(9.40 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
Takže já skutečně nevím, jak postupovat v této věci dál. Také si uvědomuji, že změna, kterou chce provést, nebo už možná provedla Grantová agentura ČR, že panelisté budou posuzováni zahraničními hodnotiteli, i to se mi moc nelíbí, protože není možné, aby byla jakási dvojkolejnost v pravidlech hodnocení projektů, aby byli hodnoceni jinými lidmi panelisté a ostatní uchazeči také jinými lidmi. Já si myslím, že jediné řešení je - transparentnost projektů, výběru projektů se zlepší, když v podstatě všechny projekty by byly hodnoceny zahraničními hodnotiteli a když by se zveřejňovali i všichni uchazeči o projekty. Nejenom ti úspěšní. Potom by bylo možné hovořit o jakémsi pokroku v hodnocení v rámci výběrových řízení, která se týkají projektů, které jsou předkládány ke Grantové agentuře ČR.
Vy na závěr své odpovědi mi říkáte, že tuto činnost, která se týká hodnocení využívání finančních prostředků při udělování grantových prostředků na vybrané projekty v rámci Grantové agentury ČR by měla mít na starosti tzv. kontrolní rada Grantové agentury ČR, kterou jmenuje Sněmovna na návrh školského výboru. Já také vím, že tato kontrolní rada musí školskému výboru jednou za rok předkládat zprávu o své činnosti, ale bohužel v žádném zákonu jsem nenašel, že by mohl např. školský výbor nebo Sněmovna ukládat jakési úkoly této kontrolní radě, v rámci nichž by se třeba požadovalo zjištění některých údajů, o které jsem žádal.
Zdá se, že jsme v patové situaci, a možná beze změny zákona nebo beze změny jiné se asi nepohneme z místa a budou se pořád vyskytovat kritické připomínky a názory, že Grantová agentura ČR nepracuje transparentně a že dochází k některým - nechci říci nekalostem, ale řekněme nepřesnostem v její činnosti při udělování těch grantových prostředků na jednotlivé projekty.
Pane premiére, byl bych velmi rád, kdybyste mohl zde teď reagovat na to, proč není možné zveřejnit všechny uchazeče o veřejné peníze v rámci výběrových řízení Grantové agentury ČR. Proč není možné dosáhnout toho, aby se podíl zahraničních hodnotitelů výrazně zvýšil u všech projektů, u všech hodnocených projektů, a jak je možné postupovat třeba v součinnosti s kontrolní radou, aby transparentnost se odpovídajícím způsobem zvýšila. Čili velmi vás prosím, vyjádřete se minimálně k těmto třem mým otázkám.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Ohlídalovi. Prosím nyní pana premiéra o jeho vystoupení v rámci této interpelace.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já chci v prvé řadě zdůraznit, že problém, který tady interpelací opakovaně otevřel pan poslanec Ohlídal, považuji za závažný. To téma je podle mého názoru nepolitické, je to téma velmi závažné. A myslím si, že nám všem jde o tu samou věc, aby skutečně finanční prostředky, které jsou rozdělovány na podporu vědy, výzkumu a inovací, byly rozdělovány transparentně a efektivně. Nejenom v Grantové agentuře, ale ve všech příslušných institucích. Chci připomenout, že se celkem u těchto prostředků nejedná o malé peníze. Jenom v letošním roce včetně prostředků z Evropských fondů se bude na vědu, výzkum a inovace rozdělovat 38 miliard korun, což je poměrně značný objem. Je také naším společným zájmem, aby např. nebyly vydávány finanční prostředky na takové programy, jako je detekce osob za překážkou apod., různé psychotronické blábolení a pseudověda atd.
Této interpelaci naprosto rozumím, obavy pana poslance Ohlídala sdílím. V mnoha ohledech také, řeknu velmi otevřeně, trpím podezřením, že panelisté preferují sebe, resp. pracoviště, které reprezentují. Také se nemohu ubránit nutkání, že tomu tak je. Jisté indicie a informace, které člověk dostává, k němu doputují.
Musím skutečně říci, že v mnoha ohledech to bude vyžadovat detailnější analýzu legislativy, a to analýzu provedenou mimo příslušné odborné složky, to znamená mimo Ministerstvo školství, mimo Grantovou agenturu a další instituce, provedenou např. legislativou Úřadu vlády. A já se k tomu chystám, protože opravdu se také domnívám, že si musíme udělat jasno v tom, které seznamy mohou a mají být zveřejňovány, protože pokud zveřejníme seznam pouze uchazečů, jde z toho logicky odvodit i seznam neúspěšných, protože se odečtou úspěšní uchazeči, to se dá zjistit, kdo uspěl.
Skutečně chci pouze mít jednu jistotu, že by v mezinárodním srovnání tento způsob, takto je mi to podáváno a řeknu velmi otevřeně, že nemám důvod nevěřit, ale to také neznamená, že to automaticky musí být pravda, že je to mezinárodním standardem a že by to mohlo vést k omezení mezinárodní spolupráce. Prověřím to, zjistím, jestli tomu tak je. Jak říkám, nemám důvod a priori tomuto tvrzení nevěřit, ale chci to skutečně prověřit, protože by byla chyba, kdyby to vedlo k omezení mezinárodních programů. To asi cítíme všichni, že pro českou vědu je to přesně to, co potřebujeme. Její větší zapojení, mezinárodní týmy, dostat zahraniční vědce i sem k nám a tady provádět kvalitní výzkum.
Skutečně si myslím, že to bude vyžadovat širší systémovou změnu a procedurální změnu. Jsem připraven v širší politické diskusi se bavit o rozsáhlejší novele zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Myslím si, že budeme muset provést jistý radikální procedurální řez, spočívající v následujících postupech: To znamená veškerá řízení včetně předkládaných projektů budou předkládána pouze v angličtině, panely budou důsledně dělány mezinárodně, prostředky na to prostě musíme vyčlenit. Budou takto posuzovány všechny. Ne dvojkolejnost. Myslím si, že ty peníze za to stojí, že jsou to dobře investované peníze.
Na malém českém dvorku, kde česká vědecká komunita, ať již z ústavů Akademie věd, nebo vysokých škol, vždycky v daném oboru se zná, dnes jsem v panelu já, zítra tam budete vy, dnes já pomůžu vám, očekávám, že zítra vy pomůžete mně. Jsme Češi a obávám se, že to tak trošku funguje - tento malý český dvorek je potřeba otevřít a provětrat, to znamená důsledněji zapojit mezinárodní vědeckou komunitu, minimálně z okolních zemí, investovat do toho, přejít skutečně na systém anglicky psaných projektů a anglicky vedeného řízení, abychom umožnili toto mezinárodní zapojení. Mimo jiné, kdo není schopen napsat svůj projekt v angličtině a obhájit ho v angličtině, není vědec. A priori tím zařazujeme první kritérium, ze kterého vypadávají nevědecké projekty.
A myslím si také, že v rámci té změny bychom měli využít i námětu, který tady řekl pan poslanec Ohlídal, tedy definovat větší pravomoci příslušného výboru Poslanecké sněmovny vůči kontrolní radě agentury, to znamená explicitně - já si myslím, že to dnes není vyloučeno, a dokonce si myslím, že by si nedovolila kontrolní rada nevyhovět požadavku výboru, nicméně se nebráním tomu, dát to explicitně do zákona. To znamená, že by příslušný výbor nebo jím pověřený podvýbor mohl požadovat konkrétní údaje, konkrétní výstupy od kontrolní rady a také ji pověřovat konkrétními úkoly - tedy zkontrolujte toto a toto, podívejte se na tamto. Myslím si, že by to zvýšilo transparentnost celého řízení. Na druhé straně bychom to museli udělat opravdu velmi pečlivě tak, aby ani omylem nevznikl dojem - protože řekněme si otevřeně, výbor nebo podvýbor sněmovny je politické těleso - politizace činnosti Grantové agentury a rozhodovacích procesů. ***