(16.40 hodin)
(pokračuje Kubice)
Nelegislativní část reformy je pak proces dlouhodobý, který byl nastartován již od roku 2007. Řada změn proběhla po přijetí výše zmíněných zákonů, ale některá opatření jsou dlouhodobějšího charakteru a na svou realizaci nebo její dokončení ještě čekají.
Vedle toho samozřejmě dochází v průběhu let ke změně vnějších podmínek, kterým se musí Policie ČR přizpůsobit. Zejména snižování rozpočtu a nutnost provádět mnohdy drastické úspory, včetně oblasti personální. A pod tíhou těchto vnějších okolností musí dojít i k přehodnocení některých původních opatření a návrhů, např. v oblasti systemizace policejních míst, kdy musí být naší snahou maximálně podporovat přímý výkon služby, především na úkor obslužných a administrativních činností.
Ministerstvo vnitra také v letech 2010-11 provedlo vyhodnocení dosavadního průběhu reformy Policie ČR, kde poukazuje na jednoznačně pozitivní dopady reformy, ale zároveň také na oblasti, v kterých je třeba dále pracovat, dotáhnout započaté změny do konce či provést některé úpravy. Tato analýza byla zaslána do vnitroresortního připomínkového řízení. Do tohoto procesu nicméně zasáhly zejména výše zmiňované změny vnějších podmínek, a proto bylo přikročeno nejprve k jejich vyřešení.
Proto jsem k zajištění systémových úspor vyhodnocení dosavadního průběhu reformy 31. srpna 2011 zřídil poradní komisi, jejímž cílem bylo vypracovat návrhy tak, aby navrhované změny neměly dopad na zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti na území ČR, naopak, aby došlo k zefektivnění výkonu policejní činnosti. V současné době vedení Policie ČR zpracovává konkrétní návrhy na provedení těchto změn systemizací jednotlivých policejních útvarů, které mají dle mého zadání vycházet z doporučení poradní komise.
Za sebe vás mohu v každém případě ujistit, že není mým cílem negovat pozitivní výsledky reformy Policie ČR a opatření, která zde byla v předchozích letech realizována, ani vytvářet nějakou novou komplexní reformu a vyvolávat nejistotu v celé policii. Naopak je mým cílem dotáhnout již započaté pozitivní procesy, zejména pak provést Policii ČR změněnými vnějšími okolnostmi, které nás nutí provádět dramatické úspory, tak aby nedošlo ke snížení bezpečí obyvatel v této zemi
Ještě k reformním pilířům.
První pilíř - působnost pravomoci policie a dalších subjektů podílejících se na zajišťování vnitřní bezpečnosti státu. Odbřemenění policie od některých činností - asistence exekutorům, suplování pořadatelské služby při sportovních a dalších akcích, doručování zásilek, zrušení projednávání přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, zrušení správních řízení, vykazování u domácího násilí, omezení rozsahu vyšetřování dopravních nehod nebo převod některých agend v cizinecké oblasti z policie na ministerstvo vnitra.
Druhý pilíř - policie, partner dalších orgánů státu územních samosprávných celků, zejména veřejnosti. Nové územní členění a organizační struktura policie. Vytvoření 6 nových krajských ředitelství na celkový počet 14 ve shodě s krajskou samosprávou a přerozdělení činnosti uvnitř krajských ředitelství - splněno. Fyzicky ještě ředitelství budována, naposledy minulý týden bylo otevřeno karlovarské ředitelství Policie ČR.
Třetí pilíř - ekonomické postavení policie. Krajská ředitelství jako samostatné organizační složky státu a účetní jednotky, sladění s Hasičským záchranným sborem - splněno. Změny v systému programového financování splněny. Úsporné kroky v oblasti hrazení znaleckých posudků apod., a v poslední době zejména snahy reagovat na kritickou rozpočtovou situaci. V současnosti velmi intenzivně řešeno.
Čtvrtý pilíř - vnitřní a vnější kontrola policie. Vypracování a přijetí zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů - splněno.
Pátý pilíř - vzdělávání policistů, klíč k profesionalitě. V současnosti je zpracovávána analýza zatíženosti jednotlivých vyšších policejních škol. V současnosti je těchto škol pět.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, pane ministře, ale čas se nachýlil. Omlouvám se. Ještě budete mít příležitosti něco z toho možná dokončit, pokud pan poslanec Klučka na tom bude trvat.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. Já nevím, jestli budu na tomto trvat, ale pro mě je dostačující konstatování, že se tato reforma nestáhla pod stůl, že tato reforma je živá a bude dále pokračovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Já nevím, jestli ještě pan ministr chce přece jenom dokončit?
Ministr vnitra ČR Jan Kubice Jak jsem řekl předtím, tato reforma samozřejmě je živá, je tam spousta práce na dokončení, je v současné době velmi přebujelý management policie a je potřeba se zaměřit na podporu přímého výkonu. To je to zásadní.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tím končím tuto interpelaci, protože další slovo bude mít poslanec Jan Látka, který bude interpelovat ministra školství Josefa Dobeše. Poprosím teď už pana poslance Látku, pátého vylosovaného dnes. Tedy prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vámi navrhovanou reformu regionálního školství považuji doslova za likvidační. Je patrné, že cílem představených změn je zachovat pouze velké sídlištní školy a gymnázia, zatímco výuka v menších obcích a malých venkovských školách má být omezena. Od příštího roku totiž zřejmě zanikne řada škol, které dnes kvůli úbytku dětí nedokážou naplnit třídy do tzv. ideálního počtu 24 či 25 žáků. S vaším návrhem nesouhlasí Asociace krajů, Sdružení místních samospráv ani Svaz měst a obcí.
Dovolil bych si zmínit některé negativní dopady, které váš návrh obsahuje. Je to především likvidace současné sítě základních škol a na to navazující postupné vylidnění venkova. Zdá se, že zcela pomíjíte značné zmaření investic vložených do školských budov. Možné je i nebezpečí případného vracení peněz Evropské unii u škol, které již nějaké prostředky z EU čerpaly. Pominout jistě nelze ani předpokládané zvýšení výdajů rodinných rozpočtů rodin s dětmi, které již tak mají čím dál hlouběji do kapsy. Nelíbí se mi ani zvýšená bezpečnostní rizika při cestách dětí do vzdálenějších škol.
Vážený pane ministře, jsem přesvědčen, že v oblasti regionálního školství a jeho reformy je potřeba postupovat koncepčně a v úzké koordinaci s regiony a kraji. Nejsem pro použití stejného přístupu u základního i středního školství. Je nutné respektovat specifika regionů a krajů a také zachovat dostupnost sítě základních škol pro občany. Ve způsobu financování by se také mělo odrazit hodnocení kvality škol.
Ptám se proto, pane ministře: Nezvažujete po reakcích odborné veřejnosti, opozice i některých koaličních partnerů změnu přístupu k financování regionálního školství?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji za dodržení časového limitu téměř přesně. A nyní poprosím pana ministra, který má asi pět minut. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Života, jo?
Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy pánové, já rozumím tomu, že interpelace, když se připraví, čte se, tak nemůže reagovat na situaci před 20 - 25 - 30 minutami. Přesto to zkusím zopakovat.
Je tu teoretický model, který - v tuto chvíli probíhá pracovní skupina zástupců Ministerstva školství a přesně z těch všech tří asociací, sdružení: Sdružení místních samospráv, Asociace krajů a Svazu měst a obcí. Spolu s nimi tvoříme pracovní skupinu, abychom procházeli další body, které by měly v parametrech financování regionálního školství být.
Když říkáte, že se vynaložily finanční prostředky z evropských fondů, aby nebyly vraceny, tak je to jeden z prvků. Jestliže obec si váží své školy, váží si vzdělávání a starosta dává třeba 50 % rozpočtu do školství, do své školy a ta škola je vybavená, ta škola je opravená, dokáže vyčerpat evropské fondy, tak to by měl být další ukazatel, jak se rozhodovat o osudu této školy. A na to já jsem ochoten přistoupit, o tom jsem ochoten se bavit a v tomto duchu bychom tu koncepci měli nastavit, protože jinak vyjdou vniveč ty peníze, které tam jsou, a opravená, spravená škola, za 20 let by to byl škaredý pomník tady téhle reformy a to já nechci. ***