(17.20 hodin)
(pokračuje Grulich)
Všechna data jsou samozřejmě nějakým způsobem problematická a zpochybnitelná. Je třeba si uvědomit, že tato oblast v posledních sto letech prošla velmi komplikovanou historií - jen její název se za posledních zhruba sto let změnil šestkrát.
Žádám vás, kolegové, o přijetí navrhované novely, se kterou vyslovila souhlas i česká vláda. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď bych požádal, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vít Bárta. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Senát předložil Sněmovně návrh zákona 12. 8. 2011. Vláda zaslala své stanovisko, které obsahuje věcné připomínky k návrhu, dne 15. 9. a všichni je máte k dispozici pod číslem tisku 447/1. Rozhodnutím organizačního výboru Poslanecké sněmovny byl tisk dne 21. 9. doporučen Sněmovně k projednání a současně jej navrhl přikázat k projednání rozpočtovému výboru Sněmovny.
Novela zákona má za cíl snížit interpretační nejednoznačnosti a tvrdosti původního zákona číslo 212/2009 Sb.,, kterým se zmírní majetkové křivdy občanům České republiky, jak tady říkal můj předřečník. Nicméně se jedná o novelu, která není zpracována do konečných důsledků. V novele se objevují legislativně technické chyby. Dále je problém s určením rozhodného období, neboť z návrhu lze výkladem dovodit jeho trvání od 29. září 1938 až do 29. června 1945, tedy více než šest let, přičemž předkladatel uvádí, že toto období ve skutečnosti trvalo pouze více než jeden rok oproti platnou právní úpravou stanovenému období cca osmi měsíců.
Jako oprávněnou považuji i připomínku Ministerstva financí, která upozorňuje na problémy souběhu původního zákona a zákona nového. Dovoluji si citovat: "Upravit vzájemný vztah mezi novou právní úpravou - zákonem číslo 212/2009 Sb. - a starou právní úpravou, to znamená zejména zákonem číslo 42/1958 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou číslo 159/1959. Dále je třeba také upravit postup pro případ, že návrh na odškodnění byl již v minulosti podán podle staré právní úpravy a Ministerstva financí a řízení dosud probíhá. " Konec citace. Pokud by toto upraveno nebylo, hrozilo by, že lidé, kteří žádali o odškodnění dle původního zákona, budou žádat znovu dle zákona navrhovaného. Současně avizuji, že v rozporu... Současně si dovoluji konstatovat, že jsem původně chtěl navrhnout 40denní lhůtu na projednání, to znamená o 20denní zkrácení té projednávací lhůty, ale s ohledem na informace, které tady předtím zazněly, tento svůj původní postoj stahuji.
Takže nedoporučuji varianty projednání podle devadesátky jednacího řádu a v případě - a jinak samozřejmě doporučuji pustit tento text do prvního čtení. Děkuji. (Neklid v sále. Poslanec Bárta opravuje, že do druhého čtení.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já jsem to úplně nepochopil. (Smích v sále.) No ne, protože tento návrh byl zavetován, že ano. To znamená, ten postup 91 je prostě nemožný, takže to je jako už teď mimo debatu.
Poslanec Vít Bárta: Já jsem řekl, že ho stahuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, dobře, budiž. Takže já otevírám v každém případě obecnou rozpravu a ptám se tedy, kdo se hlásí. Mám tady přihlášeného pana poslance Vilímce, takže prosím v tuto chvíli jediného přihlášeného do obecné rozpravy pana poslance.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, myslím, že není potřeba nějak obšírně uvádět senátní návrh novely tohoto zákona, poněvadž se velmi pečlivě tomu věnoval jak zástupce navrhovatele, tak i pan zpravodaj. Já se přiznám, že vzhledem k tomu, že oprávněným osobám - a v tuto chvíli se už jedná pouze o děti bývalých majitelů - je kolem 80 let, je na místě usilovat o rychlé projednání návrhu zákona. Samozřejmě ten zákon vyžaduje legislativní úpravy. Ony už také se píší, ty legislativní úpravy. Proto bych si s dovolením osvojil původní myšlenku pana zpravodaje Víta Bárty a navrhl zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 40 dní. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže zkrácení lhůty k projednávání ve výborech o 40 dnů. (Poslanec Vilímec opravuje na 40 dnů.) Na 40 dnů, tak, dobře. A teď se ptám, kdo se další hlásí do rozpravy. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím a zeptám se zpravodaje - nepostřehl jsem tedy něco, co bychom měli hlasovat? Je to tak, je tam jediné přikázání, souhlasíte? Souhlasíte, takže budeme hlasovat pouze přikázání. Já zagonguji. Organizační výbor navrhl přikázat k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh než ten rozpočtový výbor? (Nikdo se nehlásil.)
Takže budeme hlasovat pouze ten jediný návrh - přikázání výboru rozpočtovému.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 141, přihlášeno 140, pro hlasovalo 121, proti 2. Takže toto bylo přijato, to přikázání.
Pak tady byl návrh na zkrácení lhůty projednávání na 40 dní.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty projednávání na těch 40 dní, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 142, přihlášeno 140, pro 106, pro hlasovalo 106 a proti 10. Takže bylo zkrácení lhůty projednávání přijato.
To je všechno, děkuji předkládajícím a ukončuji projednávání bodu.
Další bod je bod číslo
49.
Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění pozdějších předpisů, a kterým se provádějí některá opatření v soudnictví
/sněmovní tisk 483/ - prvé čtení
Já nevím, jestli je tady člen zastupitelstva Libereckého kraje Václav Horáček? (Václav Horáček stojí u řečniště a hlásí se, že to je on.) Ano, moc omlouvám se. Takže v tom případě bych vás asi požádal, abyste to odůvodnil - ten návrh. Prosím, máte slovo jako první.
Poslanec Václav Horáček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh má zajistit vznik samostatného Krajského soudu pro Liberecký kraj namísto současné pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem a vyřešit tak současnou roztříštěnost území Libereckého kraje, kdy část území spadá do obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem a část do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové. Na rozdíl od předchozího návrhu zastupitelstva Libereckého kraje, což asi mnozí, kteří už tady byli předtím, si pamatují, tato novela neřeší vznik Krajského soudu v ostatních krajích České republiky, kde dosud nejsou zřízeny, neboť ne všechny kraje jsou na vznik těchto institucí justičního systému po všech stránkách dostatečně připraveny, ať už jde o personální obsazení nebo vybudované potřebné zázemí. ***