(17.40 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Je možné mít v malém kraji specializované odvolací soudy? Tak pokud ti soudci budou pracovat na poloviční úvazek, pak třeba ano. Ale pouze říkám, že z výpočtů Ministerstva spravedlnosti se jasně ukazuje, že u kraje, který má tři okresy, těžko lze docílit například plnohodnotného správního soudnictví u krajského soudu. To je zkrátka fakt a ať ho někdy vyvrátí, že to není pravda. Já moc prosím, při těch regionálních bojích o plnohodnotné kraje, uvažujme trochu racionálně a řekněme si, zda jsme schopni zajistit 14 plnohodnotných soudů s plnohodnotnou agendou, s plnohodnotnou specializací. A já říkám, že tato země je bohužel příliš malá na to, aby zde byl tak velký počet odvolacích soudů. Obecně platí teze všude ve světě, čím je méně odvolacích soudů, jinými slovy čím mají větší území, čím jsou ty soudy větší, tím je tam možné mít větší specializaci, tím je tam možné mít více soudců na určitou agendu a tím ty soudy soudí kvalitněji. To je obecný trend, který, kamkoli se do světa podíváte, zkrátka platí. Většina zemí dnes se snaží justiční soustavy restrukturalizovat a naopak snižovat počet soudních institucí. To je myslím dobré si uvědomit a na to poukázat.
Třetí argument, který je také důležitý, byť z hlediska občana možná až sekundárně - primárně občana zajímá kvalita služeb, které mu stát, státní orgán poskytuje -, a to jsou náklady.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, to, aby v České republice bylo čtrnáct krajských soudů, dlouhodobě, v nějakém časovém rozestupu, pro stát bude znamenat několik miliard ze státního rozpočtu na dotvoření této krajské soustavy. Zcela pomíjím fakt, který zde zmiňoval pan zpravodaj, náklady na provoz nových justičních budov, nových řekněme míst spojených s justiční stráží, s administrativou atd. Nežijme v iluzi, že počet zaměstnanců justice bude stejný u osmi krajských soudů jako u čtrnácti krajských soudů. To zkrátka není pravda. Budou to nové náklady, které občan bude muset zaplatit. A to samozřejmě budou náklady na tu prvotní investici v řádech miliard a pak provozy ročně v řádech stovek milionů korun.
Jinými slovy, dámy a pánové, já u tohoto návrhu varuji, abychom nesystémovým zřízením jednoho krajského soudu nespustili lavinu, která může následovat. To znamená tlaky jednotlivých krajských reprezentací ze zbylých šesti krajů, kde nejsou krajské soudy, na zřízení takovýchto krajských soudů. Pro mě je nejklíčovější argument, a to tady korektně říkám, že čtrnáctičlenná krajská justiční soustava objektivně bude poskytovat horší služby občanům než soustava osmičlenná. Už jenom tím, že bude více rozbitá, roztříštěná judikatura těchto soudů a na její sjednocování bude muset Nejvyšší soud vynaložit více úsilí a více práce než dosud. Tedy ptám se, zda pro blaho občana je to, že zřídíme nové krajské soudy, něčím novým a zda to blaho občana posílí. Zda pro občana samotného není lepší, když ke krajskému soudu, kam v životě přijde třeba jednou za život, radši nedojede několik desítek kilometrů a krajský soud mu poskytne kvalitní službu, než aby to měl o 30 km blíže, o 50 km blíže, ale ty služby byly řekněme méně kvalitní.
Prosím vás, dámy a pánové, abyste i tyto argumenty při svém rozhodování vzali v potaz a abyste to nevnímali pouze z pohledu regionálního lobbismu a přání některých regionálních politiků, že každý kraj musí být plnohodnotný a že každý kraj vedle samosprávy musí mít i moc soudní. Zkrátka moc soudní nesouvisí s krajskou samosprávou. Je to výkon státní moci, je to třetí pilíř státní moci a zde bychom měli přistupovat ke vzniku nových soudů na základě jiných kritérií, než na základě kterých se zřizovaly kraje, kde zkrátka je logické, že samospráva, čím blíže je občanovi, je kvalitnější. Ale to neplatí pro moc soudní. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď mám další přihlášené. Já jsem viděl pana - já nevím, myslím, že pan poslanec Skokan byl první, nebylo to jasné, ale může pan poslanec Chvojka. Prosím. Pak pan poslanec Skokan a Křeček.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se i já vyjádřil k navrhovanému zákonu, jehož účelem je transformace liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem na samostatný Krajský soud v Liberci.
Na začátek bych rád zrekapituloval vývoj organizace krajských soudů v České republice. Krajské soudy byly dlouho organizovány na základě zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, který stanovil sedm krajů a Prahu jako samostatnou územní jednotku. Tím bylo vytvořeno osm krajských soudů. V roce 1997 byl přijat nový ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který z dosavadních sedmi krajů vytvořil 13 krajů a Prahu. Tento zákon vstoupil v platnost v roce 2000, ale krajských soudů zůstalo i nadále pouze osm. V roce 2002 byl přijat zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, který vstoupil v účinnost téhož roku a vytvořil pobočky krajských soudů v nových šesti krajských městech. Jmenovitě v Karlových Varech vznikla pobočka Krajského soudu v Plzni, v Liberci vznikla pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem, v Pardubicích vznikla pobočka Krajského soudu v Hradci Králové, v Jihlavě pobočka Krajského soudu v Brně, v Olomouci pobočka Krajského soudu v Ostravě a ve Zlíně pobočka Krajského soudu v Brně.
Mám za to, že v roce 2002 bylo nanejvýš rozumné, že byly zřízeny pouze pobočky již zaběhlých krajských soudů. Postupně tyto pobočky získávaly zkušenosti s agendou svého kraje, rozrostly se a některé mají již vlastní, nikoli pronajaté prostory, jako je tomu právě v Liberci.
Mám za to, že dnes, po téměř deseti letech, je od vlády nesmyslné odmítat návrh jako nekoncepční, protože nezahrnuje zřízení krajských soudů v ostatních pěti městech. Liberecký kraj je na tuto změnu připraven jak z hlediska prostor, tak i z dostatečného počtu soudců i financí. Naopak současné vytvoření šesti krajských soudů je nevýhodné, a to jenom finančně, neboť situace na jednotlivých pobočkách se může výrazně lišit, a také se velmi výrazně liší. Já bych byl na druhou stranu ale velmi potěšen, kdyby vláda České republiky začala tuto problematiku s ohledem na zbylé pobočky krajských soudů konstruktivně řešit.
Já jsem poslanec zvolený za Pardubický kraj, a jak jsem už zmínil, v Pardubicích je pobočka Krajského soudu v Hradci Králové. Ta zahájila svoji činnost dne 1. 1. 2003, kdy v důvodové zprávě k zákonu se uvádí, že zřízení pobočky Krajského soudu v Pardubicích odpovídá potřebě zajištění řádného výkonu soudní moci v nově vytvořeném Pardubickém kraji. Vznik poboček krajských soudů v nových krajích byl všeobecně vnímám jako první krok ke vzniku samosprávných krajských soudů v těchto krajích. Ostatně v tomto duchu hovořil i tehdejší ministr spravedlnosti dr. Pavel Rychetský při slavnostním otevření pobočky v Pardubicích dne 31. ledna 2003. Z tohoto důvodu vedení Krajského soudu v Hradci Králové postupně budovalo a rozšiřovalo pobočku v Pardubicích tak, aby byla schopna vyřizovat veškerou agendu krajského soudu na území Pardubického kraje. To se také zdařilo a k dnešnímu dni tato pobočka vyřizuje prakticky veškerou prvoinstanční odvolací agendu patřící do působnosti krajského soudu v rámci celého Pardubického kraje, tedy okresů Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy a Pardubice, s výjimkou dvou agend, za prvé prvostupňové agendy trestní a odvolací občanskoprávní agendy z obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí. Tyto výjimky jsou však dány jednak personální problematikou, jednak prostorovým omezením pracoviště pobočky a jsou dle mého řešitelné okamžitě v případě vzniku samostatného Krajského soudu v Pardubicích.
V současné době působí na pobočce v Pardubicích 27 soudců, 44 administrativních pracovníků, 8 pracovníků správy soudu a 6 členů justiční stráže, celkem tedy 85 osob. V případě vzniku samostatného Krajského soudu v Pardubicích by bylo nutno zřídit minimálně jedno funkční místo předsedy soudu a minimálně dvě funkční místa místopředsedů, ale tato místa by byla obsazena ze stávajících soudců pobočky, a nedošlo by tedy k navýšení počtu osob, přičemž platové navýšení v souvislosti s obsazením těchto funkcí je v celkovém objemu mzdových prostředků dle mého názoru zanedbatelné.
Pokud jde o správu soudu, tak v současné době působí na pobočce na tomto úseku celkem 8 zaměstnanců a předpokládám, že v případě vzniku samostatného krajského soudu by se tento počet musel navýšit o cca dalších 10 až 15 osob, dosud některé činnosti zajišťuje správa soudu v Hradci Králové, což by bylo řešeno částečně přechodem stávajících zaměstnanců Hradce Králové a částečně přijetím nových zaměstnanců. Navýšení je tedy dle mého názoru opět minimální. ***