(14.50 hodin)
(pokračuje Svoboda)
Za druhé. Odboráři zásadně nesouhlasí s tím, aby při celkovém záměru předkladatele snížit daně a pojistné u zaměstnavatelů a OSVČ byli zaměstnanci jediným terčem pro zvyšování daní a odvodů. U zaměstnanců jde především o důsledek zvýšení platby pojistného na zdravotní pojištění o 2 % a zatížení tzv. benefitů platbou pojištění a daně.
Celkový nárůst zatížení zaměstnanců odhadujeme na přibližně 15 mld. Kč. Nejvíce budou navrženou změnou postiženi zaměstnanci s nízkými příjmy. Např. zaměstnanci s hrubým příjmem 10 tis. Kč vzroste měsíčně odvodové zatížení jeho mzdy o 331 Kč - 200 Kč jako důsledek zvýšení zdravotního pojištění zaměstnanců o 2 % a v průměru o 171 Kč jako důsledek zatížení tzv. benefitů pojistným. Naproti tomu dojde k vynulování daně z příjmu v rozsahu 40 Kč měsíčně. Pokud k celkovému zvýšení daňového a odvodového zatížení u tohoto poplatníka v roce 2013 navíc ještě přičteme cca 300 Kč, kterými jeho výdaje zatíží dvojí zvýšení DPH pro základní životní potřeby, potom bude činit celkový nárůst daňového zatížení tohoto poplatníka měsíčně 631 Kč, tj. ročně samozřejmě 7 573 Kč. Čili tohoto zaměstnance bude stát jen daňová část připravovaných reforem téměř jeden čistý měsíční plat.
U dalších příjmových skupin budou pak důsledky reforem obdobné. Zaměstnanec s průměrnou mzdou zaplatí navíc měsíčně 296 Kč, včetně DPH pak celkem 596 Kč, s dvojnásobkem průměrné mzdy 521 Kč, včetně DPH 821 Kč, s trojnásobkem atd.
Jediní zaměstnanci, kterým opravdu klesne daňové zatížení a vykryje se i zvýšení DPH, budou zaměstnanci s velmi vysokými příjmy, které přesáhnou stropy pro sociální a zdravotní pojištění, a to v prvním případě čtyřnásobek průměrné mzdy, v druhém případě šestinásobek průměrné mzdy. K poklesu daňového zatížení u nich dojde i přesto, že se u nich nově navrhuje zrušení slevy na dani při překročení 4násobku průměrné mzdy.
Systém daně z příjmu fyzických osob v kombinaci se systémem stropů v oblasti sociálního a zdravotního pojištění v sobě tedy i nadále obsahuje pro vysokopříjmové poplatníky výraznou daňovou degresi.
Za třetí. Odboráři zásadně nesouhlasí s dalším snížením daňového a odvodového zatížení OSVČ. Předložený návrh snižuje již tak nízké daňové a odvodové zatížení OSVČ, a tím dále prohlubuje rozdíl ve zdaňování mezi OSVČ a zaměstnanci. To vede k výraznému znevýhodnění zaměstnanců na trhu práce vůči OSVČ, k jednoznačné podpoře švarcsystému a v konečném důsledku k prohloubení deficitů veřejných financí.
Hlavní důvod, proč dojde k dalšímu snížení daňového a odvodového zatížení OSVČ, spočívá v záměru výrazně redukovat sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění u OSVČ - sociální pojištění z 29,2 % na 6,5 %, zdravotní pojištění z 13,5 % na 6,5 %. Tento fakt i přes předpokládané trojnásobné zvýšení vyměřovacího základu znamená výrazný pokles odvodu pojistného. Zároveň návrh předpokládá - v návaznosti na tuto úpravu - že dojde i ke snížení minimálního pojistného u OSVČ. Tímto způsobem dojde k poměrně razantnímu snížení daňového a odvodového zatížení i pro OSVČ s velmi nízkými příjmy. Další znevýhodnění zaměstnanců vůči OSVČ je pak spojeno s konstrukcí stropu u plateb nově zaváděné daně z úhrnu mezd.
Toto razantní snížení pojistné sazby OSVČ bude mít pochopitelně zásadní dopad také na všechny druhy důchodů. Odboráři mají vážné obavy, že především o osoby s nižšími příjmy, které touto pobídku byly nuceny přejít do švarcsystému, se v době pobírání důchodu propadnou do chudoby.
Za čtvrté. Navrhovaný nový mechanismus v oblasti zdanění tzv. benefitů znamená, že benefit jako věcné plnění se přičte k hrubé mzdě zaměstnance a společně s ní bude podléhat odvodům pojistného a zdanění. Navrhovaná sleva na dani pro zaměstnance na úrovni 3 000 Kč ročně, tedy 250 Kč měsíčně v průměru může při výrazné míře shovívavosti eliminovat daňové dopady zdanění zaměstnaneckých benefitů v oblasti stravování. V žádném případě však dopady zdanění zaměstnanců nemůže eliminovat předpokládané zatížení benefitů pojistným, a už vůbec ne zdanění a zatížení pojistným u režijních jízdenek.
Druhým problémem pak je, že tato sleva na dani bude pro pracovníky s nízkými příjmy - v oscilaci mezi 12 až 15 tis. Kč v závislosti na počtu vyživovaných osob - fakticky neúčinná, protože oni žádné daně neplatí a vůči zvýšenému pojistnému se nedá uplatnit. To se může týkat odhadem minimálně 20 % zaměstnanců.
Již dnešní úroveň rozdílu ve zdanění OSVČ a zaměstnanců má výrazné národohospodářské dopady. Podle propočtů zdravotních pojišťoven by při setření rozdílu ve zdanění mezi OSVČ a zaměstnanci pracoval zdravotní systém s dodatečným příjmem v rozsahu cca 14 mld. Kč. V důchodovém pojištění v současnosti rozdílné zdanění vede k deficitu cca 30 mld. Kč. Tento postup bude znamenat další prohloubení této ztráty o 1-2 mld. Kč. Problém však je v tom, že tento systém do sebe vtáhne další zaměstnance. Pokud by šlo jen o 1 % zaměstnanců, činil by další dodatečný dopad pro veřejné finance minus 5 mld. Kč, při 2 % je to 10 mld. Kč atd. S takovýmto diskriminačním postupem, zřetelně prohlubujícím deficit veřejných financí, samozřejmě odborový svaz nemůže zásadně souhlasit.
Předložený návrh mimo jakékoli pochyby snižuje čisté příjmy zaměstnanců a v rozporu s volebními programy vládních stran i vládním prohlášením zvyšuje daňové a odvodové zatížení i nejnižší příjmové kategorie. Bude to právě tato skupina obyvatel, která bude - jako důsledek této reformy - nucena řešit rostoucí existenční problémy.
Toto je krátký výtah samozřejmě z obsáhlé zprávy konfederace odborových svazů, kterou jsem vám přečetl, a samozřejmě děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím nyní o slovo pana poslance Jaroslava Krupku. Dále je přihlášen pan poslanec Michal Babák.
Poslanec Jaroslav Krupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych byl výrazně stručnější než můj předřečník. Já bych jménem skupiny předkladatelů, kteří jsou prezentováni poslankyněmi paní kolegyní Langšádlovou, paní kolegyní Andrýsovou, panem kolegou Husákem a mou osobou, předložil pozměňovací návrh, který bych jenom stručně odůvodnil. Týká se možnosti využití v této oblasti i elektronizace procesů a správy daňových dokumentů. To je asi obsahově ta hlavní část. Další umožňuje zřízení - v návrhu, který je překládán - garantovaného úložiště tohoto dokladu, který výrazně a efektivněji umožňuje kontrolovat tyto doklady, mj. by to souviselo i s možností kontrolovat oběh dokladů při používání sociálních karet, které bude vydávat Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Třetí a neméně důležitou částí je zpřísnění podmínek v oblasti komodit podléhajících spotřební dani tak, aby měli kontrolní orgány možnost kontrolovat pohyb tohoto zboží a mohli tak zamezit daňovým únikům. V neposlední řadě je tam i ještě doplnění, a to je zefektivnění procesů ve veřejné správě v tom smyslu, že se odstraňují určité duplicity, které by vznikly se zřízením tzv. daňových informačních schránek.
Materiál byl konzultován na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí s příslušným náměstkem i s Ministerstvem vnitra, takže doufám, že všechny podklady pro to byly správně předloženy. Samozřejmě v podrobné diskusi se za tuto skupinu k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Krupkovi. Dále bude hovořit pan poslanec Michal Babák, po něm je přihlášen pan poslanec Jiří Šlégr. Prosím pana poslance Babáka.
Poslanec Michal Babák: Paní předsedkyně, vážení kolegové, kolegyně, také nebudu moc zdržovat vzhledem k patřičné únavě, ale velice rád bych okomentoval alespoň základní teze, včetně nějakých parametrických změn, které bychom rádi prosadili ještě při koaličním vyjednávání. ***