, že primárním cílem sociální demokracie není vést tuto vyšetřovací komisi, a jsme samozřejmě připraveni hledat konsenzus na půdě Poslanecké sněmovny, protože naším cílem je skutečně objektivní posouzení všech procesů, které se na Ministerstvu obrany v uplynulých letech odehrávaly. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec... Pardon, pane poslanče, omlouvám se, vypadlo mi vaše jméno. Pan poslanec Černý. Vystupujete jako místopředseda klubu KSČM místo pana předsedy Kováčika - je to tak? - který v tuto chvíli není přítomen. Jen bych upozornila, že není rozprava, nicméně vy zastupujete předsedu klubu KSČM a přednostní právo na vás v tuto chvíli přechází, takže můžete hovořit. Prosím.
Poslanec Alexander Černý: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, dámy a pánové, vidím, že po konzultaci s kolegou Vidímem je všechno v pořádku, takže mi dovolte, abych jménem klubu poslanců KSČM zdůvodnil, proč poslanci KSČM připodepsali onen návrh na svolání dnešní mimořádné schůze a proč podporujeme vytvoření oné vyšetřovací komise, která by měla vnést aspoň trochu světla do akvizičních procesů, které probíhají na Ministerstvu obrany.
Dovolte mi jen stručně zdůvodnit, proč jsme tak učinili a proč si myslíme, že by Poslanecká sněmovna měla tento krok udělat. Já trošičku odbočím. Považuji za nutné vysvětlit, proč KSČM specificky k problémům armády vystupuje tak, jak vystupuje. Problematika armády, a to je docela zajímavý fakt, se na půdu Sněmovny dostává jen velmi zřídka. V minulosti to bylo o něco častěji, když jsme se zabývali vysíláním našich vojáků do zahraničních misí, tak byla příležitost se k tomu vyjádřit. Od té doby jsme se vlastně omezili už jen na to, že cyklus předkládání těchto informací se zdvojnásobil, a my dnes můžeme vlastně komentovat jen vojenská cvičení a jiné relativně méně významné věci. Zásadní meritorní diskuse o tom, kam by měla armáda směřovat, jak by měla být např. vyzbrojována, na co by se měla prioritně orientovat, to zůstává v gesci vlády a na půdu Poslanecké sněmovny se tyto informace zpravidla dostávají jen zprostředkovaně anebo v rámci projednávání nějakého jiného bodu.
Akviziční procesy, které probíhají v armádě, jsou předmětem velké pozornosti veřejnosti a mělo by to tak být i u nás politiků prakticky od vzniku české armády. Já si vzpomínám na setkání s reprezentanty Generálního štábu Armády České republiky zhruba před deseti lety a v tu dobu tito lidé, kteří bezesporu velmi kvalifikovaně věděli, o čem mluví, a kteří připravovali podklady pro politickou reprezentaci, která právě v čele ministerstva stála, tak byli přesvědčeni o tom, že stav armády - před deseti lety, kdy byl více než dvojnásobný, než je dnes - tak ho považovali za jakousi hranici, za něco, co je nepodstupitelné, že ve chvíli, kdy klesnou počty jen o nepatrné množství, tak že už armáda nebude schopna zajistit to základní, co jí vyplývá z ústavy, a to je obrana země, obrana teritoria a občanů.
Když potkám náčelníka generálního štábu, tak zpravidla slyším poznámku: pane poslanče, mějte nás aspoň trošku rádi. Ale vážení, to je hluboké nedorozumění. Není to tak, že by poslanci komunistické strany Čech a Moravy neměli armádu rádi, není to tak, že by poslanci Komunistické strany Čech a Moravy chtěli, aby se Česká republika dostala do situace, že snad armádu mít vůbec nebude. ***