Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2010 – 2013

Proto jsem byla velmi překvapena rozhodnutím českého premiéra tuto smlouvu rovnou odmítnout, ačkoli stabilita eurozóny je pro Českou republiku životně důležitá.

Jako členka výboru pro evropské záležitosti jsem byla přítomna jednání výboru, kterého se účastnil také pan předseda vlády. Na tomto setkání jsem ve vystoupení předsedy vlády nezaznamenala žádné náznaky toho, že by tuto smlouvu nejvyšší představitel vlády rozpočtové odpovědnosti kategoricky odmítal a že s takovýmto stanoviskem odjíždí na jednání do Bruselu. Vzhledem k tomu, že se již od prosince 2011 jedná o tomto dokumentu a jeho obsah byl v zásadě znám, domnívám se, že vláda České republiky měla dostatek času, aby se na jednání Evropské rady 30. ledna 2012 připravila. Premiér mohl požádat Poslaneckou sněmovnu o předběžné stanovisko k možnému podpisu této mezivládní smlouvy.

Není mi jasné, proč země visegrádské čtyřky, např. Polsko nebo Maďarsko, tuto smlouvu podporují a Česká republika ne. Předpokládám, že měly stejné informace ve stejném časovém horizontu, a přesto se uměly rozhodnout. My jsme se však pouze z tiskového prohlášení vlády 3. února 2012 dověděli, cituji: "Finální text smlouvy není pro Českou republiku příliš uspokojivý a zatím nepanuje dohoda na způsobu její ratifikace na pondělním jednání Evropské rady. Proto premiér Petr Nečas oznámil, že v tuto chvíli nemůže politicky podpořit tzv. fiskální pakt, ani však nevyloučil možnost jeho podepsání v budoucnu."

Takový postoj-nepostoj českého premiéra chápu jako nesrozumitelný nejenom já, ale i představitelé ostatních členských zemí Evropské unie, jak ostatně i mnozí prezentovali v médiích. Přitom v této smlouvě se státy už poněkolikáté zavazují, že od účinnosti smlouvy budou hospodařit vyrovnanými rozpočty, to je 0,5 % deficit pro státy se státním dluhem nad 60 % HDP nebo 1 % deficit pro státy se státním dluhem výrazně pod hodnotou 60 % HDP, pokud se nestanou výjimečné okolnosti. Kdo tyto závazky poruší, bude muset zaplatit pokutu. Chci však upozornit, že tato smlouva zavazuje jenom státy, které mají euro. Pro Českou republiku by tato smlouva platila, pouze pokud bychom se k ní sami chtěli dobrovolně přihlásit. Tím, že jsme k této smlouvě zaujali tento postoj-nepostoj, ztrácíme další vazby v rámci Evropské unie a nebudeme mít možnost účastnit se schůzek států eurozóny, kam budou pozvány i státy signatáři smlouvy mimo eurozónu, jako např. Polsko.

Pokud se odkazujeme na postoj Velké Británie, chtěla bych připomenout, že ta nemá závazek přijmout euro jako Česká republika, která tuto povinnost má, a všechny závazky vyplývající z této smlouvy bude muset splnit při vstupu do eurozóny. Ovšem díky tomuto neočekávanému a nesrozumitelnému postoji pana předsedy vlády se bude jednat bez nás a de facto do budoucna i o nás. Navíc s ohledem na to, že za několik měsíců se bude rozhodovat, kolik bude Česká republika dostávat z Evropské unie dotací, se obávám, že naše malá země, která díky vládní politice zůstává osamocena jako ten pověstný kůl v plotě v rámci Evropské unie, může zůstat na okraji i v tomto případě.

Věřím, že vláda posoudí závažnost a dopad na důvěryhodnost České republiky jako partnera v rámci Evropské unie a své stanovisko ještě do března přehodnotí.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji paní poslankyni a zvu k mikrofonu pana poslance Jana Bauera.

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, milé dámy a pánové, já velice kvituji dohodu představitelů politických klubů, že bychom se měli pokusit zkrátit a co možná nejdříve doprojednat tento bod tak, abychom se opět přiblížili schválenému programu. Proto si ten relativně dlouhý a připravený projev nechám sám pro sebe a doufám, že budu mít někdy v budoucnu příležitost ho s vámi prodiskutovat.

Každopádně ještě než si dovolím načíst jedno usnesení, které, jestli správně počítám, bude druhé poté, co zde přednesl svůj návrh pan místopředseda Sněmovny Zaorálek, tak mi dovolte jenom možná jednu nebo dvě poznámky.

Za prvé, když projednáváme evropské věci, v tomto případě fiskální unii a všechny ostatní na ni navazující body, mám stále pocit, že čím více někdo tento návrh nečetl, tím více má pocit, že by se k němu měl vyjadřovat. To tady stále platí.

Další poznámka, kterou bych chtěl zdůraznit, je míra odvahy. Po mnoha zkušenostech v rámci jednání v orgánech Evropské unie mohu sám zodpovědně říci, že není v žádném případě velkou odvahu mluvit buď kriticky, nebo mimořádně pozitivně o evropských věcech tady na půdě Poslanecké sněmovny, protože to není žádné velké hrdinství. Je to tady daleko jednodušší než se utkávat s tou plejádou názorů při projednávání v orgánech Evropské unie. Tam, myslím, je to za prvé daleko složitější a v případě, že má člověk nějaký jiný názor, tak skutečně považuji za relativně velkou míru odvahy s ním vystupovat a také ho tam obhajovat. Takže z tohoto důvodu si dobře pamatuji, jakým způsobem se v minulosti vyjadřovali představitelé naší země. Ale tak jak vidím stenozáznamy a znám vystoupení současného premiéra České republiky, tak on určitě na vrcholných jednáních Evropské unie nemlčí. A myslím, že prokazuje velkou míru odvahy, aby tam své návrhy nejenom říkal, ale také na nich trval. To je předposlední věc.

A možná úplně poslední. Jsem přesvědčen o tom, že každý, kdo si skutečně podrobně přečetl rámcovou pozici vlády k tzv. fiskální unii, každý, kdo byl přítomen jednání výboru pro evropské záležitosti, kde jsme byli všichni seznámeni s touto rámcovou pozicí a jakýmsi mandátem, tak se domnívám, že by musel být velice rozhořčen, buď překvapen, nebo by minimálně silně nesouhlasil s tím, pokud by se s tímto mandátem český premiér k této fiskální unii připojil.

Ta poslední věc, kterou jsem avizoval, je návrh usnesení, který si dovoluji tady přečíst jako protinávrh usnesení pana místopředsedy Zaorálka. Zní následujícím způsobem: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Informace předsedy vlády o jednání Evropské rady ze dne 30. ledna roku 2012."

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. A poslední přihlášený je pan poslanec Ivan Ohlídal.

Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já ve svém vyjádření budu velmi stručný. Obrátil bych se na pana premiéra.

Z jeho vystoupení, které se týkalo jednání Rady Evropy 30. ledna tohoto roku, i potom z další rozpravy, která se tohoto bodu týkala, vyplývá, že naše, Nečasova vláda má velice podivný přístup k Evropské unii, řekl bych dokonce téměř nezodpovědný přístup, a dovolil bych si to spojit i se způsobem čerpání evropských fondů.

Dnes dopoledne pan ministr Dobeš tady otevřeně na veřejnost přiznal, že se dopouští řízeného podvodu. On totiž zde řekl, že zařídil přesměrování nebo odklonění finančních prostředků z jednoho operačního programu do Prahy, do pražských projektů, což je v příkrém rozporu s evropskou legislativou. Jedná se vlastně o jakýsi podvod. Tím dokázal, že Ministerstvo školství a vlastně celá vláda se podílí na jakési trestné činnosti.

Pane premiére, vy mě zřejmě neposloucháte, ale toto, co jsem teď říkal, je směrováno především na vás. Takže já bych chtěl, abyste aspoň projevil trochu odpovědnosti a minimálně v tom směru, že odvoláte ministra Dobeše. Teď k tomu máte téměř ideální příležitost.

Děkuji za pozornost.***