(15.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
To ještě více rozevírá nůžky mezi daněmi, které odvádějí čtyři miliony zaměstnanců, a daněmi, které odvádí zhruba jeden milion OSVČ. Ale pozor! Pro příští rok si vláda naplánovala nárůst výběru této daně a naplánovala si nárůst výběru zhruba na 2,7 mld. korun. To znamená, opět se ptám, jaký zázrak se stane, pokud tady nejsou schválena žádná legislativní opatření, že se výběr této daně takto zvýší. No, nezvýší se a logicky to jsou papírová čísla, která nemají žádnou reálnou hodnotu.
Poslední perlička, na kterou bych chtěl poukázat v souvislosti s tímto návrhem rozpočtu, je způsob, jakým vláda snížila schodek. Já myslím, že každý, kdo se podívá na výsledek letošního roku, který bude možná 135, možná 140, 150 mld., tak si řekne, že schodek 105 mld. v porovnání s letošním rokem je přece dobrý začátek. To určitě není špatně, že se snižuje schodek státního rozpočtu. Problém je, když si přečtete rozpočtovou dokumentaci, tak zjistíte, jak to vláda udělala. A na to chci upozornit, protože o tom tady vůbec nebyla řeč. Během celé dlouhé rozpočtové rozpravy tady o tom nepadlo ani slovo a v novinách se to nedočtete. Víte, jak to vláda udělala? Vláda vzala peníze z dividend z ČEZu a zapojila je do bilance důchodového účtu! Tím snížila schodek důchodového účtu a tím současně snížila schodek státního rozpočtu.
Myslím, že to je pikantní, zejména pokud si uvědomíte, jaká debata se tady vedla před volbami do Poslanecké sněmovny. V roce 2010 před volbami do Poslanecké sněmovny navrhla sociální demokracie, že by se jednorázově mohly použít peníze z dividendy z ČEZu k tomu, aby se přilepšilo důchodcům valorizací penze nebo 13. důchodem. My jsme navrhli před volbami jako sociální demokraté, že by se měly vzít peníze z ČEZu a použít na důchodové účely. Pozor! Tehdy to okamžitě kritizovala pravice, kritizovala to ODS, kritizovala to TOP 09. Říkali: "No, ti sociální demokraté, to jsou ale populisté, my ty peníze z ČEZu chceme použít na důchodovou reformu. Kdepak zapojovat to do státního rozpočtu! Kdepak z toho financovat důchody!" Ale pozor! V tomto návrhu rozpočtu se stal pravý opak! To znamená, že titíž pravicoví politici, kteří před volbami kritizovali sociální demokraty, že chtějí z dividendy z ČEZu financovat důchody, tak teď příští rok z dividendy z ČEZu financují co? Financují důchody! Já myslím, že to je geniální věc! A současně si snížíte schodek státního rozpočtu! Kolik těch peněz z dividendy z ČEZu vláda chce použít? Je to 17 mld. korun! A kdyby vláda těchto 17 mld. korun nevzala z privatizačního účtu, tak ten schodek státního rozpočtu není 105 mld., ale je 122 mld. korun. 122 mld. korun je skutečný schodek státního rozpočtu! Ne těch 105 mld. 122! Protože předcházející vlády peníze z dividend do státního rozpočtu nezapojovaly. Prostě neřešily schodek na důchodovém účtu tím, že by si sáhli na dividendy. Z těch peněz se platily ekologické sanace, z těch peněz se platily investiční programy, dotoval se z toho fond dopravy, bytové projekty ve fondu bydlení, ale nezapojovaly se do státního rozpočtu. To znamená, opticky nesnižovaly schodek státního rozpočtu.
Takže já myslím, že je to velmi zajímavé a zvláštní, a chci na to upozornit: Pravicová vláda v rozporu s tím, co říkala před volbami, kdy kritizovala sociální demokraty, že chtějí zapojit do rozpočtu dividendy z ČEZu, tak totéž činí příští rok. Použije 17 mld. korun z dividend z ČEZu a sníží opticky schodek státního rozpočtu. To je jistě velmi promyšlený rozpočtový trik ke snížení deficitu. Ale já myslím, že tahle debata slouží k tomu, abychom ty věci pojmenovali tak, jak jsou, abychom si tady nehráli na schovávanou, abychom ten rozpočet realisticky posoudili a řekli si, co se stalo a co se nestalo.
Takže to je, vážené dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, několik málo triků, které koalice použila pro to, aby sestavila tento návrh zákona o státním rozpočtu. Já jsem přesvědčený, že to je vytloukání klínu klínem, že to je čiré zoufalství na pokraji ještě zhoršení toho, co můžeme čekat. A jestliže veškeré prognózy hovoří o tom, že ekonomika zpomaluje a příští rok nebude žádná legrace z pohledu ekonomického vývoje, pak takováto rozpočtová politika nám prostě nedává nejmenší naději a nedává nám nejmenší perspektivu. Nedivte se, že pro takový rozpočet sestavený horko těžko vytloukáním klínem a na základě triků, které jsem tady jasně popsal, takže takový rozpočet my nepodpoříme. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a dalším přihlášeným je pan poslanec Jiří Šlégr, kterému tímto uděluji slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Šlégr: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vážené poslankyně, váženi poslanci, než přejdu k svému vystoupení ke státnímu rozpočtu, dovolím si pár slov k financování českého sportu. A to už především z toho důvodu, že zde ministr financí Kalousek navrhl navýšení 800 mil. korun navíc českému sportu. Chtěl bych rád říct některá fakta.
Před volbami se všechny strany napříč politickým spektrem shodly na tom, že český sport je hluboce podfinancován. Po volbách se hledaly možnosti, jak pomoci českému sportu. Ministr financí Kalousek na schůzce s představiteli sportovních svazů představil návrh, kdy přichází s tím, že zdaní loterijní společnosti a z výnosu tohoto zdanění věnuje prostředky sportu. Já jsem se s tím ztotožnil, říkal jsem, že je to dobře už z toho důvodu, že loterijní společnosti by neměly rozdělovat prostředky do sportu, a byl jsem rád, že ministr financí se k tomu takto postavil. Bohužel, dnes stojíme před problémem, kdy přichází ze Senátu návrh, kdy zdaníme loterijní společnosti, ale bohužel nevidím tam nikde prostor pro sport. Proto zřejmě ministr Kalousek nabízí oněch 800 mil., což fakticky pro sport nic neřeší, protože z veřejně prospěšných účelů, které loterijní společnosti rozdávaly, věnovaly na sport kolem 2,5 mld. korun. Takže fakticky je sport v minusu přes 1,5 mld. korun! Dámy a pánové, to není navýšení, to je odebrání financí českému sportu!
A já opravdu nevím, jakým směrem se chceme ubírat dál, jak chceme úspěchy od sportovců, a pevně věřím, že někde najdete nějakou cestu, jak českému sportu pomoct, a že to nebudeme muset řešit tím, že přijde tam doba, že naši sportovci nebudou moci jet na olympijské hry. Toho se obávám a je mi opravdu stydno, když vidím Věru Čáslavskou, Jana Železného, jak přicházejí za námi zde do Poslanecké sněmovny a řekněme prosí o to, abychom my pomohli českému sportu. Oni, kteří nám dělali radost. Tak si myslím, že si to nezaslouží.
A teď zpátky ke státnímu rozpočtu. Dovolte mi, abych své vystoupení zaměřil na budoucnost, především na to, co je v rozpočtu třeba změnit, aby jej vláda mohla využít jako hlavní nástroj fiskální politiky v boji s hospodářským zpomalením, které v následujícím roce může přejít do hospodářského poklesu.
V posledních letech se stalo pravidlem, že státní rozpočet je postaven na příliš optimistických predikcích budoucího vývoje, které jsou vzdálené ekonomické realitě. Téměř by se dalo říct, že je postaven na přání ministra financí. Již od poloviny roku je totiž zřejmé že ve vyspělých zemích Evropské unie, které patří k našim klíčovým exportním trhům, dochází ke zpomalování ekonomického růstu, které se nevyhne ani České republice. Poslední týdny navíc ukazují, že je třeba počítat i s návratem ekonomiky do recese, jejíž hloubka bude záviset na tom, nakolik se podaří stabilizovat situaci v eurozóně. Podle nejnovějších údajů ekonomika již ve třetím čtvrtletí meziročně zpomalila tempo růstu na 1,2 % a v mezičtvrtletním srovnání hrubý domácí produkt dokonce klesl o 0,1 %. ***