(9.20 hodin)
(pokračuje Krátký)
Síra. My navrhujeme v tomto zákoně 1 350, v Německu to bylo v roce 2000 90 tisíc za tunu. Enoxy. My tady máme dnes navržených 1 100 korun, v Německu v roce 2000 72 tisíc. Takže já si myslím, že operovat, že tyto poplatky a jiné obnovitelné zdroje, ten démon, který drží pod krkem údajně naše hospodářství, prosím vás, to je podle mého názoru špatně. Špatně je to proto, protože to nenutí nikoho přemýšlet, nenutí investovat do inovací a pořád zůstáváme v těch - co řekl kolega Šídlo - krásných zlatých 60. letech, kdy naši dědové a otcové vymysleli energetiku, kterou nám záviděl celý svět. Ale my už jsme trošku dál. Měli bychom být trošku dál.
Já bych vás požádal, a nepřicházím s návrhem, souhlasím s poplatky, ale chci upozornit, že používat, že je to něco, co podvazuje naši konkurenceschopnost, ono to podvazuje naše myšlení, nechává nás to v klidu spát a ta Evropa, ta skutečná Evropa, která je nám vzorem, nám prostě utíká. To je můj názor a dovolil jsem si ho přednést. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám ještě pana poslance Jiřího Paroubka.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přiznám se, že mě trošku mate ta tabule, která je tady uvedena, ale dobře. Vidím, že vy v tom máte přehled, pane místopředsedo.
Uplynulo již dvacet let od schválení zřejmě nejdůležitějšího ekologického zákona naší historie, a to zákona o ovzduší. Ten přiměl velké průmyslové podniky investovat do filtrů na komínech, což razantně snížilo zdraví škodlivé exhalace oxidu siřičitého, oxidu dusíku nebo prachu. Ubylo tím dusivého smogu ve městech i kyselých dešťů a miliony lidí díky tomu mohly lépe dýchat. V poslední době se kvalita ovzduší opět zhoršuje. Nejvíce je to patrné v době inverze v místech s velkou koncentrací průmyslu -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pánové, já požádám. Kolegové, prosím vás, aby se dalo poslouchat. Děkuji.
Poslanec Jiří Paroubek: Spíš, aby se dalo mluvit.
- s velkou koncentrací průmyslu, dopravy nebo v obcích díky exhalacím z lokálních topenišť. V řadě oblastí, zejména v Moravskoslezském kraji a Ústeckém kraji, tak dochází k dlouhodobému překračování limitních hodnot stanovených pro ochranu lidského zdraví. To má za následek kromě negativních dopadů na lidské zdraví, jako je zvýšená úmrtnost a výskyt respiračních onemocnění, také udělení sankcí ze strany Evropské unie.
Jak je vidět, tak nástroje, které má současný zákon o ochraně ovzduší k dispozici, jsou nedostatečné či nefunkční a nevedou k plnění cílů stanovených českou a evropskou legislativou. Proto jsem uvítal návrh nového zákona o ovzduší, který nám dává nové a mocné nástroje. Například nebudou moci vznikat nové zdroje znečištění v oblastech se špatným ovzduším, nebo jen když budou svůj dopad kompenzovat, což v praxi znamená, že se jiný zdroj znečištění bude muset zavřít. Města a obce budou moci zavádět zóny, kam nebudou smět vyjíždět stará čoudící auta. Tento nástroj ale v praxi využijí spíše jen velká města, v malých obcích to půjde zavést velmi těžko nebo vůbec. Je to nerealistické.
Nejmocnější jsou však ekonomické nástroje v tomto zákoně. Jde o placení vysokých pokut za porušení stanovených emisních limitů a zpoplatnění vypouštění znečišťujících látek. Zvýší se poplatky, které firmy platí za emise, počet zpoplatněných látek se však snížil z dvaceti za čtyři základní. Týká se to i občanů a malých kotlů používaných v domácnostech, které budou muset mít výrazně nižší emise než dosud. Zákon navíc zakáže spalování nekvalitních paliv.
Tato ustanovení budou mít zásadní dopad na všechny občany a je potřeba, aby stát finančně podpořil výměnu kotlů na tuhá paliva v rodinných domech za nové nízkoemisní kotle nebo alternativní vytápění. Zatím Ministerstvo životního prostředí přispěje 10 milionů korun v Moravskoslezském kraji. Když jsem jel do Poslanecké sněmovny, slyšel jsem ve zprávách, že Moravskoslezský kraj začíná uvolňovat 60 tisíc korun na jednu domácnost na výměnu kotlů, na výměnu topného média. Šedesát tisíc korun - když vezmu 10 milionů korun, tak je zhruba 160, ani ne 170 žádostí. Tak jenom abychom si představili, v jakém asi rozsahu Ministerstvo životního prostředí přispělo, ale myslím si, že i to málo, co přispělo, je dobré. Ale co v jiných krajích a obcích, kde není takový průmysl, a přesto se jejich obyvatelé dusí díky lokálním topeništím?
Ministerstvo životního prostředí rovněž letos pro Moravskoslezský kraj vyčlení další čtyři miliardy korun na projekty nových technologií velkých průmyslových podniků, které se na znečišťování ovzduší v regionu podílejí největší měrou. A co ostatní kraje? Ústecký kraj je rovněž průmyslový a s nadlimitně znečištěným ovzduším. Musím říct, že podobná situace, jako je v Moravskoslezském kraji, je i tam. Jaká bude podpora tohoto kraje ze strany Ministerstva životního prostředí? Je vidět, že bývalý ministr Drobil, který pochází z Moravskoslezského kraje, pozitivním způsobem ve prospěch tohoto kraje ovlivnil situaci na Ministerstvu životního prostředí a jeho náměstci, kteří tam zůstali, plní jeho úkoly i dále.
Nicméně zpoplatnění vypouštění znečišťujících látek do životního prostředí zastává celosvětově uznávaný princip znečišťovatel platí, který je zakotven i v evropských směrnicích. Proto mě naprosto nepříjemně překvapil návrh hospodářského výboru, jehož jsem ostatně členem, který tento princip poněkud popřel a chce, aby jeden z nejúčinnějších nástrojů ke snižování emisí zdraví škodlivých látek byl zrušen.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, zásadně nesouhlasím s návrhem hospodářského výboru na zrušení navrhovaných poplatků za znečišťování a navrhuji ho do zákona nezapracovat. Jedná se o bod 5 návrhu a s ním související body 3, 4 a 9. Zejména v § 15 se za odst. 13 doplňuje odst. 14, který zní: "Posledním poplatkovým obdobím pro účely výběru poplatku za znečišťování je kalendářní rok 2015." To by určitě nebylo šťastné.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Nejdřív se hlásila paní zpravodajka, ale ona dává prostor panu ministrovi. Máte oba stejnou možnost. Prosím, pan ministr Chalupa jako první.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Dovolte mi reagovat na slova mého předřečníka. Snad jen několik poznámek.
Za prvé. Dnešním dnem byl zahájen sběr žádostí pro pilotní část programu na podporu změny způsobu vytápění v domácnostech Moravskoslezského kraje jako společný projekt Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí. Tento pilot není financován deseti miliony v součtu, ale deseti a deseti miliony, tedy dvaceti. Z toho důvodu je to společný projekt. Opravil bych to. Je pilotním právě proto, že reaguje na programy, které tady minulosti běžely, které vyhlásila mnohá města a obce a v mnoha ohledech se setkaly s neúspěchy, nebo se neukázaly jako funkční. Proto jsme vyhlásili pilotní program, abychom na základě něho zjistili, jaký je skutečný zájem, a také to, jakým způsobem operovat běžný program, na kterém se pracuje a který by měl navázat. Otázka ostatních krajů a jakým způsobem reagovat v téhle záležitosti je podle mého názoru správná, nicméně my v tuto chvíli musíme v jednom regionu zjistit, a ten region nepochybně moravskoslezský, byť nepodceňuji ani situaci v ústeckém regionu, tak moravskoslezský z tohoto pohledu nepochybně vykazuje nejhorší údaje z hlediska ovzduší, tak je vnímán jako pilotní. ***