(9.10 hodin)
(pokračuje Orgoníková)

Ještě bych chtěla poznamenat, že interpelace nesměřovala proti policii jako takové, ale chtěla jsem poukázat i na to, že se šetří na nesprávném místě. Myslím si, že v tom mi dáváte za pravdu.

Navrhuji usnesení: Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra vnitra Jana Kubiceho na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Orgoníkové. Pan ministr vnitra Jan Kubice je dalším, kdo v projednávání této interpelace vystoupí. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně Orgoníková, k vaší interpelaci ve věci úsporných opatření Policie České republiky k vámi položeným otázkám sděluji následující.

K otázkám číslo 1 a číslo 2, týkajícím se celkového objemu počtu zadaných znaleckých posudků Policií České republiky včetně vyčíslení finanční náročnosti v letech 2008 až 2011, sděluji, že v roce 2008 bylo Policií České republiky nařízeno celkem 39 302 znaleckých posudků v celkovém objemu finančních prostředků 280 mil. 746 tis. V roce 2009 bylo Policií České republiky nařízeno celkem 29 732 znaleckých posudků v celkovém objemu finančních prostředků 214 mil. 151 tis. korun. V roce 2010 bylo Policií České republiky nařízeno celkem 27 695 znaleckých posudků v celkovém objemu finančních prostředků 190 mil. 410 tis. korun. V roce 2011 bylo Policií České republiky nařízeno celkem 25 107 znaleckých posudků v celkovém objemu finančních prostředků 164 mil. 293 tis. korun.

K otázce číslo 3, týkající se jednotlivých částek v letech 2008 až 2011 vyplacených za znalecké posudky zvlášť z oboru zdravotnictví a z oboru ekonomiky, konstatuji, že dle sdělení správy logistických zabezpečení Policejního prezídia České republiky není vedena evidence proplácení znaleckých posudků dle jednotlivých oborů. V příloze číslo 1 jsem vám předložil vyčíslení dle jednotlivých rozpočtových položek, jak jsou evidovány v příslušných systémech.

K otázce číslo 4, týkající se konkrétních částek, které mohou být v jednotlivých letech vypláceny za znalecké posudky, a principu stanovení příslušného finančního limitu, sděluji, že finanční prostředky na úhradu výdajů spojených s prováděnými úkony jsou v resortu Policie České republiky rozpočtovány na osmi šestimístních rozpočtových položkách v oblasti výdajů mandatorního charakteru, to znamená výdajů prioritních, povinných, stanovených zákonem, a jsou z nich hrazeny především konzultační, poradenské, právní a znalecké služby. Finanční objem pro oblast mandatorních výdajů jako celek stanoví při rozpisu rozpočtu pro aktuální rok vedení Policie České republiky. Posouzení potřeby a nastavení limitu na zmiňovaných osmi rozpočtových položkách je plně v kompetenci každého z ředitelů organizační složky státu. Pokud byl v letech 2008 až 2011 organizační složkou státu uplatněn požadavek na navýšení limitu z důvodu jeho nedostatečnosti, byl vždy vedením Policie České republiky posuzován jako prioritní a jeho navýšení bylo realizováno v požadovaném rozsahu.

K otázce číslo 5, týkající se statistiky Ministerstva vnitra České republiky o klesajícím počtu sebevražd v posledních letech a nenařizování soudních pitev, sděluji, že tvrzení, že každé podezření na sebevraždu se má šetřit jako vražda, je především základním kriminalistickým pravidlem vycházejícím z tuzemských i světových učebnic kriminalistiky, opírajícím se o zkušenosti z kriminalistické praxe. Cílem prověřování sebevražd a podezřelých úmrtí je jednoznačné vyloučení cizího zavinění na smrti druhé osoby a stanovení, že nejde o podezření ze spáchání trestného činu. Vůdčí zásadou prověřování sebevražd a podezřelých úmrtí je postupovat při prověřování tak, jako by se jednalo o podezření z vraždy, pokud není prokázán opak. Je třeba znovu zdůraznit, že se tedy jedná o kriminalistickou zásadu, a nikoliv nařízení.

Provedenou analýzou policejních statistik bylo zjištěno, že v rámci České republiky bylo zadokumentováno v roce 2007 1 645 sebevražd, v roce 2008 1 967 sebevražd, v roce 2009 2 079 sebevražd, v roce 2010 2 424 sebevražd, v roce 2011 1 957 sebevražd. Toto číslo však není definitivní, neboť lhůta pro splnění povinnosti policejního orgánu ohlásit sebevraždu do statistických výstupů je tři měsíce. To znamená, že absolutní číslo počtu sebevražd bude známo v dubnu 2012. V těchto číslech jsou zahrnuty jak dokonané sebevraždy, tak i pokusy. Z toho vyplývá, že nedochází k poklesu sebevražd v posledních letech, ba právě naopak.

Nezastupitelným úkonem tak jako u vražd je provést oznámení sebevraždy nebo podezřelého úmrtí, důsledné ohledání -

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane ministře, promiňte, já vás nerada přerušuji. Prosím všechny kolegy a kolegyně, aby věnovali pozornost této interpelaci. Cokoli chcete řešit jiného, prosím, řešte mimo jednací sál.

Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Jan Kubice - důsledné ohledání místa činu a zároveň provést patřičné šetření a získat výpovědi svědků k úmyslu oběti spáchat sebevraždu, zjistit důvody, které ji k tomu vedly, a jaké kroky oběti k tomu směřovaly.

Velmi důležitým kritériem při prošetřování sebevražd je vlastní spolupráce s lékaři ať již prvotně na místě činu, či v další fázi, kdy je lékař policejním orgánem přibírán jako soudní znalec. Úlohou lékaře je prohlídka těla zemřelého a vyjádření se k pravděpodobné příčině smrti. Rozhodnutí, zda poškozený bude převezen ke zdravotní či soudní pitvě, závisí na výsledku ohledání místa činu. V případě, že byly zjištěny skutečnosti opravňující učinit závěr, že smrt osoby byla zaviněna druhou osobou, je tělo poškozeného převezeno k soudní pitvě. V případě, že tento závěr nelze učinit, je tělo poškozeného převezeno ke zdravotní pitvě. Lékař provádějící zdravotní pitvu má za povinnost v případě, že zjistí skutečnost, že se jedná o násilnou smrt, přerušit zdravotní pitvu a informovat o tom policejní orgán. Ten pak nařídí soudní pitvu.

K otázce číslo 6, týkající se podkladů pro statistiky Ministerstva vnitra České republiky o počtu smrtelných dopravních nehod pod vlivem alkoholu v případech, ve kterých u úmrtí řidičů při dopravních nehodách nejsou policií nařizovány soudní pitvy, a policie tudíž nemůže vědět, zda byl řidič pod vlivem alkoholu, konstatuji, že v systému počítačové evidence nehod v silničním provozu Ministerstva vnitra České republiky, resp. Policie České republiky, se za nehodu zaviněnou pod vlivem alkoholu považují případy, kdy viník nehody byl pod vlivem alkoholu, to znamená byl u něj detekován alkohol. Následky těchto nehod tvoří soubor nehod zaviněných pod vlivem alkoholu.

V případě, že je viník při nehodě usmrcen, je policejní orgán podle zákona oprávněn nařídit soudní pitvu pouze tehdy, vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem. V případě, že toto podezření neexistuje, např. viník nehody si v provozu na pozemních komunikacích smrt zaviní sám a nezpůsobí jinou újmu na životě nebo zdraví třetích osob, se soudní pitva nenařizuje. Usmrcená osoba je ale pitvána, protože je lékařem nařízena zdravotní pitva. Skutečnost, zda tato osoba byla pod vlivem alkoholu, již není Policii České republiky oznamována, protože tuto povinnost nemá lékař stanovenou. Policie České republiky k výsledkům pitvy následně nemá přístup, neboť tyto výsledky jsou součástí zdravotnické dokumentace a nahlížení do nich podléhá speciálnímu režimu zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

K otázce číslo 7, týkající se postupu policejních orgánů při právní kvalifikaci přečinu ublížení na zdraví dle § 146 trestního zákoníku a zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 145 trestního zákoníku, vám sděluji, že policejní orgán v dané konkrétní věci rozhoduje na základě lékařské zprávy. Lékařská zpráva postačuje pro právní kvalifikaci ve smyslu § 140 trestního zákoníku: poškozený je omezen na obvyklém způsobu života nejméně po dobu sedmi dnů, a právní kvalifikaci ve smyslu § 145 trestního zákoníku: poškozený je omezen na obvyklém způsobu života nejméně po dobu šesti týdnů.

V případech, ve kterých je těžká újma taxativně vymezena v trestním zákoníku /zmrzačení, ztráta nebo předstírané snížení pracovní způsobilosti, ochromení údů, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy nebo delší dobu trvající porucha zdraví/, ve sporných případech musí být vyžádán znalecký posudek z odvětví soudního lékařství. Rozhodnutí o přibrání znalce v konkrétních případech pro účely dalšího trestního řízení činí státní zástupce, nikoliv policejní orgán.

Závěrem pro upřesnění uvádím, že k rozdílu vstupních dat uvedených v odpovědi na otázku číslo 1 a 2 došlo z důvodu dodatečného ukončení probíhajících trestních řízení a následného započtení znaleckých posudků do statistických údajů za příslušná období. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP