(12.10 hodin)
(pokračuje Braný)
Skutečně seriózní řešení rozpočtového určení daní je zcela někde jinde. Již před pěti lety jsem navrhoval zvýšení procenta pro sdílené daně obcím, a to na 25 %, a chyběly jen dva hlasy, aby to prošlo. Takže to zůstalo a jsme teď v těchto číslech, o kterých hovoří tento materiál.
Z mého hlediska, tak jak je předložen tento návrh, ho nepodporuji, ale co budu podporovat - a budou se snažit aktivně zúčastňovat i ostatní členové a členky klubu KSČM - otevřenou rovnou diskusi bez ultimát k této materii a hledání společného průsečíku s vysokou ambicí přiblížit se ke spravedlnosti při tomto výtvoru nového zákona. Proto nebudu navrhovat zamítnutí v prvém čtení, ale budu očekávat plodnou a bohatou diskusi při jeho dalším projednávání. Zároveň čekám, že vláda se pochlapí a co nejdříve nám předloží svůj návrh, aby se diskuse mohla spojit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Teď tady mám s faktickou poznámkou - pana poslance Václava Votavu. Ne, omyl, tak vás odmazávám. Vystoupí pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, především bych chtěl říci, že jsem léta pracoval na úrovni obecního zastupitelstva, takže tohle je problematika, kterou samozřejmě sleduji. Za těch patnáct let, co jsem v zastupitelstvu pracoval, z toho šest let jako náměstek primátora pro finance, mi pochopitelně něco z toho v hlavě zůstalo. Snažím se také sledovat vývoj rozpočtového určení daní, jak je obvyklý třeba v Německu, v Rakousku, případně v jiných evropských státech.
Myslím si, že to, co tady bylo uvedeno, hledat nějaké spravedlivé řešení - já bych možná nemluvil o spravedlnosti, spíše bych mluvil o potřebě férovosti - to si myslím, že je v každém případě dobré.
Chtěl bych také říci, že na úrovni Prahy, kde jsem pracoval, je specifická situace. Je to město, kraj, které má příjmy, disponuje s rozsahem příjmů, které má k dispozici dobře vyživené ministerstvo. Ale je potřeba také vidět, že je tam 57 městských částí. Když jsem odcházel v roce 2004, tak některé městské části, Praha 1, 2, 4, abych uvedl ty nejbohatší, svým rozpočtem byly plně srovnatelné s krajskými městy, ale byly tam také rozpočty některých pražských městeček, městských okrajových částí a malých vesniček, které měly rozpočty titěrné, takže tyto městské části byly rády, když vyprodukovaly jednu investiční akci za volební období. Mám na mysli takovou tu investiční akci, že udělaly nějaký chodník a podobně, čili nic rozsáhlého. Takže bych chtěl říci, že i v té Praze je to trošku rozdílné uvažování podle toho, jak kdo v které pozici je.
Druhá věc, o které bych se zmínil, je, že se na mě obracejí, a určitě na každého z vás, starostové nejrůznějších měst a obcí, zejména ale těch malých obcí. Upřímně - ti starostové nemají velké iluze o tom, že jim bude nějak zvlášť pomoženo. Vzpomínám si, když jsem někdy v polovině minulého desetiletí hodně jezdil po Čechách a Moravě, jak mi ti starostové malých měst nebo malých obcí děkovali za reformu rozpočtového určení daní, která byla spojena se jménem Radka Martínka a proběhla někdy před jedenácti dvanácti lety. Malé obce tehdy dostaly - a myslím, že takovou ambicí by měl být nesen jakýkoliv návrh rozpočtového určení daní, který tady uvidíme, a nevím, jestli je to zrovna tento návrh - řádově statisíce v každém roce. A za ty statisíce je možné udělat mnohé, třeba udělat novou střechu na kostele, nebo ji aspoň opravit, nový chodník a podobně, což v té obci také určitě něco znamená.
Třetí poznámka, kterou bych si dovolil v úvodu, je, že je dobré některé zákony, pokud jsou zásadním způsobem novelizovány, pokud přichází zcela nové pojetí, nebo nové pojetí, abych to nedramatizoval, že je dobré je zasadit do určité doby. Včera jsme se dozvěděli myslím poslední pozitivní zprávu z Ministerstva financí v tomto roce. Pokud jde o vývoj hrubého domácího produktu, ministerstvo hovoří o kladné nule - 0,2 %. Myslím, že se s tím dnes ztotožní málokdo z nás. Pokud by řekněme byla ta nula, tak už by ve státním rozpočtu chybělo nějakých 30 až 40 mld. Kč v příjmech. Pokud by tam bylo minus 2 %, což já bych viděl jako pravděpodobné, ale určitě ani Ministerstvo financí ani já nejsme haruspikové, abychom to odhadli, ale pokud by to byla ta dvě procenta, tak už bude chybět nějakých 50 miliard korun.
A všichni, kteří jsme pracovali tu na úrovni kraje, tu na úrovni obce, přece víme, že příjmy mají určité zpoždění, takže velmi pravděpodobně ty podvyživené příjmy v důsledku zpomaleného hospodářského růstu, nebo dokonce recese budou dopadat nějakým způsobem v dalším roce, kde ten váš návrh má ambici být uplatněn. Myslím, že to není moc dobré politicky ani jinak. Jenom na to upozorňuji.
Nejsem představitel vládní koalice. Možná že bych měl mít radost z vašich budoucích potíží, ale nemám, protože si myslím, že není dobré, aby představitelé zejména menších a malých obcí měli očekávání, která v ekonomické realitě nenastanou.
To jsou tři mé poznámky v úvodu.
Možná bych se rád vyjádřil ještě k tomu, co tady říkal - protože bych na to později zapomněl - předseda poslaneckého klubu ODS, a zase ze zkušenosti.
Bylo by dobré skutečně promítnout ten princip zásluhovosti do daní. Ale dámy a pánové, já nevím, jak bychom to provedli. Jenom když si vzpomenu na situaci v hlavním městě Praze, a dneska je možná úplně jiná, tak některé berní úřady, když to řeknu lidově, se chovaly vůči daňovým poplatníkům velmi ostře, vůči malým firmám, vůči osobám samostatně výdělečně činným. Tu a tam si je pozvaly na koberec, prověřily jim hospodaření. Samozřejmě, když to bylo jednou za dva za tři roky, tak taková firma, když mohla, změnila adresu svého berního úřadu. Dopadlo to ale na městskou část, protože ta prostě neměla příjem.
Víte, ona zásluhovost vždycky nemusí být věcí toho starosty nebo té obce. Řekněme si srovnání. Budeme srovnávat dvě města, jedno v Ústeckém kraji, druhé třeba někde u Prahy. Je samozřejmé, že investoři i na ně navázaní střední podnikatelé, osoby samostatně výdělečně činné, budou působit lépe tam a budou mít vyšší příjmy tam, kde je nízká nezaměstnanost, kde se podnikání daří. A přece to nemusí být a není to velmi často "vinou" příslušného starosty nebo zastupitelstva, potažmo radnice.
Předložený návrh je podle toho, jak jsem měl možnost se s ním seznámit, v zásadě totožný s novelou zákona o rozpočtovém určení daní, kterou v říjnu předložil vládě ministr financí. Musím říci, že skutečnost, že tak důležitý návrh zákona, jako je novela o rozpočtovém určení daní, je předkládán skupinou poslanců vládní koalice a není tady jako vládní návrh - já se raději podíval dozadu - a nejsou tady ani přítomni hlavní protagonisté, to znamená předseda vlády a ministr financí, je dalším důkazem neschopnosti této vlády nalézat v zásadních otázkách přijatelný kompromis. Jak chcete spravovat tuto zemi, vysvětlovat občanům své reformy a hledat u klíčových témat celospolečenský konsenzus, když nejste schopni dohodnout se ani mezi sebou, uvnitř vládní koalice? ***