(15.00 hodin)
(pokračuje Doktor)
Z mého pohledu zpravodaje i většiny kolegů a kolegyň, členů rozpočtového výboru, uvedený dokument zachycuje jevy a výsledky kontrol a šetření nad všemi segmenty finančních trhů v České republice. Z diskuse, která proběhla nad uvedeným dokumentem a vyjádřenými poznatky, nevzešel žádný konkrétní námět, resp. pochybnosti o tom, že by na území České republiky resp. na finančních trzích a v jednotlivých jeho částech existovaly poznatky o nějakých zásadních systémových selháních.
Snad nad rámec obecných dotazů vystoupily některé dotazy týkající se aktuálních jevů v části družstevních záložen, kde jednak dochází k růstu objemu jejich angažovanosti, resp. bilanční sumy. Na druhé straně ale dochází k průběžné snaze některých subjektů státi se řádnou bankou, což je nepochybně jev chvályhodný anebo kýžený. K tomuto dochází i díky změně zákona, která byla schválena Parlamentem České republiky v nedávném období a která umožňuje lehčí sklouznutí se těch subjektů, které z hlediska nejen bilanční sumy, ale i některých jiných procesních věcí splňují kritéria státi se řádnou bankou.
Tolik můj komentář a v podrobné rozpravě předložím, prosím, návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu. O slovo se nehlásí nikdo z kolegů, ale pan guvernér. A samozřejmě dostává tedy slovo jako první v této všeobecné rozpravě.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Takže opět. Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení přítomní, tuto zprávu předkládá Česká národní banka každým rokem v rámci plnění zákonné povinnosti. Zpráva je poměrně obsáhlá a podává souhrnné informace o výkonu dohledu nad finančním trhem a jeho vývojem. Zpráva se dá rozdělit na dvě části. Vývoj v oblasti regulatoriky neboli zákonných norem a vývoj dohledu a sektoru jako takového.
V oblasti regulatoriky přišla většina činnosti na nových zákonných normách, byla tažena a souvisela s transpozicí evropských směrnic. V bankovnictví určitě je třeba zmínit nové práce na kapitálových směrnicích. U fondů směrnici UCITS IV, která by měla zefektivnit sektor fondů a u pojišťovnictví především směrnici Solventnost II. Dále jsme se zabývali mnoha iniciativami, z nichž na některých spolupracujeme, u jiných máme řadu závažných výhrad. Asi pro nás nejkontroverznější je směrnice ke krizovému řízení, která v tuto chvíli má v záměru vnitroskupinové převody aktiv, posilování skupinového řešení krizí a povinné solidarity mezi jednotlivými kompenzačními schématy a další věci, kde se snažíme aktivně uplatňovat svá stanoviska.
Pokud jde o kontrolu, provádíme ji jako kombinaci průběžného dohledu na dálku a kontrol na místě. Základním nástrojem využívaným v rámci dohledu na dálku jsou analýzy hodnotící situaci subjektů i celého sektoru. Pravidelně čtvrtletně - to říkám proto, že padají neustále dotazy na převody aktiv a kontrolu - pravidelně čtvrtletně za každou banku a družstevní záložnu zpracováváme analýzu její finanční situace a podstupovaných rizik jako základ pro rozhodování o intenzitě a způsobu dohledu. Měsíčně u všech úvěrových institucí je sledováno dodržování obezřetnostních pravidel. Měsíčně jsou vyhodnocovány údaje z automatického systému s cílem včas identifikovat případné negativní tendence. Současně jsou banky povinny hlásit nám záměr navýšit expozici vůči mateřským skupinám jakýmkoli způsobem, významnějším, samozřejmě. U pojišťoven je základem dohledu na dálku pravidelné vyhodnocování finanční situace a existuje opět systém včasného varování. V oblasti kapitálového trhu taktéž.
Pokud jde o výsledky stress testů, pracujeme neustále i s předpoklady výplat dividend, nicméně výplaty dividend jsou prostě scénářem, který vychází z toho, že bychom je povolili nad nějaký rámec, což samozřejmě dohled není povinen.
Dále se samozřejmě zapojujeme do činnosti nad dodržováním pravidel ochrany spotřebitele. Zde považujeme za nedílnou součást ochrany spotřebitele finanční vzdělávání a zapojení populace do tohoto systému. S Ministerstvem financí jsme také realizovali projekt měření finanční gramotnosti. Na úrovni Evropy spolupracujeme jak s novými evropskými orgány, kde se nám daří dostat i do jejich řídicích struktur, zvláště pak v případě EBA, neboli bankovního orgánu, který nás zajímá nejvíc. Ale spolupracujeme také v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled, evropské centrální banky a dalších významných organizací.
Z hlediska toho, co se stalo v reálném sektoru, obnovil se růst, možná o tom ještě budu hovořit u zprávy o finanční stabilitě, která bude následovat. Finanční sektor vykazuje velmi slušné výsledky ve většině svých součástí, takže v tuto chvíli lze říci, že dopady nové krize, která ten růst nepochybně zpomalí či obrátí, a dopady finančních konsolidací u nás i jinde budou z hlediska finančního sektoru omezené a neměly by ohrozit celkovou finanční stabilitu našeho finančního trhu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji, pane guvernére. Ptám se na další přihlášku do všeobecné rozpravy. Není žádná. Všeobecnou rozpravu končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Slovo má zpravodaj pan poslanec Michal Doktor, prosím.
Poslanec Michal Doktor: Dovolím si ocitovat pouze část označenou jako II z návrhu usnesení, které vám bylo rozdáno písemnou formou - usnesení rozpočtového výboru.
Návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2010."
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Zeptám se na další přihlášku do podrobné rozpravy. Není žádná, končím podrobnou rozpravu.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení, které nám bylo předloženo písemně a též je zopakoval nyní pan zpravodaj.
O tomto návrhu usnesení zahajuji hlasování pořadové číslo 118. Táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu?
Hlasování číslo 118. Přítomno 177, pro 126, proti 1. Návrh usnesení byl přijat. Usnesení bylo schváleno.
Končím tím projednávání bodu 128. Ještě oznamuji, že ministr financí Miroslav Kalousek má náhradní kartu číslo 18.
Zahajuji projednávání bodu číslo
129.
Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2011
(Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2011)
/sněmovní tisk 455/
Prosím nejprve pana guvernéra, aby tuto zprávu uvedl.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Opět děkuji za slovo. Dovolím si z hlediska zprávy o inflaci rekapitulovat ekonomický a měnový vývoj v prvním pololetí 2011, kterého se zpráva týká.
Spotřebitelská inflace se nacházela mírně pod dvouprocentním inflačním cílem. Zdrojem byly primárně importované cenové tlaky v komoditách a ceny potravin. V opačném směru však působil vliv slabé domácí poptávky, nízkého růstu mezd a klesajících dovozních cen. Protiinflačně působilo též meziroční zpevnění kurzu koruny, v té době na 24,35 koruny vůči euru.
Růst zpomalil meziročně na 2,2 %, za první půlrok dosáhl 2,5 % před revizí růstu zveřejněnou 9. prosince tohoto roku, neboli před úpravou údajů. V podmínkách restriktivního působení fiskální politiky přispíval k růstu HDP především čistý vývoz. Rostly i fixní investice, což ale bylo kompenzováno nižší tvorbou zásob.
Vývoj na trhu práce se nesl ve znamení obnovení mírného meziročního růstu zaměstnanosti a snížení růstu nezaměstnanosti. ***